Hubení kůrovce bylo nezákonné

Hubení kůrovce v šumavském národním parku pomocí chemických postřiků bylo v roce 2012 podle krajského soudu v Českých Budějovicích protizákonné. Ministerstvo životního prostředí a správa NP Šumava při potvrzení výjimky na užití chemie chybovaly, nenechaly si posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu, řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Chemické postřiky podle rozsudku mohou způsobit uhynutí řady dalších druhů hmyzu, ptáků, vodních živočichů a ohrozit i chráněného tetřeva. Vyjádření ministerstva životního prostředí a národního parku ČTK zjišťuje. Proti rozhodnutí krajského soudu lze podat kasační stížnost.
"Jedná se o soudní spor, který se týkal roku 2012. Ale podle nás vlastně potvrzuje, že jakékoliv použití chemie v národním parku bylo protizákonné. To znamená, že jde i o roky předchozí," řekl Bláha.
Podle ekologických aktivistů chemický postřik nelikviduje pouze škodlivého kůrovce. Navíc látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů narušující funkce hormonů a imunitní systém.
Kůrovec se ve velké míře na Šumavě vyrojil po ničivém orkánu Kyrill v roce 2007. Od té doby se k jeho likvidaci mimo jiné používají i chemické prostředky. Šumavský národní park musí každý rok žádat o udělení výjimky pro tento postup v boji s kůrovcem.
"Nutno dodat, že loňský rok, na nějž se rozhodnutí soudu vztahuje, správa parku pravděpodobně používala chemického postřiku výrazně méně než v letech minulých. Souvisí to s tím, že gradace kůrovce klesá," řekl Bláha.