Hrozí narušení kontinuity

Připravované změny v Programu rozvoje venkova zasáhnou ve znevýhodněných oblastech nejvíce chovatele dobytka na trvalých travních porostech. Pokud budou realizovány, značně se naruší kontinuita současného multifunkčního modelu zemědělství v méně příznivých oblastech, založeného na přiměřené produkci a pozitivním vlivu na krajinu, vodu a půdu. Uvedl to minulý týden na členském shromáždění Svazu marginálních oblastí, které se uskutečnilo v Horoměřicích, jeho předseda Milan Boleslav.

Jak na setkání zaznělo, v 90. letech se ministerstvo zemědělství snažilo situaci ve znevýhodněných oblastech stabilizovat. Nyní hrozí, že pozemky, které sedláci zatravnili, začnou opět rozorávat a v mezních situacích i snižovat i stavy skotu, míní předseda svazu. Celá situace vznikla tím, že ministerstvo dalo přednost podpoře různých druhů komodit v prvním pilíři místo, aby doplnilo chybějící finanční prostředky v pilíři dva, který je pro farmáře z LFA zcela klíčový, podotkl Boleslav a připomněl, že v oblastech horských a  specifických budou platby LFA vypláceny ne na plochu trvalých travních porostů, jak tomu bylo dosud, ale na celou zemědělskou půdu. „Sazba na hektar bude tak zhruba dvakrát nižší, protože plocha, na níž se bude podpora vyplácet, se dvakrát rozšíří,“ poznamenal. Zatím se tato změna nebude týkat takzvaných oblastí ostatních, přestože i těm se platba sníží. Podle Boleslava nejvíce tak budou postiženy farmy s nejmenším zastoupením orné půdy.  Konkrétní dopady změn však zatím nejsou schopni odhadnout ještě v souvislosti s dalšími změnami, které nastanou v ekologickém hospodaření. „Výrazným problémem farmářů z horských a podhorských oblastí bude degresivita plateb u LFA. Hovoří se totiž o tom, že základní hranice pro uplatňování tohoto principu by mohla být na úrovni zhruba 450 hektarů. „U nás však máme velké farmy o velikosti až tisíc či 1500 hektarů, takže jestli dojde k takové degresivitě, bude to znamenat další snížení příjmů,“ konstatoval. Třetím „hřebíčkem do rakve“ je omezení duplicitních plateb ošetřování travních porostů pro ekologické zemědělce, kteří se hlásí do nadstavbových managementů agroenvironmentálně – klimatických opatření (AEKO). Přitom právě plné platby AEKO mohly zmírnit například dopady snížených LFA sazeb. Podle představitelů svazu jediným východiskem z této situace je vytvoření faremních systémů tak, jak tomu je v jiných státech EU.  „Tento systém lépe vyjadřuje ekonomickou odlišnost farem LFA. Je založený na modelových farmách, podle zastoupení orné půdy, komodit a podobně. Na základě toho se spočítá skutečná újma hospodaření a podpory,“ poznamenal Boleslav s tím, že pokud se vyplácejí podpory plošně jako nyní, je třeba vzít v úvahu, že hospodařit v 600 metrech na rozorané Vysočině je úplně něco jiného než hospodařit v 600 metrech v Krušných horách nebo v Krkonoších. Upozornil na to, že platby LFA, AEKO  a ekologického zemědělství drží v horách a podhorských oblastech stavy skotu na určité úrovni. V klimaticky nepříznivých, méně úrodných regionech je to přitom mnohdy jediná konkurenceschopná činnost, kterou tam mohou zemědělci provozovat. U těchto farem může podíl podpor na celkových tržbách dosahovat 60 až 80 procent. Svaz ve svém usnesení proto žádá ministra, aby ve finále přípravy nového rozpočtového období PRV učinil všechny kroky k udržení kontinuity současného modelu zemědělství v méně příznivých oblastech a zejména o podporu pasených býložravců. Za pozitivní změnu v oblasti agroenvironmentálních opatření naopak považuje konec celofaremnosti u ošetřování travních porostů (OTP). „Pokud měl dříve farmář zájem o vstup do OTP, musel provozovat managementy na všech svých travních porostech. Tato povinnost nově již neplatí, což dává zemědělcům větší svobodu při vyjednávání s orgány ochrany přírody.

Celý článek je k dispozici v 10. čísle týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down