I lesy mají v unii akční plán

V polovině loňského roku představila Evropská unie Akční plán pro lesy. Je jedním z hmatatelných výsledku lesnické strategie. Cílem je dlouhodobé multifunkční lesní hospodářství splňující potřeby společnosti a podporující zaměstnání s lesy související.

Akční plán vychází ze strategie pro lesnictví, kterou Evropská unie schválila již v roce 1998. Hlavním důvodem pro přijetí této strategie byla mimo snaha sladit jednotlivé lesní politiky členských států a jejich aktivity souvisejícími s lesem na úrovni unie a také mezinárodní diskuse o udržitelném rozvoji. Zavádění lesnické strategie unie má být dynamickým procesem. Měla by povzbudit ke spolupráci všechny, kteří mají s lesy a lesním hospodářstvím něco společného a brát přitom v úvahu rozmanitost vlastnických vztahů a důležitou roli majitelů lesa.
Ze zmíněné strategie a z akčního plánu by měl vycházet i náš nový národní lesnický program, který se dnes velmi obtížně rodí. Proto je dobré se podívat, co vlastně unijní akční plán pro lesy přináší.
Hlavní zásady a cíle
Akční plán vychází z těchto hlavních zásad:
 udržitelným rámcem pro plnění mezinárodních závazků v oblasti lesů jsou národní lesní programy,
 vzrůstající významu globálních a průřezových problémů v lesním hospodářství vyžaduje lepší provázanost a koordinaci,
 lesy potřebují dobrou správu lesů a lesní hospodářství v EU by mělo zvýšit svoji konkurenceschopnost,
 respektování zásad subsidiarity (posunutí rozhodování co nejvíce od centra do regionu).
Na základě toho formuluje Brusel v akčním plánu pro lesy a lesní hospodářství čtyři hlavní cíle:
 zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost,
 zlepšit ochranu životního prostředí,
 přispět ke kvalitě života,
 přispět ke koordinaci a komunikaci těch, kteří o lesy pečují.
Tyto cíle by měla unie dosáhnout pomocí 18 v akčním plánu citovaných klíčových akcí, které by měla komise zavést společně s členskými státy během pětiletého období 2007 až 2011.
Zlepšit konkurenceschopnost
Na zlepšování konkureceschopnosti evropského lesnictví by se podle programu měl podílet výzkum, technický rozvoj, diverzifikace, inovace a také investice do pracovních míst a do pracovních sil. Ke zlepšení konkurenceschonosti by mělo přispět celkem pět ze zmíněných 18 akcí. Jde o:
 Přezkoumání účinků globalizace na ekonomickou životnost a konkurenceschopnost lesního hospodářství EU. Je třeba určit hlavní faktory, které ovlivňují lesnictví v EU, a diskutovat o tom, co je třeba pro zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti evropského lesního hospodářství udělat.
 Výzkum a vývoj zaměřený na zvýšení konkureceschopnosti lesního hospodářství. Zde bude hlavním krokem vytvoření technologické platformy. Komise by také měla prozkoumat možnost vytvoření vědeckého fóra, které by fungovalo na rozhraní mezi vědou a politikou.
 Výměna a posouzení zkušeností týkajících se zhodnocení a uvedení na trh zboží, které není ze dřeva, ale pochází z lesa, a také služeb s lesem souvisejících. Lesy totiž plní četné funkce, které nejsou zohledněny v cenách dřeva i dalších produktů lesa. Je třeba určit celkovou hodnotu lesů a jejich funkcí a vytvořit a používat nástroje ke kompenzaci jejich mimotržních služeb a zboží. Členské státy mají podporovat studie a pilotní projekty zaměřené na oceňování a kompenzaci těchto služeb.
 Podporovat využití lesní biomasy k výrobě energie. Používání dřeva jako zdroje energie by mělo pomoci zmírnit množství emisí oxidu uhličitého uvolňovaných spalováním fosilních paliv, tedy uhlí, plynu a ropy. Tím se také sníží energetická závislost unie a vzniknou další pracovní příležitost na venkově. Členské státy by měly posoudit dostupnost dřeva a dřevních odpadů a možnost jejich použití pro výrobu energie. Prostředky na výzkum by měl poskytnout Sedmý rámcový program, z nějž Brusel financuje výzkum a vývoj.
 Podpora spolupráce mezi vlastníky lesů a zlepšení vzdělávání a odborné přípravy v lesnictví. Tříštění lesních majetků na menší celky může vést k problémům a vyšším nákladům v lesnictví. V důsledku toho i k omezení dostupnosti dřeva a zhoršení poskytování mimoprodukčních funkcí lesa. Proto budou členské státy podporovat odborné vzdělávání a přípravu majitelů lesů a pracovníků v lesích. Budou také podporovat vytvoření poradenských služeb pro majitele lesů a jejich sdružení. Finance na tyto účely je možné čerpat z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Členské státy by také měly:
— podpořit spolupráci mezi majiteli lesů, průmyslovými podniky a třetími stranami při vývoji nových produktů, postupů, technologií a efektivních trhů,
— podnítit investice na zvýšení ekonomické hodnoty lesů,
— podpořit zřízení a rozvoj sdružení majitelů lesů.
Ochrana životního prostředí
Podle tvůrců akčního plánu je třeba zachovat a vhodně obohatit biologickou rozmanitost lesů, která souvisí se zdravým lesním ekosystémem. K dosažení tohoto cíle mají sloužit čtyři akce, a to:
 Usnadnění plnění závazků týkajících se zmírňování změn klimatu (např. Kjótský protokol) a přizpůsobení lesů očekávaným změnám klimatu. Komise konstatuje, že lesy pohlcují a poutají oxid uhličitý uvolňovaný činností člověka. Na druhou stranu však téměř čtvrtina emisí skleníkových plynů na Zemi se uvolňuje v důsledku změn ve využívání krajiny, zejména kácení deštných pralesů. V tomto bodě se akční plán zaměřuje globálněji (na opatření k omezení celosvětového odlesňování apod.). Členské státy by měly posoudit dopady změny klimatu, zvýšit povědomí veřejnosti a podporovat činnosti související se zmírňováním těchto změn a přizpůsobování se jim.
 Přispět k dosažení cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti na rok 2010. Jde o snahu obnovit přírodní stanoviště a ekosystémy (soustava Natura 2000, monitorování biologické rozmanitosti lesů apod.). Komise by měla organizovat pravidelná setkávání managementu pro lesy a přírodu a podporovat neformální výměny pracovníků správ lesů mezi členskými státy, aby se navzájem seznámili se zaváděním předpisů EU v této oblasti.
 Práce na evropském systému monitorování lesů. Podpory na tuto činnost by měly jít z LIFE+. Mimo jiné by mělo vzniknout Evropské středisko údajů o lesích. Monitorování se neomezí jen na údaje týkající se životního prostředí, ale bude sbírat i informace ekonomické a sociální.
 Zvýšit ochranu lesů. Jde zejména o ochranu před požáry a jinými abiotickými a také biotickými činiteli. Členské státy mohou využít finance z LIFE+ a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na podpory:
— zalesňování, jehož cílem bude ochrana životního prostředí,
— v rámci programu Natura 2000,
— pro zemědělskolesnické systémy,
— programů zapojující vlastníky lesa do dobrovolných závazků na zlepšení životního prostředí,
— investic zvyšujících ekonomickou hodnotu lesa,
— opatření na prevenci požárů,
— obnovení lesů postižených kalamitami,
— aktualizace strategií ochrany proti biotickým i abiotickým činitelům.
Přispění ke kvalitě života
Pro tento cíl je třeba zachovat a zlepšit sociální a kulturní význam lesů. Nejde jen o běžně chápanou dřevní produkci aj., ale také o možnost rekreace, zaměstnání, ochranu vody a půdy, obranu před erozí apod. K tomuto cíli by měly vést tři klíčové akce:
 Podpora vzdělání a komunikace v oblasti životního prostředí. Je zapotřebí, aby si společnost uvědomila výhody udržitelného lesního hospodářství. Členské státy mají podporovat vzdělávání v oblasti udržitelného lesního hospodářství.
 Prozkoumat potenciál městských a příměstských lesů. Plánování, vznik i správa těchto lesů klade nové požadavky. Je proto třeba v souladu s nimi nasměrovat investice do těchto lesů a přizpůsobit jim i jejich správu. Na činnostech s lesy spojenými by se měly podílet i místní komunity, jimž les přináší prospěch.
Podpora koordinace a komunikace
Pro dosažení tohoto cíle počítá akční plán se šesti klíčovými akcemi:
 Posílení úlohy stálého lesnického výboru. Tento výbor zřídila rada zemědělských ministrů společenství v roce 1989. Jeho úkolem je mimo jiné poskytování konzultací i informací.
 Posílení koordinace mezi politikami souvisejícími s lesnictvím. Do lesnictví se promítá řada zájmů. Názorně to potvrdila skutečnost, že debatu o akčním plánu zahájila komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová spolu s místopředsedou komise Günterem Verheugenem, v jehož péči jsou podniky a průmysl, dále s komisařem pro životní prostředí Stavrosem Dismasem a komisařem pro vědu a vývoj Janezem Potočnikem. Právě tito komisaři představují zájmy, které se v evropských lesech střetávají a promítají se do předpisů s nimi souvisejících.
 Uplatnit na národní programy pro lesy otevřenou metodu koordinace, kterou Evropská rada definovala na summitu v Lisabonu.
 Posílit pozici EU v mezinárodních procesech týkajících se lesů. Jde o mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi a také se zeměmi přistupujícími k unii nebo zeměmi kandidátskými a rovněž o práci v mezinárodních organizacích, jako je třeba FAO (Food and Agricultural Organisation, Potravinářská a zemědělská organizace).
 Podpořit používání dřeva a dalších lesních produktů z udržitelně spravovaných lesů. Sem spadají různá opatření na podporu konkurenceschopnosti papírenského a dřevozpracujícího průmyslu i intenzivnějšího používání dřeva a dalších produktů lesa. Jde mimo jiné i o výzkum, inovace a vzdělávání v dané oblasti.
 Zlepšit výměnu informací a komunikaci. Je třeba, aby veřejnost dostala potřebné a aktualizované informace o lesích. Členské státy by měly organizovat různé akce ke zviditelnění lesů například týden lesů či den lesů.