Chovy hus a kachen v České republice se meziročně rozšířily o třetinu, respektive bezmála o desetinu, vyplývá z podlesních informací Českého statistického úřadu. Poptávka po husím a kachním mase u nás podle chovatelů a zpracovatelů roste. Zvyšuje se také vývoz, zejména mláďat. Z dlouhodobého hlediska je však patrný pokles produkce vodní drůbeže zejména v důsledku levných dovozů.
Zatímco loni na jaře čítaly chovy kachen 249 tisíc kusů, letos to bylo 272 tisíc. Počet hus se na začátku letošního dubna blížil dvaceti ticícům, zatímco loni se jich v zemi chovalo necelých 15 tisíc.
"Není to náhoda, stavy kachen a hus se mírně navyšují, jednak se u kachen zvedá domácí produkce a dále se část, zejména mláďat, vyváží," řekl předseda správní rady Sdružení drůbežářských podniků Milan Říha. Zatímco v minulosti se kachní a husí maso jedlo především o svátcích či na hostinách, současným trendem je prý především u kachního celoroční spotřeba.
Poptávka se podle Říhy, který je zároveň generálním ředitelem největšího zpracovatele drůbeže v ČR, společnosti Vodňanská drůbež, přesouvá od mraženého masa směrem k chlazenému. Většímu zájmu spotřebitelů o kachní maso napomáhá také fakt, že část kachen se prodává v porcovaném stavu. "Vodňanská drůbež v současné době připravuje další výrobky, uzenářské, hotová jídla, kterými chceme dále rozšířit sortiment výrobků z kachního masa," uvedl Říha.
Rostoucí poptávku po husím mase potvrdil Josef Tříska ze společnosti Rohozenská husa. Jediná husí farma na Vysočině a jedna z mála v ČR se zabývá chovem hus, líhnutím a prodejem housat a výkrmem pečínkových hus. "V posledních letech opět zažíváme boom, ale celkově je hus a housat v ČR málo," uvedl. Část produkce se podle něj vyváží do zahraničí, přebytek hus ale není ani v dalších středoevropských zemích.
Zvýšený zájem o husy je podle Třísky dán několika vlivy. "Je zde veliká poptávka po kvalitním, čerstvém mase s prověřeným původem, kde má zákazník jistotu, že husa vyrostla na českém venkově," uvedl Tříska s tím, že růst poptávky umocňují opakované průšvihy s nekvalitními potravinami v obchodech. Čerstvá husa je však podle něj pouze sezonní záležitostí spojenou s podzimem. Zájmu o vykrmené husy v posledních letech napomáhá také oživení oslav svátku svatého Martina, na který se tradičně pečou martinské husy.
Přesto, že se farmě daří, nejedná se podle Třísky o příliš výnosný obchod. "O chovné husy se musíme starat celý rok a produkce je pouze několik měsíců," poznamenal. V současné době firma chová zhruba 2000 chovných hus a vylíhne přibližně 30 tisíc housat. Mezi zákazníky převažují čeští chovatelé, ale farma vyváží také na Slovensko, do Rakouska a Německa.
Podíl kachního a husího masa na celkové spotřebě masa v Česku je velmi malý. Podle Říhy vychází zhruba na 1,5 kilogramu ročně. Češi přitom v průměru ročně snědí více než 80 kilogramů masa, z čehož přibližně polovinu představuje vepřové.
Přes loňský meziroční nárůst jsou počty hus i kachen stále výrazně nižší než například ještě v roce 2005, kdy bylo hus přes 32.000 a kachen více než 420.000. Podle Říhy stojí za poklesem domácích chovů zejména dovoz levných mražených kachen z Maďarska a částečně z Německa. Nejvyšší produkce kachního a husího masa za posledních deset let byla v Česku v roce 2006, kdy bylo poraženo 3,1 milionu kusů vodní drůbeže, loni to bylo 1,4 milionu, tedy méně než polovina.
Vedle komerčních chovů byly v minulosti významné také domácí chovy kachen a hus. Přesná čísla o nich nemají drůbežáři k dispozici, patrný je ale výrazný pokles. "Odhadujeme, že jsou na úrovni méně než 30 procent původních stavů," řekl Říha.
