Hrozí další úbytek dojených krav?

Chovatelé dojnic se obávají, že především zahraniční mlékárny po zrušení kvót odřeknou dovážené české mléko a využijí zvýšenou výrobu především v Německu. Zemědělci se navíc musejí vyrovnávat s poklesem výkupních cen této komodity. Ministr zemědělství Petr Bendl, který minulý týden navštívil společnost Pribina TPK v Přibyslavi, uvedl, že jeho prioritou je větší podpora živočišné výroby. Součástí jeho cesty byla také návštěva rodinné farmy Pavla Mošny ve Vystrkově a Výrobně obchodního družstva (VOD) Jetřichovec.

Cena mléka pro chovatele v současnosti klesá. V dubnu činila průměrná cena mléka v České republice 7,83 koruny za litr, což představuje od počátku letošního roku pokles o 6,2 procenta. Během celého roku 2011 až do února 2012 byla průměrná cena stabilní na úrovni 8,3 koruny. V květnu pak došlo k dalšímu poklesu, který stále pokračuje. Průměrná cena se odhaduje pod 7,50 koruny za litr. Ke snižování ceny dochází přitom v celé Evropské unii, ale v České republice je pokles výraznější. Ministerstvo zemědělství pak podle Bendla nemá nástroje vstupovat na trh s intervencemi, navíc v případě, že cena bude klesat, jakékoliv intervence by situaci jen zhoršily, uvedl Bendl s tím, že pro podporu produkce mléka existuje řada jiných nástrojů, jde například o propagaci kvalitních potravin. Podstatné je rovněž propojení producent, zpracovatel a prodejce.
Dalším negativním aspektem je zrušení mléčných kvót. Navíc v době dobré rentability rostlinné výroby hrozí, že zemědělci zruší své chovy mléčných krav a budou se věnovat pouze rostlinné výrobě, nebo chovu krav bez tržní produkce mléka. To by mělo negativní dopad na zaměstnanost na venkově, protože chov mléčných krav významnou měrou přispívá k zaměstnanosti nejen v zemědělském podniku, ale i v navazujících odvětví. Další výrazný úbytek stavu skotu by měl rovněž negativní dopad na životní prostředí, protože chov dojnic na sebe váže pěstování zlepšujících plodin, především víceletých pícnin.
S udržením kvót se nedá počítat Česká republika plní národní kvótu na roční výrobu mléka, která je víc než 2,8 miliardy litrů, na 92,4 procenta. Farmáři se ale obávají toho, že po zrušení kvót produkce v unii rychle stoupne. Podle jednatele společnosti Pribina TPK Oldřicha Obermaiera sektor mléka je poměrně stabilizovaný a zrušení kvót se ho příliš nedotkne. Cena mléka tvoří 70 až 75 procent výrobní ceny mlékárenských výrobků. „Do budoucnosti se dívám optimisticky, i když kvóty nebudou,“ řekl. Kvóty na mléko podle Bendla asi padnou v roce 2015 a rozhodne se o tom v EU. S jejich udržením se podle něj nedá počítat, i když by si to zástupci některých nevládních agrárních organizací přáli. „Od roku 2008 naši zemědělci vědí, že tohle riziko hrozí,“ upozornil ministr. Dodal, že je přesvědčen o tom, že pak nenastane žádný katastrofický scénář. Pomoc chovatelům chce Bendl uskutečnit zvýšením podpory živočišné výroby při čerpání evropských dotací v období 2014 až 2020. „Je to moje priorita,“ řekl. Jedním z důvodů je podle něj to, že chov zvířat zaměstnává mnohem víc lidí než pěstování plodin na polích. Koncepci zemědělské politiky na další období představí ministerstvo ve druhé polovině roku.
Za prohlubující se problém producenti i zpracovatelé považují to, že se výrazně zvyšuje podíl dovážených výrobků, zejména sýrů a tvarohů, a na domácí výrobě představuje asi 63 procent. Dovoz z Německa a Polska představoval 80,4 procenta celkového objemu dovozu sýrů a tvarohů.
Kvalitní výrobky se daří i vyvážet Ministr Bendl navštívil jednoho z největších výrobců sýrů v České republice firmu Pribina proslulou plísňovým sýrem Hermelín a také Pribináčkem. Od roku 1993, kdy mlékárnu po privatizaci koupila francouzská rodinná firma Bongrain, rozšiřuje Pribina sortiment plísňových sýrů, modernizuje výrobu Pribináčku a rozšiřuje další sortiment. „Je potěšitelné vidět, jak funguje podnik, který je konkurenceschopný a uplatňuje se na zahraničních trzích, a to nejen v evropských zemích, ale s pomocí mateřské firmy i ve třetích zemích mimo Evropskou unii. Dokazuje, že kvalitní sýry vyrobené v České republice lze úspěšně vyvážet do zahraničí,“ řekl ministr Petr Bendl. Obermaier poznamenal, že Pribina zpracuje 110 milionů litrů mléka za rok a má asi stovku dodavatelů. Obrat mlékárny dosahuje 3,5 miliardy korun, z toho deset procent představuje vývoz. Ten směřuje do Rumunska, na Slovensko, do Bulharska a Rakouska.
Ve Vystrkově na Vysočině si ministr při návštěvě rodinné farmy naopak prohlédl hospodaření v malém. Mošnovi obhospodařují 105 hektarů zemědělské půdy a chovají asi stovku kusů skotu. Průměrná užitkovost stáda je 9100 litrů a mléko rodina dodává do Madety. „Problémem však je, že litr vykupuje o 1,30 koruny levněji, než od členů družstva Jih,“ uvedl Mošna. Farma má kvótu 400 tisíc litrů, takže to dělá už pěkný obnos, podotkl. Ministr během své návštěvy zmínil prodej ze dvora jako jednu z možností, jak rozšířit škálu poskytovaných služeb. „V zájmu každého farmáře je nabízet kvalitní produkty, a to nejen kvůli konkurenceschopnosti, ale také budování dobrého jména farmy a produktů. Vlastní zpracování části faremní produkce a prodej ze dvora jsou návratem k osvědčeným tradicím,“ uvedl Bendl s tím, že ministerstvo zemědělství se snaží podporovat lokální zemědělce, regionální potraviny, farmářské slavnosti i trhy a přímý prodej vůbec.
Poslední zastávkou na ministrově cestě bylo Výrobně obchodní družstvo Jetřichovec, které patří k největším zemědělským podnikům na Pacovsku. Hospodaří na 2170 hektarech. Z toho je 1700 hektarů orná půda a zbytek tvoří louky a pastviny. Provozují rostlinnou i živočišnou výrobu a bioplynovou stanici. Na asi 650 hektarech pěstují krmné obilniny, 350 hektarů kukuřice, 90 hektarů zaujímají brambory, kterých měli dříve 270 hektarů. Balili je i pro maloobchod. Kvůli špatné ekonomice balírnu pronajali. Bendl tam navštívil farmu Zhořec, která se zaměřuje na chov dojnic. Průměrná denní užitkovost je 24 litrů mléka na dojnici, což je zhruba 8,5 tisíce litrů ročně. Na farmě je 720 dojnic, z toho 80 procent holštýnského plemene a 20 procent českého strakatého skotu. Farma Zhořec chová také 520 jalovic a 200 telat. Vedle skotu chovají ještě i prasata, kterých je přibližně 350. Z toho je asi 170 prasnic.