Hygiena stájového prostředí dojnic

Z hygienického hlediska se v současné době dostávají do popředí zájmu i v úspěšných chovech dojnic záněty mléčné žlázy způsobené environmentálními patogeny. Vzhledem k tomu, že při volném ustájení dojnic dochází k relativně vysoké koncentraci zvířat na malé ploše, bude udržení čistoty chovného prostředí na určité úrovni vždy obtížnější.

Záleží tedy na chovateli, aby vytvořil takový systém managementu chovu, při kterém je možno současně udržet co nejvyšší hygienickou úroveň ustájovacího prostředí.
Problém s koliformními mastitidami tak trápí především chovy, kde se jiní původci mastitid nevyskytují, dále ovšem také chovy s nedostatečnou hygienou dojení – nasazování dojicích strojů na mokrá vemena, stejně tak i tam, kde jsou zvířata vystavena ve větší míře působení stresu.
Jak uvádějí někteří autoři, z hlediska samotného ustájovacího prostoru můžeme vyjmenovat následující kritická místa:

Stáj

l V žádném období roku by neměly být překročeny doporučené počty zvířat v dané stáji – tzn. maximálně jedna dojnice na jeden lehací box ve stájích s ložnými boxy; min. 6,5 m2 ležiště a 2,2 m2 pohybového prostoru na jedno zvíře ve stájích s nedělenou plochou lože.
l Po celý rok musí být zajištěna adekvátní ventilace (zajišťující odvod škodlivých plynů, vodní páry a přebytečného tepla ze stáje).
l Ve stelivových provozech se musí nastýlat dostatečné množství steliva (na hluboké podestýlce je přibližně 3x větší spotřeba steliva než v boxových stájích).
l Prostory kolem napáječek musí mít  protiskluzovou úpravu povrchu podlah a musí být udržovány v co největší suchosti.
l Dojnice musí mít k dispozici dostatečný počet krmných míst (ideální je poměr 1 : 1, tzn. 72 cm na dojnici, při dobrém žlabovém managementu postačuje poměr 1,5 : 1, tzn. 54 cm na dojnici), zbytky krmiva se musí důsledně pravidelně z krmného stolu či žlabu odstraňovat.
l Výkaly z chodeb odklízet nejméně 2x denně.
l Pohybové chodby musí být udržovány v co největší čistotě, i proto, že míra zašpinění končetin je v korelaci se znečištěním vemene.
l Se zvířaty se musí šetrně zacházet, omezovat používání pomůcek, ze kterých mají dojnice strach, např. přílišné přibližování elektrického přiháněče apod.
l Jako prevence průniku infekčního agens do organismu dojnice otevřeným strukovým kanálkem je vhodné zajistit, aby dojnice alespoň půl hodiny po dojení zůstaly stát na čistém betonovém povrchu, než dojde k uzavření strukového svěrače.
l Hygienický standard ustájení pro krávy stojící na sucho a před telením by měl být stejný jako u dojících krav – bohužel se stále zapomíná na kategorii krav stojících na sucho, které neprodukují okamžitý zisk, ale „šizení“ v tomto období se vrátí ve větší frekvenci výskytu onemocnění nejen telat, ale i samotných dojnic a samozřejmě i nižší mléčnou produkcí. Navíc velká část mastitid vzniká na začátku období stání na sucho a před otelením, a tak čisté a dobře nastlané prostředí ustájovacích prostor pro dojnice stojící na sucho je stejně důležité jako u produkční části stáda.

Stelivový materiál
l Sláma, která bývá často spojována s výskytem mastitid způsobených streptokoky, zvláště Streptococcus uberis, by měla být používána jako stelivový materiál suchá, bez plísní a prachu.
l Ustájení na matracích sice nevyžaduje stelivový materiál, avšak i tyto matrace musí být udržovány v čistotě.
l Piliny představují velké nebezpečí, pokud jsou vlhké, a obzvlášť pokud jsou  navíc ještě skladovány ve vlhkém stavu.
l I když z hlediska hodnocení úrovně bakteriální zátěže se jeví nejbezpečnější písek (ve vrstvě asi 10 cm v boxových ložích nebo 15 až 20 cm na volném ustájení), v našich podmínkách je ovšem jeho využití poměrně problematické a drahé.
l Obecně by stelivový materiál neměl obsahovat větší množství jemných částic, které slouží pro mikroorganismy jako vhodné živné i transportní médium.
l Při používání vápence se nesmí zapomínat na rapidní snížení účinnosti po 24 hodinách po aplikaci.

Mikroklimatické podmínky

l Mikroorganismy se nejlépe pomnožují ve vlhkých a teplých podmínkách, relativní vlhkost vzduchu ve stájích pro dojnice by se měla pohybovat kolem 70 %.
l V období vysokých teplot prostředí a vyšší vlhkosti je kladen větší důraz na dodržování hygienických pravidel a snižování množství zvířat ve skupinách.

Tvorba skupin zvířat
l Dojnice se zjištěnou infekcí by měly být ustájeny zvlášť a dojeny jako poslední.
l Otelené dojnice by měly být ustájeny zvlášť a dojeny jako první.

Hygienický scoring
Pro odhad hygienické úrovně prostředí může posloužit „hygienický scoring“ dojnic, který používá podle různých autorů čtyř nebo pětibodové stupnice.
Čtyřbodový systém je zaměřen na hodnocení čistoty mléčné žlázy:
– skóre 1 označuje čistou dojnici,
– skóre 2 zašpinění z 2 až 10 % povrchu vemene,
– skóre 3 je střední míra zašpinění, tzn. 10 až 30 % povrchu vemene,
– skóre 4 označuje silně znečištěné vemeno z více než 30 % povrchu.
Hygienický bodový systém podle Reneau (2005), který má pětibodovou stupnici se zaměřuje nejen na hodnocení čistoty mléčné žlázy, ale také na posouzení čistoty v oblasti okolí kořene ocasu, horní části stehen, břicha a dolní části končetin.
V podstatě je možno dojít k závěru, že s narůstajícím zašpiněním zadních partií těla dojnic se současně zvyšuje i znečištění vemene, protože ke kontaminaci nedochází jen přímým kontaktem vemene se znečištěným povrchem, ale také od špinavých zadních končetin, když si na ně kráva lehne, dále od špinavého ocasu a také v případě větší vrstvy výkalů na pohybových chodbách od odstřikující hmoty při pohybu zvířat.
Při hledání „slabých“ míst na farmách, ve kterých se vyskytují problémy se zdravotním stavem mléčné žlázy, byly vypracovány určité protokoly, které se snaží pomoct odhalit tato problematická místa na základě bodového hodnocení jednotlivých oblastí managementu.

MVDr. Jitka Vokřálovápraktická veterinární lékařka
Doc. MVDr. Pavel Novák,CSc.Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie Ústav výživy, zootechniky a zoohygieny