Evropská komise včera navrhla rozhodná opatření k řešení několika klíčových úkolů, jedním z nich je oblast udržitelného zemědělství. „Musíme podpořit inovace, aby se Evropa znovu dostala na cestu směrem k růstu a tvorbě pracovních míst, a řešit velké úkoly, jako je přístup k surovinám, udržitelné zemědělství a naše stárnoucí společnost,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Evropská inovační partnerství zlepší komunikaci, odstraní překážky a zaměří naše úsilí na výsledky, které jsou důležité pro naše občany a podniky.“
Evropské inovační partnerství je nová koncepce, která byla zavedena ve stěžejní iniciativě unie inovací v rámci strategie Evropa 2020. Jeho cílem je odstranit slabiny, neprůchodná místa a překážky v evropském systému výzkumu a inovací, které brání vzniku dobrých nápadů a jejich uvádění na trh nebo je zpomalují. Patří sem nedostatečné investice, zastaralá regulace, neexistence norem a roztříštěnost trhů. Každé partnerství vede řídící skupina, jíž předsedá jeden nebo více evropských komisařů zodpovědných za určitou oblast nebo oblasti politiky. K nim se připojují zástupci členských států (ministři), poslanci, vedoucí představitelé průmyslu, výzkumní pracovníci, občanská společnost a další významné zúčastněné strany. Evropská inovační partnerství určují, co je třeba udělat k překonání překážek – od rozvoje technologií přes správné nastavení tržních rámců a stimulaci poptávky – a podněcují opatření ve veřejném i soukromém sektoru. Nenahrazují programy financování ani procesy regulace, ale poskytují společnou platformu pro spolupráci.
Zajišťování potravin je celosvětově jedním z velkých úkolů pro následující roky, neboť globální poptávka po potravinách se podle prognóz FAO do roku 2050 zvýší o 70 procent a bude ji doprovázet prudký nárůst poptávky po krmivech, vlákenných surovinách, biomase a biologickém materiálu. Tento úkol však doprovází zpomalení růstu produktivity, které je z větší části způsobeno snížením investic do zemědělského výzkumu, a rovněž zvýšený tlak na životní prostředí a naše přírodní zdroje. Například 45 % evropské půdy má problémy s kvalitou, zhruba 40 % zemědělské půdy je vystaveno nebezpečí znečištění dusičnany a za posledních dvacet let došlo k úbytku polního ptactva o 20–25 %.
Stručně řečeno: hlavním úkolem zemědělství v budoucnu bude nejen vyrábět více, ale také udržitelným způsobem. Tyto úkoly nebude možné vyřešit bez zásadního posílení výzkumu a inovací, zejména bez úzké spolupráce mezi výzkumníky, zemědělci a ostatními subjekty, abychom mohli urychlit přenos technologií z vědy do zemědělské praxe a poskytnout vědeckým pracovníkům systematičtější zpětnou vazbu o potřebách zemědělské praxe. Cílem evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ je poskytnout funkční styčnou plochu mezi zemědělstvím, biohospodářstvím, vědou a ostatními oblastmi na úrovni Evropské unie, jednotlivých zemí a regionů. Bude rovněž sloužit jako katalyzátor ke zlepšení účinnosti opatření souvisejících s inovacemi, která podpoří politika rozvoje venkova a výzkum a inovace unie. Pro toto inovační partnerství byly vymezeny dva hlavní cíle, a to podpora produktivity a účinnosti zemědělství (obrácení nedávného trendu snižování růstu produktivity do roku 2020) a udržitelnost zemědělství (zajištění funkčnosti půdy na uspokojivé úrovni do roku 2020).
„Zásadním úkolem pro zemědělství v budoucnu nebude jen, jak vyrábět více, ale také, jak vyrábět lépe,“ prohlásil komisař odpovědný za zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. „Proto bude nezbytně nutné, abychom využili výzkum a inovace vycházející z poptávky a rovněž lépe šířili osvědčené postupy.“
