Podle výsledků studie ministerstva zemědělství a Potravinářské komory si příprava českého potravinářského průmyslu na vstup do EU vyžádá nejméně 15 až 20 miliard korun. Suma zahrnuje nejnutnější investice na splnění hygienických, veterinárních a dalších požadavků unie.
Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny by se však konečná suma mohla vyšplhat až na 25 až 40 miliard Kč, pokus by se počítalo i s penězi na zvýšení konkurenceschopnosti. Skutečné náklady však budou zřejmě vyšší. Dokument totiž nezahrnuje obory, které jsou podle komory v podstatě bezproblémové, například pivovarnictví, vinařství, výrobu cukrovinek a hotových jídel. Největší tlak je
podle Koberny na živočišné obory, tedy masný průmysl, zpracování drůbeže a mlékárny, vůči kterým je EU nejnáročnější. Ze zpracovatelů rostlinných vstupů jde o mlynářství.
Souhrnné náklady vycházejí z představy, že je třeba
investovat nejméně tři až čtyři a v lepším případě pět až osm
miliard korun ročně během pětiletého předvstupního období.
Koberna přitom považuje za reálný termín vstupu ČR do EU zhruba rok 2005 nebo 2006.
Možné zdroje financování přípravy jsou podle komory program Sapard, dotační programy, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond i samotné peníze podnikové sféry, pokud se však změní postoj bank k poskytování úvěrů. Potravináři navrhují, aby se stát podílel 50 procenty, což však asi nebude reálné. Podporu chce komora směřovat zejména oborům s nízkou rentabilitou, což jsou zároveň ty, na něž budou kladeny nejvyšší nároky. Přirozený výběr perspektivních podniků by měl vycházet z nastavených kritérií pro poskytování peněz.
