02.11.2012 | 08:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Intenzivní odchov je účelná strategie

Odchov telat a jalovic se ve většině podniků bohužel často děje jen jakoby „mimochodem“. Progresivní chovatelé ale vědí, že intenzivní odchov má významné přednosti. V mnoha českých podnicích se často přehlíží, že rezervy začínají u odchovávaných kategorií. V nich lze prokazatelně docilovat velice významných, dokonce až statisícových úspor v závislosti na velikosti podniku.

Odchov telat a jalovic na úrovni jakési „doběrné“ kategorie je realitou většiny podniků.
Starší jalovice dostávají jen to, co zbude od krav, navíc s vlákninou o minimální kvalitě. V pastevních oblastech jsou jalovice často vyháněny bezprostředně po odtání sněhu a přesunovány až s příchodem prvního sněhu, a to většinou do velice stísněných stájových podmínek. Na podzim a po celou zimu stáje pro skot praskají ve švech, jsou přehuštěny! Mnohá stáda jsou umísťována do zcela provizorních podmínek, nebo dokonce do bývalých a dosud nezbouraných celoroštových odchoven či výkrmen, či opuštěných a nevětratelných K-96.
Tyto podmínky jsou velice vzdáleny tomu, co se nazývá chovatelský komfort. Je nasnadě, že pozitivní výsledky nejsou dosažitelné.

Extenzivní versus intenzivní odchov
 
V těchto extenzivních podmínkách krmení a ustájení telat a jalovic je zcela nemožné, aby se dosáhlo uspokojujících výsledků v jejich růstu a vývoji. Např. denní přírůstky u jalovic jsou jen okolo 0,5 kg, i když by bylo možné dosahovat i 0,8 kg.
Důsledek je jednoznačný. První otelení je velice vzdálené od ekonomického optima. Bohužel, existuje stále mnoho chovů, kde se jalovice otelí ve více než 30 měsících věku. A chovatelé si ani v nejmenším neuvědomují, že toto pozdní otelení je stojí zbytečně mnoho tisíc korun navíc, včetně zbůhdarma vynaložené práce a energie.
Progresivním chovatelům, kteří uplatňují intenzivní odchov, je zcela jasné, že první otelení jalovic, a to do 24 měsíců věku, přináší s sebou významné přednosti. Takových chovatelů naštěstí přibývá, i když jsou zatím stále v menšině.
O výhodách nových chovatelských praktik svědčí nesčetné výzkumné studie z USA nebo Nizozemska. Hovoří o tom, že:
 Intenzita selekce ve stádu je vyšší, což je žádoucí.
 Produktivita práce je vyšší, protože významně klesá měrná spotřeba času.
 Odhaduje se, že náklady na odchov jalovic se snižují o 5–10 tisíc korun na kus.
 Mladší jalovice, resp. prvotelky nadojí celoživotně prokazatelně více mléka než jejich odrostlejší vrstevnice.
Z dlouhodobých údajů z experimentů a šetření ve stádech vyplývá, že u intenzivně odchovávaných jalovic se zlepšuje i celoživotní reprodukční užitkovost, a to do vysokého produkčního věku. Je snadnější zabřezávání, výraznější říje a minimalizuje se výskyt myomů atd.
Rané první otelení je však možné tehdy, jestliže jalovičky mají průměrný denní přírůstek 0,75 kg. Bohužel, tak vysoký denní přírůstek není možný bez vyšších dávek koncentrátů.
Intenzifikace odchovu skotu vyžaduje od chovatele mnohonásobně více flexibility k novým přístupům a poznatkům. Proto by měl:
 Vzdát se obecně přijímaných konzervativních koncepcí a pouček odchovu. Nové zkušenosti musí progresivní chovatel důsledně prosazovat a provozovat.
 Osvojit si nové, resp. dosud málo využívané postupy v kolostrálním období novorozených telat, která musí být do dvou hodin svého života napojena vysokohodnotným mlezivem, a to i tehdy, jestliže otelení proběhlo i v popůlnočních hodinách. Obecná praxe zatím je, že „ to počká do rána“. Nikoliv, nepočká! Zde je kategorický imperativ!
 Přehodnotit i krmení telat, protože tam to vše začíná! Vývoj bachoru a s tím spojený vývoj celého přežvýkavce souvisí s poznatkem, že již v prvním týdnu života telete se musí přistoupit ke zkrmování starteru, a to namísto zkrmování sena!

Začátek je vždy v období mléčné výživy
 
Existuje mnoho způsobů mléčné výživy od adlibitního příjmu nativního mléka až po přikrmování senem, ale co dál …?
Při pohledu na prosperující podniky na východním pobřeží USA, na kibucy v Izraeli v blízkosti Haify, ale i agrokombináty ve východním Německu uvidíme jeden, v podstatě jednotný postup: Relativně restriktivní podávání mléčného nápoje (max. 5 litrů na kus a den), starter a 2–3x denně podávání kvalitní vody. Tyto jednoduché postupy a přístupy jednoznačně v chovech vítězí.
 Po období tzv. mléčné výživy (v našich podmínkách je to dáno striktně do 56 dnů věku) se musí plně zahájit kvalitní rostlinná výživa, a to včetně zkrmování sena.
 Odchovávaná jalovice musí mít k dispozici odpovídající množství kvalitního proteinu. Jednak v prvém roce odchovu, jednak zohledněním jakési přikrmovací fáze v období před vlastním otelením.
 Jalovice musí být inseminovány či připuštěny nikoliv podle věku, ale podle živé hmotnosti. Optimální věk pro tento okamžik je dán plemenem, hmotností, ale také sezónou.
 Intenzita odchovu a růstu (denní přírůstky) v moderním chovu musejí být pravidelně sledovány. To je již považováno za zootechnickou samozřejmost.

Zdravé tele – budoucnost celého stáda
 
Významným faktorem intenzivního odchovu je i komfortní chovné prostředí se splněnými požadavky na měrnou plochu, kubaturu, na intenzivní osvětlení, resp. stimulaci těla polychromatickým světlem, na pohodlné a suché lože, neklouzavé a čisté podlahy, s dostatečným prostorem u krmného stolu a nikoliv na posledním místě i dokonalou výměnou vzduchu a důslednou prevencí (ano již v tomto období) vůči mastitidám, kulhání apod.
Budoucnost stáda plně souvisí se zdravím zvířat. Tento požadavek je spojen především s obdobím odchovu, a to již od prvního dne věku telete.
Zdraví telat a jalovic je plně závislé na jakési homeostázi šesti faktorů:
1. krmiva,
2. vody,
3. vzduchu,
4. místa,
5. klidu odpočinku, resp. pohody,
6. světla.
Zkušení zootechnici vědí, že postačuje, když jeden z těchto faktorů nesplňuje požadavky zvířat, aby se celý systém odchovu, resp. chovu postupně zhroutil! Bohužel, odchoven jalovic s touto nerovnováhou či nedostatečností více než jednoho faktoru je v našich chovech neúnosně mnoho. A proč tomu tak je? Protože si velká část našich chovatelů neuvědomuje strategickou důležitost této chovatelsky významné kategorie. Bohužel, je na ni stále pohlíženo tak, že mnoho ohledů nepotřebuje!
Naplnění všech výše uvedených faktorů může chovatelům napomoci ke kvalitnějšímu, životaschopnějšímu, zdravějšímu a levnému chovnému materiálu.

Faktor krmivo
 
Je katastrofou tzv. podrazit telata již první den jejich života. Včasné (tj. do 2 hod.) napojení telete kvalitním mlezivem, nejlépe od vlastní matky, je základem pro další úspěšný odchov. Existují další opatření, protože již prenatální období se může pozitivně i negativně „podepsat“ na vývoji telete. Krmení a výživa ovlivňují intenzivní odchov tak, že může či nemusí ovlivnit rané, ekonomicky zdůvodněné zabřeznutí jaloviček.
Ze zkušeností předních chovatelů holštýnského plemene je rozhodující živá hmotnost, vyšší než 375 kg, obvod hrudi více než 170 cm. U kombinovaných plemen toto období nastává o 2–3 měsíce později.
Hlavní známou podmínkou je, aby telata a mladší jalovičky přijímaly 1,5–3,5 kg sušiny na 100 kg ž. hm. Příjem sušiny stoupá v závislosti na chutnosti krmiva a podílu vlákniny. A zde je nutné se zamyslet. Tuto zásadu nesplňuje extenzivní pastevní odchov jalovic.
Letní přísušky se sporadickým přístupem zvířat k napájecí vodě, bez zvýšeného přídavku koncentrátů, dovedou zpomalit růst a vývoj jaloviček natolik, že žádoucí kondice (3) je dosahováno o čtvrt roku později. A v tomto okamžiku se začíná načítat další ztráta.

Faktor voda
 
K příjmu krmiva bezprostředně patří i příjem vody.
Chovatel musí odmítnout tezi, že voda obsažená v mléčném nápoji je plně postačující pro normální růst a vývoj bachoru telete. Předkládání čisté, temperované vody z vymytých věder v intervalu 2x, v zimě i 3x denně, asi 20 minut po napojení mléčným nápojem je nutné považovat za zcela normální a pro chovatele závazné.
Voda pro pastevně odchovávané jalovice musí být stejně kvalitní jako u odchovu stájového. To, že zvířata dávají přednost příjmu vody z napajedel (navíc kruhového půdorysu) před příjmem vody z miskových napáječek, je již v chovatelské praxi obecně známé.
To, že pastevní odchov (navíc na extenzivně ošetřovaných pastvinách) přináší chovateli více rizik než intenzivní stájový odchov, je zřejmé.
Rizika spočívají ve variabilitě kvality i kvantity porostu, v problémech s dodávkami vody a minerálií, výskytem klíšťat, ovádů, helmintů, motolice, ale dokonce i mastitid, virových konjunktivitid, jedovatých bylin a dalších.

Faktor vzduchu
 
Není pochyb o tom, že čerstvý vzduch je pro odchovávaná zvířata významnou „živinou“. Nemá energii, ale má schopnost organismus posilovat v jeho odolnosti proti nepříznivým podmínkám. Nejen koncentrace CO2, ale i prašnost, obsah patogenních mikroorganismů, vodní páry a především amoniaku mohou až devastovat zdravotní stav všech odchovávaných kategorií.
V zateplené odchovně se stanovuje průměrná koncentrace amoniaku na úrovni 7 ppm. Ve vzdušném teletníku s hřebenovou štěrbinou 4,1 ppm a ve venkovních individuálních boxech pouze 2,8 ppm. To hovoří za vše, protože amoniak a voda ve formě vodní páry vytváří hydroxid amonný, který si dovede „pohrát“ s plicními sklípky telat i jalovic. Proto je tolik „kašlajících“ zvířat v nevětraných a navíc tmavých stájích!
Autor se mnohokrát při kontrolních dnech přesvědčil, že takzvané odchovny v předpřevratových konstrukcích typu LBC jsou ve své nerekonstruované podobě na úrovni zvířecích „koncentračních táborů“. V nich nelze očekávat jeden pozitivní výsledek!
Na otázku chovatelů, jaké je nejlepší ustájení pro tyto kategorie skotu, je snadné odpovědět. Pro telata do 56 dnů to jsou venkovní individuální boxy a pro starší kategorie přístřešky s přední otevřenou stěnou a zadní stěnou se shrnovacími sítěmi. Podle zkušeností autora je to nepřekonatelná va­rianta.

Faktor místa
 
Lze jej chápat jednak jako místo stavby, jednak jako místo k odpočinku.
První hledisko rozhoduje o mnohém. Návětrná strana, mrazová kotlina, jižní expozice krmiště, blízkost hnojiště či zdroje hluku apod., to vše může negativně ovlivnit průběh odchovu.
Druhé hledisko je spojeno s kvalitou jednoho z nejdůležitějších životních projevů, a tím je ležení. Odpočinek ve volných kotcích nebo v boxových ložích je plně závislý na ploše, která neomezuje zvířata při vstávání a uléhání. Výjimku tvoří pastevní odchov, kde jsou jalovice vyrušovány vnějšími vlivy (mouchy, hlad při nedostatečném obrůstání pastevního porostu, nedostatek vody, rozbahněnost pastviny apod.).
Boxové vzdušné odchovny jalovic jsou pro intenzivní odchov tou nejlepší variantou. Studie potvrdily, že nejsou investičně náročnější oproti ostatním technologiím. V této technologii lze nejsnadněji docílit chovatelského komfortu s vysokou produktivitou práce a snadným managementem.

Faktor klidu, resp. pohody
 
Na jakékoliv poddimenzování těchto ukazatelů reagují jalovice negativně, především zkrácenou dobou ležení, zkrácením doby nepřetržitého ležení (frekvence).
U jalovic činí žádoucí doba ležení minimálně 12 hodin za den, při 6–9 frekvencích, obdobně jako u dojnic. S tím plně souvisí i organizace práce. Je nutné eliminovat stájové činnosti v období nejčastější periody ležení (10.00–14.30 hod). Tzn. vytvářet prostředí bez hluku, křiku, vibrací, kdy se nebudou uprostřed dne zařazovat noví jedinci do skupiny, kdy se zajistí maximální stabilita a vyrovnanost skupiny atd.

Faktor světla
 
Až dosud je to opomíjený faktor. V současnosti se o něm hodně mluví, píše, ale bohužel, v odchovnách je stále tma.
Ustájená telata a jalovice v takovémto prostředí nebudou mít nikdy uspokojivou reprodukční užitkovost v důsledku nedostatečného počtu Grafových folikulů, jejichž vytváření je závislé na intenzitě světla, navíc polychromatického.
Pro jalovice se požaduje osvětlení v hodnotách minimálně 200 luxů/m2 povrchu těla, v úrovni stojícího jedince (stejná hodnota jako u dojnic).
A opět reminiscence z kontrolních dnů. Autor zjistil, že více než 80 % odchoven je z hlediska osvětlení zcela nevyhovujících, bez jakéhokoliv zimního dosvětlování, navíc i bez udržovaných výběhů.

Závěr
 
O komfortním ustájení skotu bylo již napsáno a řečeno mnoho.
Výše uvedený přehled, týkající se optimalizace podmínek při intenzivním odchovu skotu, shrnutý do uvedených šesti faktorů je pouze velice malým zestručněním hlavních zásad komfortního ustájení telat a jalovic. Jsou to však zásady rozhodující o dosažení efektivního odchovu tohoto nejdůležitějšího živého materiálu, jenž vytváří konečný produkt, kterým je výkonná, zdravá kráva s perfektní reprodukcí a levnou produkcí.
Odchovávaný skot je skutečně strategickou kategorií, která rozhoduje o úspěchu celého chovu.

 

Klíčové informace

– Nápravou chyb v kategorii odchovu by bylo možno dosáhnout často až statisícových úspor, v závislosti na velikosti podniku.
– Pouze intenzivní odchov jalovic umožní jejich první otelení do 24 měsíců věku, což sníží náklady na odchov a znamená i vyšší celoživotní užitkovost.
– Zdraví telat a jalovic je závislé na souhře šesti faktorů, kterými jsou krmivo, voda, vzduch, místo, klid odpočinku, respektive pohody, světlo.
– Tyto faktory jsou rozhodující pro dosažení efektivního odchovu, jenž určuje úspěch celého chovu.

Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down