Integrovaná ochrana ovoce je technologií pěstování kvalitního ovoce s ekonomicky příznivými výsledky, která v současné době u našich ovocnářů převládá. Je nedílnou součástí integrované produkce ovoce. Dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví.
Integrovat znamená spojit části do jednoho celku. Integrovaná produkce ovoce usiluje o optimalizaci a používání všech kulturních opatření tak, aby byla vyloučena jednostrannost používání chemické ochrany, která z dlouhodobého pohledu negativně ovlivňuje životní prostředí a snižuje kvalitu plodů. Konečným cílem je dosažení kvalitní produkce ovoce pomocí ekologicky přiměřených a hospodářsky přijatelných metod.
Řešením problematiky integrované ochrany ovoce se zabýváme ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích již řadu let. Výsledky našeho výzkumu byly zpracovány do metodiky Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce (Lánský a kol., 2005).
Praktickému uplatňování výsledků našeho výzkumu napomohlo založení Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO). Svaz v roce 1990 zakládalo devět předních pěstitelských podniků v republice a VŠÚO Holovousy byl jedním ze zakládajících členů.
Svaz je součástí Ovocnářské unie České republiky a má sídlo v Holovousích. V době založení bylo do svazu přihlášeno asi 2000 hektarů ovocných sadů. V současné době má svaz více než 270 členů, kteří integrovaně pěstují ovoce na výměře větší než 11 000 hektarů. Byly zpracovány zásady pro integrované pěstování ovoce ve formě závazných Směrnic pro integrované systémy pěstování ovoce. Tyto směrnice jsou každým druhým rokem novelizovány a jsou základním metodickým návodem pro integrované pěstování ovoce a jejich dodržování je závazné pro každého člena SISPO.
Co vyžaduje ochrana ovocných výsadeb?
Integrovaná ochrana ovocných výsadeb před chorobami a škůdci vyžaduje:
– Volbu vhodných chemických přípravků s nízkou toxicitou, šetrných k agroekosystému včetně jeho přirozených regulačních faktorů. Ve směrnicích SISPO byly pesticidy rozděleny do tří skupin, a to:
červená – zakázané přípravky,
žlutá – povolené s omezením (prodloužení ochranné lhůty, omezený počet aplikací ap.),
zelená – povolené bez omezení (podle registru přípravků na ochranu rostlin).
– Výsadby ošetřovat jen při zjištění příznivých podmínek pro rozvoj chorob nebo při přemnožení škůdců.
– Zabezpečení spolehlivé prognózy a signalizace hospodářsky škodlivého výskytu chorob a živočišných škůdců, které opravňují k chemickému zásahu. K tomu se využívají vhodné pomůcky (signalizační přístroje na stanovení podmínek vzniku infekce chorob, sumu efektivních teplot nad +10 °C, feromonové, vizuální a světelné lapače, mikroskop, lupa ap.).
– K regulaci živočišných škůdců je třeba přednostně využívat biotechnické a biologické metody ochrany (podpora přirozeného výskytu hmyzožravého ptactva a pernatých dravců v ovocných výsadbách, podpora predátorů a parazitů škůdců, využití biopreparátů ap.).
– K aplikaci přípravků na ochranu rostlin je nutné používat výkonnou a spolehlivou aplikační techniku, která umožní snížení objemů postřikové kapaliny a v maximální možné míře brání úletu postřikových částic.
– Využíváním vhodných agrotechnologií (obdělávání půdy v sadech, hnojení, tvarování a řez) vytvářet podmínky pro fyziologickou rovnováhu ovocných rostlin, při které se zvyšuje přirozená odolnost stromů a klesá riziko škodlivého výskytu chorob a škůdců.
V uvedené technologii jsou stanoveny maximální limity reziduí (MLR) pro konzumní ovoce, které jsou legislativně ošetřeny příslušnými předpisy – v ČR nejnověji vyhláškou č. 387/2008 Sb. Ve výzkumu integrované ochrany nás zajímala také možnost snížení množství reziduí v ovoci na minimum. Tomuto záměru nejvíce vyhovovala produkce jablek vhodných pro výrobu dětské výživy, protože legislativa Evropské unie stanovila maximální limit reziduí každého pesticidu v surovinách určených pro výrobu dětské výživy na 0,01 mg/kg výrobku. Česká republika toto ustanovení také přijala (vyhláška č. 54/2004 Sb).
Uvedený limit je několikanásobně nižší, než jsou MLR pro komodity rostlinného původu určené pro běžný konzum. Stanovený limit musí výrobci kojenecké a dětské výživy bezpodmínečně dodržovat, a proto i oni trvají na dodržení určených limitů v dodávané surovině od pěstitelů.
Produkce ovoce vhodného pro výrobu dětské výživy je výrazně složitější. Riziko negativního působení pesticidu na dětský organismus je podstatně vyšší než u dospělého člověka. Děti přijímají několikrát více potravy v přepočtu na jejich tělesnou hmotnost než dospělí a jejich detoxikační metabolismus není ještě plně vyvinut, takže jsou citlivější na působení a účinky různých škodlivých látek.
Jablka vhodná ke zpracování na dětskou výživu
Vzhledem k tomu, že naše ani zahraniční metodiky pro integrovanou produkci neumožňovaly vypěstování vstupní suroviny, která by vyhovovala daným normám, zahájili jsme v roce 2004 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy, s. r. o., řešení projektu NAZV 1G46073 Integrovaná produkce jablek vedoucí k získání bezpečné suroviny pro dětskou výživu. Navázali jsme spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Cílem projektu bylo vyvinout metodu ochrany jablek, která by nezanechávala vyšší rezidua v produktech určených kojencům a malým dětem, ale byla by i zároveň dostatečně účinná proti všem závažným chorobám i škůdcům. Získané výsledky byly zpracovány do metodiky Integrovaná produkce jablek určených pro výrobu dětské výživy, která byla vydána v roce 2009 (Lánský a kol.). Ve výzkumu nových metod se pokračuje i v současnosti.
Jak lze snížit obsah pesticidů v jablkách?
Pěstování biojablek při vynechání syntetických pesticidů z technologie ochrany – to by bylo nejjednodušší a nejúčinnější pěstitelské opatření. Bohužel, věc má však několik problémů, které prozatím neumožní pokrytí požadavků výrobců dětské výživy.
Tedy především podle statistických přehledů se v ČR vyprodukuje za rok necelých 800 tun ekologických jablek směsných odrůd.
Jenom náš největší východočeský výrobce dětské výživy firma Nutricia Deva Nové Město nad Metují a. s. potřebuje pro svoji roční výrobu asi 6500 tun jablek vybraných 2– 3 odrůd, které umožní výrobu jednotných šarží produktů (podle chuti, barvy, konzistence ap.), což je téměř 10x více, než je celorepubliková bioprodukce jablek.
Dalším problémem je skladování tohoto ovoce. Výrobce dětské výživy potřebuje uskladnit jablka na delší dobu, aby mohl zajistit plynulost výroby. Jablka fungicidně neošetřovaná jsou napadána různými skládkovými chorobami (moniliová, peniciliová hniloba ap.), které znehodnocují skladované ovoce a zvyšují obsah mykotoxinů (toxické látky produkované některými houbami) v plodech. Některé z těchto látek předčí v toxicitě i rezidua pesticidů. K nejnebezpečnějším mykotoxinům v ovoci patří patulin.
Integrovaná ochrana jablek
1. Využití nepřímých metod ochrany
K nepřímým metodám ochrany patří všechna preventivní opatření, která snižují možnosti vzniku infekcí a omezují vhodné podmínky šíření chorob a škůdců. Je to celý komplex opatření, která spočívají ve výběru vhodného stanoviště, udržování nepřehoustlých korun, vyrovnané výživě, v podpoře a ochraně přirozených predátorů v sadu a jeho okolí apod. Významné je i využívání mechanických způsobů ochrany – např. odstřihávání primárních infekcí padlí, vychytávání škůdců pomocí lapacích pásů nebo lapačů atd. Lze sem zařadit i vliv technologie zpracování jablek na snížení obsahu reziduí. Největší efekt tepelného zpracování na obsah reziduí byl prokázán u dithianonu.
2. Pěstování odrůd jablek odolných nebo rezistentních k významným chorobámUrčité omezení potřeby pesticidů, především fungicidů, by mohlo přinést použití odolných nebo rezistentních odrůd ke škodlivým chorobám. Reálné se jeví využití odrůd jablek rezistentních ke strupovitosti. Ochrana proti této chorobě představuje největší podíl na použití fungicidů při ochraně jabloní.
Šlechtitelské programy zaměřené na tvorbu nových odrůd jablek rezistentních k hlavním hospodářsky významným chorobám a s dobrou kvalitou ovoce vyhovující přímému konzumu i zpracovatelskému procesu jsou nedílnou součástí výzkumu v řadě zemí Evropy i u nás. Průmyslovým zpracováním se však rozumí zejména výroba ovocných koncentrátů, šťáv, marmelád ap., u těchto odrůd nebyla dosud hodnocena jejich vhodnost použití jako suroviny pro dětskou výživu. Zpracovatelé a výrobci dětské výživy preferují odrůdu Golden Delicious, která však patří do skupiny odrůd jablek silně náchylných na strupovitost. Rezistentní odrůdy, které nejsou fungicidně ošetřovány, mohou být napadány jinými houbovými chorobami (černě, moniliová nebo peniciliová hniloba, padlí apod.), takže nelze ani u těchto odrůd zcela vyloučit použití fungicidů, ale může se významně omezit počet jejich aplikací.
Hledání vhodné odolnější odrůdy je jedním z cílů našeho řešeného výzkumného projektu. Protože nebylo možno na pracovišti VŠÚO Holovousy, s. r. o., hodnotit odrůdy z hlediska použitelnosti ke zpracování na dětskou výživu za podmínek odpovídajících technologickým požadavkům výroby, byla navázána spolupráce s laboratoří firmy Nutricia Deva a. s., Nové Město nad Metují.
V letech 2004–2009 bylo vyhodnoceno celkem 20 odrůd jablek. Hodnotila se vůně, chuť (graf 2), barva a konzistence dužniny (graf 3). Z těchto 20 odrůd byly vybrány čtyři (Goldstar, Rezista, Topaz a Sirius) do poloprovozních zkoušek výrobce. Z testovaných odrůd pouze odrůdy Topaz a Sirius vyhověly všem náročným zkouškám výrobce a mohly by nalézt uplatnění při produkci dětské výživy. Velmi nadějně se jeví i nové české odrůdy Opál, Luna a Rozela.
Pěstování rezistentních odrůd jablek jako suroviny pro dětskou výživu nemůžeme přímo doporučit pěstitelům, protože neovlivníme jejich odběr výrobcem. Jejich pěstování bude závislé na uzavření dlouhodobých smluv s výrobcem dětské výživy na odběr potřebné suroviny ke zpracování.
Naše výsledky však ukazují, že bude možné využít některé rezistentní odrůdy ke zpracování, a tím i omezit množství potřebných fungicidů při ošetřování jablek proti strupovitosti v průběhu vegetace.
3. Výběr vhodných pesticidů a termínů ošetřeníZe systémů integrované ochrany jablek pěstovaných jako surovina ke zpracování na dětskou výživu byly vyloučeny pesticidy, které obsahují účinné látky zakázané používat v integrované produkci (alpha-cypermethrin, bifenthrin, carbofuran, cypermethrin, deltamethrin, dimethoate, fenazaquin, fenpyroximate, chlorpyrifos, chlorothalonil, lambda-cyhalothrin, pirimiphos-methyl, pyrethriny, triazamate, zeta-cypermethrin), dále je významně omezeno použití těch pesticidů, jejichž účinné látky se v našich testech prokázaly jako obtížně degradovatelné a lze je aplikovat pouze v nejranějších fázích vegetace – maximálně do začátku květu (mancozeb, metiram), případně konce květu (triflumuron, diflubenzuron, propargit, dodin, thiram).
Pesticidy byly rozčleněny podle rychlosti degradace do jednotlivých barevných skupin podle termínů, do kterých je lze aplikovat, aby byl do období sklizně zaručen bezpečný rozpad jejich reziduí pod limit pro dětskou výživu (tab. 1 na předešlé straně).
Do konce druhé dekády května lze tak aplikovat např. Pirimor 50 WG (úč. látka pirimicarb), Merpan 80 WG (captan), do poloviny června je možno používat např. Calypso 480 SC (thiacloprid), Trebon 10 F (etofenprox) aj.
Do konce června, případně první dekády července je možno aplikovat např. Discus (kresoxim-methyl), Zato 50 WP ( trifloxystrobin), Score 250 EC (difenoconazole), Sanmite 20 WP (pyridaben) a některé další přípravky.
Zvláštní skupinu tvoří biopesticidy, které lze použít prakticky bez omezení. Ošetřování proti skládkovým chorobám se z důvodů prokázaného rizika nadlimitních výskytů reziduí pesticidů nedoporučuje.
Zde doporučované termíny aplikací se vztahují na odrůdu Golden Delicius (uvažovaný odběr sklizně v termínu 20. září) a pro specializovaný limit dětské výživy 0,01 mg/kg. V žádném z našich pokusů nedošlo nikdy k překročení MLR stanovených vyhláškou pro jablka určená pro běžný konzum.
4. Využití biologických metod ochranyVyužívání biologických metod je vzhledem k jejich příznivým vlastnostem z pohledu reziduí žádoucí a je do systémů produkce jablek pro dětskou výživu výrazně doporučováno. Z biologických metod a dostupných registrovaných biopreparátů lze využívat např. introdukci dravých roztočů k ochraně proti sviluškám, významné je i použití přípravků na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki (Biobit WP a Biobit XL), začínají se používat i přípravky, kde je účinná složka tvořena virem (přípravek Madex – virus granulózy obaleče jablečného CpGV). Vyvěšování feromonových odparníků (přípravky Isomate C Plus a Isomate CLR) může rovněž přispět ke snížení počtu instekticidních zásahů v sadu a tím i k omezení rizik výskytu nadlimitního obsahu reziduí v ovoci. Podmínkou spolehlivé účinnosti tohoto systému ochrany proti obalečům je však nižší populační hustota škůdce a dodržení množství aplikovaných odparníků a minimální velikosti ošetřované plochy izolované od konvenčních výsadeb.
5. Využití síryPesticidy na bázi síry lze využít v ochraně jabloní proti většině hospodářsky významných houbových chorob. Tyto přípravky je však nutno aplikovat v kratších intervalech (5 dní) a po intenzivních srážkách je potřeba z důvodů spláchnutí přípravku z listů postřik opakovat. Vhodné je použít síru zejména ke konci období primárních infekcí strupovitostí (od druhé poloviny června), kdy již není infekční tlak tak silný. Sirnaté preparáty potlačují i rozvoj padlí, svilušek a hálčivců.
Závěr
Navržená doporučení mohou využívat nejen producenti jablek pro dětskou výživu, ale také další ovocnáři a zájemci z řad pěstitelské veřejnosti, kteří chtějí pěstovat ovoce s minimem reziduí a je přitom pro ně akceptovatelný určitý podíl plodů, u kterých se může vyskytnout napadení chorobami nebo škůdci v důsledku omezení chemických zásahů během vegetace.
Klíčové informace
– K uplatnění a naplnění cílů integrované ochrany ovoce jsou potřeba odborné znalosti a kladný aktivní přístup pěstitelů ovoce k tomuto způsobu pěstování ovoce.
– Nedílnou součástí integrovaného způsobu pěstování ovoce je ochrana přírodního prostředí a zachování druhové rozmanitosti (biodiverzity) v ovocných výsadbách.
– Žádná ze složek prostředí sadu nesmí být škodlivě měněna nebo zničena, vyčerpána ani znečištěna. Musí být vytvořeno a chráněno vyvážené a přirozené prostředí ovocného sadu s co nejrozmanitějším druhovým zastoupením rostlin a živočichů.
Ing. Miroslav Lánský
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
