Impuls pro obnovu venkova

Na pozemkové úpravy byly v rozpočtu na rok 2010 vyčleněny téměř dvě miliardy korun, pro letošní rok se počítá se zhruba stejnou částkou. Podle prvního náměstka ministra zemědělství Romana Bočka pozemkové úpravy patří mezi priority ministerstva zemědělství, protože znamenají příležitost pro vlastníky, kteří mají opravdu zájem pracovat na zemědělské půdě. Právě pozemkovými úpravami se zabývala dvoudenní odborná konference o pozemkových úpravách, která se konala 13 až 14. září v prostorách České zemědělské univerzity v Praze.

Jak zaznělo na konferenci, pozemkové úpravy představují velký impuls pro obnovu celého venkovského prostoru. Určení vlastnictví pozemků pomáhá v dlouhodobém horizontu také obcím ochránit majetek v případě povodní. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba ve svém vystoupení mimo jiné uvedl, že realizace pozemkových úprav budí vášně, protože byla a je silně politizovaná. „Pamatuji dobu, kdy na pozemkové úpravy byla částka nula. Nyní je situace zcela jiná,“ řekl s tím, že je třeba však dbát na vynakládání státních prostředků. „Když se šetří, je nutné šetřit všude,“ prohlásil s tím že komora není proti pozemkovým úpravám. Naopak souhlasí s prováděním těch úprav, které narovnávají vlastnické vztahy, odstraňují letité křivky a zlepšují identifikaci a přístupnost pozemků i hospodaření na nich, přispívají ke krajinotvorbě a ekologické stabilitě a pomáhají působit proti větrné a vodní erozi. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík poznamenal, že pozemkové úpravy představovaly pro české sedláky jednu z možností, jak se dostat zpátky k půdní držbě. Vrchní ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek řekl, že pozemkové úpravy nejen že zpřístupní vlastníkům pole a propojí cestami obce. „V mnoha případech se zemědělské cesty využívají k vycházkám, slouží jako in-line nebo cyklistické dráhy, což všechno přispívá ke zkvalitnění života na venkově.“ Celkové náklady na pozemkové úpravy v roce 2010 přesáhly 1,7 miliardy korun. Je na ně přitom možné využívat finanční prostředky z Evropské unie, a to prostřednictvím Programu rozvoje venkova. „Poptávka přibližně trojnásobně převyšuje finanční možnosti. Pozitivní je, že vychází ze zájmu samotných obcí,“ přiblížil Vítek s tím, že z celkových přibližně čtyř miliard korun pro aktuální programovací období je už vyčerpáno něco přes polovinu. Na podzim plánujeme vypsat další kolo k předkládání projektů.“ Významným zdrojem financování jsou také prostředky na protipovodňová opatření ve výši jedné miliardy korun na období 2007 až 2013. Dále se také podstatnou měrou na financování pozemkových úprav podílí Pozemkový fond ČR, velmi přínosná je i finanční spoluúčast Ředitelství silnic a dálnic u pozemkových úprav vyvolaných výstavbou rychlostních komunikací a obchvatů měst a obcí.. O potenciálu i významu pozemkových úprav nejlépe vypovídá to, že vítězí v konkurenci všech ekologických a krajinářských projektů v Ceně české krajiny, což je národní soutěž, z níž vycházejí nominace pro celoevropskou Cenu rady Evropy za krajinu. Děkan fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička sdělil, že tato škola ročně připravuje asi 40 odborníků na problematiku pozemkových úprav. Jedním z výzkumných projektů univerzity je také srovnání efektu úprav na územích, která jsou bohužel opakovaně postihována například přívalovými dešti, a rozdílu v míře poškození krajiny před a po vybudované pozemkové úpravě.