I na chuti záleží (komentář)

Podle informací Českého statistického úřadu je zřejmé, že skladba jídelníčku českých spotřebitelů se pomalu ale jistě mění. Bohužel nikoli k lepšímu ale k levnějšímu. I když statistici zaznamenali meziroční nárůst spotřeby zeleniny, nejvíce podle nich vzrostla spotřeba relativně levného zelí, která stoupla o celou čtvrtinu. Naopak spotřeba ovoce, zejména toho jižního zaznamenala výrazný pokles a méně jíme i ryb a masa. V nákupních košících našich hospodyněk přibylo moučných výrobků a také samotné mouky, naopak ubylo dražšího zboží.

Jeden známý ekonomický analytik dokonce nedávno konstatoval, že se prodávají čím dál víc potraviny, který by před nějakými sto lety nikdo za potraviny ani nepovažoval. Z masných výrobků mizí maso, z mléčných mléko a nahrazují je produkty moderní chemie, které konečnou cenu takového výrobku zlevňují. Tedy alespoň u nás. O dopadech takového stravování na zdraví obyvatelstva lze možná spekulovat, o jeho příčinách však odborníci nepochybují. Především jde o ekonomickou nejistotu, kterou vzbuzují mezi lidmi prohlášení některých vládních činitelů i samotné vládní reformy, přijímané i přes námitky odborníků a podvazující domácí ekonomiku. V důsledku zvyšování daně z přidané hodnoty rostou ceny potravin a obchodníci, kterým pomalu klesají tržby, v panice tlačí na svoje dodavatele, aby snižovali cenu svých produktů na minimum. Celkem logicky to vede ke tomu, že místo kvalitních surovin používají levné náhražky. Přesto, že tuzemští obchodníci ujišťují, že nakupovat potraviny v zahraniční, kde mají nižší DPH se nevyplatí, ti, kteří tam pro potraviny jezdí, jsou jiného názoru. Možná zaplatí o něco víc, ale tvrdí, že nakupují podstatně kvalitnější zboží. Vzhledem k potenciálu naší země i schopnostem zdejších zemědělců a potravinářů je to smutné zjištění. Stále sice platí lidové rčení, že všude je chleba o dvou kůrkách, ale jak se zdá, někde zkrátka chutná lépe.