V červenci letošního se spojili největší tuzemští producenti v resortu zemědělství v Iniciativu producentů zemědělských a potravinářských podniků. Která má za cíl pomoci řešit problémy českého zemědělství a potravinářství. Na to, jak se zmíněná iniciativa vyvíjí, kolik podniků se k ní dosud připojilo i na první výsledky její činnosti jsme se zeptali jednoho ze zakladatelů iniciativy generálního ředitele společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zdeňka Jandejska.
Kolik subjektů se již k vaší iniciativě přihlásilo? Chci zdůraznit že naše iniciativa je skutečně pouze iniciativou. Nejde o žádnou společnost s orgány, ale pouze o společný zájem velké části podniků v resortu a o snahu, něco dělat se současným stavem našeho zemědělství. Dosud jsme oslovili asi 1050 podniků, jak zemědělských tak i potravinářských, a k naší iniciativě se jich přihlásilo více než sedm set. Tyto podniky reprezentují zhruba 1, 3 milionu hektarů zemědělské půdy, což je zhruba 50 procent půdy, která se u nás intenzivně obhospodařuje. Jde především o ty podniky, které zde vytvářejí přidanou hodnotu, platí státu daně a poskytují lidem práci. Všechny tyto podniky dohromady zaměstnávají zhruba 40 tisíc pracovníků. Nejde jen o zemědělce ale také o potravináře.
Na které hlavní problémy se iniciativa zaměřuje?
Jde o šest oblastí. Tou první je oblast živočišné výroby a potřeba řešit její současný kritický stav. Další oblastí je otázka dotací, kvůli kterým jsme se také sešli v závěru listopadu v pražské Lucerně. Nechceme nic navíc, ale jenom to, co bylo slíbeno. Stát se při vstupu do Evropské unie zavázal, že přímé platby bude dorovnávat a není přece možné, aby jedna vláda něco slíbila a druhá to nedodržela. Nedorovnání přímých plateb nemá s úsporami ve státním rozpočtu nic společného. Naopak jde o ztrátu konkurenceschopnosti a o utlumení aktivit v resortu, jehož důsledkem může být výrazný nárůst nezaměstnanosti a potřeba sociálních dávek.
Důležité je také přehodnotit současný stav dotací tak, aby se dotace dávaly tam, kde se něco tvoří, vyrábí. Systém plošných dotací má řadu negativ. Někde se nevyrábí téměř nic a jsou tam tak ohromné dotace, které se nedají například na údržbu krajiny spotřebovat, což lze doložit konkrétními čísly. Nám jde o to, aby dotace rovnoměrně směřovaly tam, kde mají smysl a kde to státu něco přinese. Například v naší zemi se hroutí chov prasat, protože se jím zabývají specializované podniky, které nehospodaří na půdě. To znamená, že pokud je dotace na půdu, nemají šanci na ni dosáhnout. Naši chovatelé prasat tak nemohou konkurovat svým zahraničním kolegům, kteří na rozdíl od nich půdu mají.
Další oblastí, kterou považuje naše iniciativa za nezbytnou řešit, je byrokracie a předpisy, které u nás platí. Bohužel tyto předpisy byly u nás postaveny jinak než v jiných členských státech. To, co bylo ze strany Evropské unie pouze doporučeno, u nás platí jako povinnost. Například srovnáme-li systém správné zemědělské praxe, který platí u nás, s tím, který platí v jiných zemích Evropské unie, zjistíme, že v České republice je několikanásobně tvrdší a tvrdší jsou u nás i sankce. Jsme tady v podstatě papežštější než papež. Proto jsme vyzvali ministra zemědělství, aby v této věci zjednal pořádek. Když je v unii jednotný trh, měli bychom mít také jednotná pravidla.
Další myšlenkou iniciativy je snaha stanovit u nás jednu mediální skupinu, která se bude snažit v rámci státu vytvářet podmínky pro kvalitní prezentaci zemědělství a potravinářství. Jde o to, aby se prostředky vynakládané na reklamu a mediální prezentací odvětví sdružily. Dnes se vynakládá na reklamu a mediální známost v resortu podle mého odhadu kolem 200 až 300 milionů korun ročně. A to většinou rozdrobeně, a nesystematicky a také často zcela neúčinně. Navrhujeme proto, aby potravináři a zemědělci dali na tyto účely určitý podíl ze svých tržeb, což by podle odhadu mohlo představovat kolem 500 milionů korun ročně. A to už jsou prostředky, za které se je možné v médiích propagovat české potraviny daleko efektivněji a lidé by se tak dříve a ve větší míře přiklonili k nákupu domácích výrobků.
Další oblastí je pak prodej zemědělské půdy. Stát by měl umožnit nákup státní půdy nejen fyzickým osobám ale také firmám. Současný stav vede ke značným problémům při převodu této půdy z fyzických osob na firmy a přitom by i pro stát byl prodej firmám jednodušší. Vždyť přeci není problém, když stát prodává půdu firmě, aby si do kupní smlouvy dodal určitou omezující klauzuli, která mu umožní půdu za stejnou cenu odkoupit, pokud ji bude potřebovat například ve veřejném zájmu. Na tom by přeci nemělo být nic složitého.
Mezi poslední požadavky pak bylo zařazeno omezení fotovoltaiky.
Součástí naší iniciativy byla také myšlenka, aby se všechny nevládní organizace v resortu sloučily pod jednu zastřešující organizaci, například pod Agrární komoru, což by zásadně zlepšilo vyjednávací pozici a naše zájmy bychom tak mohli snadněji prosadit. To však bylo ze strany nevládních organizací odmítnuto.
Co se vám zatím podařilo za ty poslední čtyři měsíce prosadit?
První výsledky naší iniciativy jsou zatím příznivé, přijal nás ministr zemědělství, mluvili jsme s ministrem financí a máme přislíbenu diskusi s premiérem, takže si myslím, že kroky, které jsme zatím udělali jsou důležité a mají smysl. Opakuji, že nechceme tvořit žádnou organizaci, chceme jenom o naší věci přesvědčit ty, kteří mohou o něčem rozhodnout. Nejde o to, organizovat kampaně či protesty, ty jsou až na posledním místě, jde o to přinášet informace a snažit se prosadit naše požadavky. Například v antibyrokratické komisi začali pracovat naši lidé z praxe, kteří jsou schopni konkrétně doložit některé nesmysly v platných nařízeních a předpisech. I k dalším problémům, které chceme jako iniciativa řešit, by měly být vytvořeny na ministerstvu zemědělství komise. Zatím jsou vytvořeny dvě. Jedna k naší zemědělské politice a jedna k živočišné výrobě. Nyní vzniká další komise, která by měla kontrolovat všechny předpisy a vyhlášky, které se u nás dublují a komplikují podnikům zbytečně život.
Věřím, že se nám již něco podařilo a snad jsme dokázali i naočkovat několik užitečných myšlenek odpovědným lidem, kteří budou problémy resortu řešit.