Hypermarkety u nás vloni posílily

Na tuzemském trhu loni posílily pozici hypermarkety a diskontní prodejny, jejichž preference při nákupu potravin vzrostly. Naopak podíl supermarketů klesl a obliba malých samoobsluh a pultových prodejen v Česku stagnovala. Vyplývá to z průzkumu, který společnost Incoma GfK provedla na konci loňského roku.

Pavel Cabal ze společnosti Incoma GfK uvedl, že hypermarkety jako hlavní nákupní místo potravin v závěru roku 2010 uvedlo už 43 procent českých domácností, zatímco o rok dříve jich bylo 40 procent. Preference diskontů se loni zvýšily meziročně o jeden procentní bod na 25 procent. Opačný trend podle Cabala vykázaly supermarkety, jejichž obliba se v loňském roce snížila meziročně o dva procentní body na 15 procent. Podíl malých prodejen loni v České republice v podílu na prodeji potravin stagnoval na 15 procentech.

Rozhoduje nabídka

"Hypermarkety si lidé vybírají především kvůli širokému výběru zboží. Diskonty zase lákají kombinací celkově příznivých cen a přiměřené kvality," uvedl Cabal. Pro supermarket se zákazníci rozhodují hlavně kvůli snadné dostupnosti a příjemnému a čistému prostředí. "Malé prodejny jsou pro své zákazníky atraktivní díky snadné dostupnosti, příjemnému a ochotnému personálu a také kvůli snadné orientaci v prodejně," podotkl Cabal.
V hypermarketech a supermarketech nakupují především mladší zákazníci do 40 let s vyšším vzděláním. Diskontní prodejny, které kladou důraz na nižší ceny, a malé prodejny jsou zase oblíbené u starších zákazníků a u lidí s nižším vzděláním.
Celkově v loňském roce utrácely české domácnosti za potraviny nejvíce v prodejnách Kaufland, které jako hlavní nákupní místo potravin uvedlo 19 procent domácností. O druhé místo se s dvanáctiprocentními preferencemi dělí obchody Albert s diskontními prodejnami Penny Market. Pětici řetězců doplňují prodejny Tesco a Lidl, jejichž preference činí shodně deset procent respondentů..
Cabal upozornil, že Češi při nákupech potravin stále více rozlišují mezi jednotlivými obchodními řetězci. "Řetězce se totiž začínají výrazně profilovat a díky rozlišné kombinaci ceny, šíře nabídky a kvality zboží dokážou přilákat zákazníky na různé kategorie zboží," uvedl.
Například v prodejnách Globus Češi rádi nakupují maso, uzeniny a biopotraviny. Řetězce Kaufland i Lidl jsou zase úspěšné s nabídkou ovoce a zeleniny a krmiva pro domácí mazlíčky. V prodejnách Tesco lidé v rámci velkých nákupů s oblibou nakupují nealkoholické nápoje a v supermarketech Albert pečivo a lahůdky. "Billa je oblíbená při nákupu sýrů a ovoce a zeleniny, Penny Market při nákupu mléčných výrobků, kávy a čaje," podotkl Cabal.

Ceny biopotravin zůstávají

Konkrétně biopotraviny ty byly loni v obchodních řetězcích dražší průměrně o sto procent proti konvenčním potravinám. Nejmenší příplatek za biokvalitu zaplatí podle průzkumu spotřebitel tradičně u třtinového cukru (dvě procenta) a mléčných výrobků, a to 20 procent. U alkoholických nápojů si připlatí 96 procent a u masa a masných výrobků 109 procent. Naopak nejvyšší cenový rozdíl až 300 procent zaznamenal průzkum u olejů a sušenek.Vyplývá to z průzkumu, který provádělo občanské sdružení Pro-Bio Liga v roce 2010 ve čtyřech českých městech. Jak informoval Jan Valeška z této organizace, v každém městě byl sběr proveden v jedné prodejně každého z osmi nejvýznamnějších řetězců s potravinami a v třech největších specializovaných prodejnách biopotravin v daném městě. Nejde tedy o reprezentativní průzkum průměrných cen konvenčních potravin s cenami biopotravin, ale víceméně o kvalitativní průzkum cen a nabídky biopotravin a s nimi porovnatelných potravin z konvenčního zemědělství. „Je nutné připomenout, že významný cenový rozdíl u olejů a sušenek je dán skutečností, že výrobky v biokvalitě bývají nabízeny pouze ve specifické velmi vysoké kvalitě, tudíž kvantitativní srovnání cen pohled může zkreslovat,“ poznamenal.
Pokud zákazník podle něj nakupuje biopotraviny v obchodních řetězcích, ušetří průměrně 19 procent ceny proti nákupu biopotravin ve zkoumaných specializovaných obchodech. Nicméně bioobchody nabízejí vyšší standard informací o biopotravinách a ekologickém zemědělství, dodal Valeška. Z poptávaného košíku 100 položek nabízela prodejní místa průměrně 33 potravin také v biokvalitě.