Od začátku roku 2003 u nás platí zákon o integrované prevenci a omezování znečišťování. Ten mimo jiné uvádí okruh podniků, které musí mít pro svou činnost integrované povolení. Jsou mezi nimi jak velké chovy prasat a drůbeže, tak výrobci potravin a krmiv i kafilérie. Zkratka IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) proto začala být podstatná rovněž pro oblast působnosti Ministerstva zemědělství ČR.
Vstup České republiky do Evropské unie znamenal mimo jiné i začlení právních aktů tohoto společenství do české legislativy týkající se životního prostředí (environmentální legislativy). Implementací směrnice rady č. 96/61/ES z 24. 9. 1996 nabyl v ČR dnem 1. 1. 2003 účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování (IPPC) – v platném znění jde o zákon č. 222/2006 Sb. Zařízení uvedená v příloze zákona č. 76/2002 Sb. musí splnit podmínky pro získání integrovaného povolení nejpozději do 30. 10. 2007.
Proces o vydání integrovaného povolení začíná na krajském úřadu (KÚ), který jej celý administrativně i odborně posuzuje, řídí a koordinuje. Konečným výstupem procesu je rozhodnutí KÚ a vydání integrovaného povolení. Shánění podkladů pro vyplnění žádosti o integrované povolení a její projednávání je časově poměrně hodně náročné. Doba od podání žádosti až po rozhodnutí KÚ může v některých případech přesáhnout i jeden rok. Žádosti o integrované povolení pro průmyslové, zemědělské a potravinářské podniky vyřizuje místně příslušný KÚ. Proto doporučujeme všem, kdo se ještě nezačali žádostí o integrované povolení zabývat a spadají pod zákon o IPPC, aby se neprodleně obrátili na KÚ a žádost s jeho pracovníky předjednali. Získají tam podrobné informace i rady jak postupovat. Poté je důležité dohledat potřebnou dokumentaci a podkladové materiály k žádosti o integrované povolení podle požadavků krajského úřadu. V žádosti je třeba porovnat používanou technologii s tzv. nejlepší dostupnou technikou BAT (Best Available Technics). Přídavné jméno „nejlepší“ zdůrazňuje, že jde techniku s nejnižším nepříznivým vlivem na životní prostředí. Nejlepší dostupné techniky pro jednotlivé obory popisují referenční dokumenty EU známé pod zkratkou BREF, bližší informace jsou na www.ippc.cz.
V rámci Programu rozvoje venkova ČR jsou v opatření osa I a osa II zahrnuty dotační tituly na období 2007 – 2013, které podporují pomocí moderních technologií konkurenceschopnost a zlepšení životního prostředí v zemědělsko-potravinářském sektoru. Moderní technologie zavedené v rámci integrovaného povolení šetří nejen životní prostředí, ale také náklady na provoz zařízení. Integrovaná prevence a omezování znečištění ( IPPC) je proto nedílnou součástí posuzování environmentálního profilu, ekonomické výkonnosti, efektivity a prosperity zemědělských a potravinářských podniků.
Subjektu, který integrované povolení nebude mít do konce října letošního roku, bude hrozit pokuta až do výše sedmi milionů korun nebo úplné ukončení činnosti. Termín 30. 10. 2007 je konečný, bez možnosti odkladu či eventuálního vyjednání přechodného období.
Nejčastější otázky a odpovědi na ně
Resortní problematikou IPPC se zabývá oddělení environmentálního rozvoje a prevence znečištění MZe v oblasti potravinářských zařízení, asanačních podniků a velkochovů prasat a drůbeže. Tak široké spektrum zahrnuje mnoho témat a problémů k zamyšlení, respektive k řešení a vyvolává ještě více otázek, které by samotné vydaly na celou knihu. Uvedeme alespoň ty, které jsou v současnosti nejfrekventovanější. Je jich celkem deset.
1) Přes veškeré snahy o novelizaci současného znění stavebního zákona platí od 1. 1. 2007 jeho podoba uveřejněná pod č. 183/2006 Sb. Jaké zásadní změny vzhledem k IPPC přináší?
Podle § 15 tohoto zákona budou zřízeny speciální stavební úřady při příslušném krajském úřadu pro stavby podléhající integrovanému povolení (IP). Při případných pochybnostech, zda se jedná o stavbu výše uvedeného typu, platí stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu. Podle § 190 stavebního zákona neukončená stavební řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí stavební úřad, který se stal příslušný k řízení podle novely stavebního zákona. Stále platí znění § 45 zákona o IPPC, že stavební povolení pro zařízení spadající pod dikci tohoto zákona nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení.
Pro praxi je tak nezbytné jednoznačně určit, co to jsou stavby podléhající integrovanému povolení. Podle vedoucího oddělení IPPC na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Ing. Bc. Jana Maršáka, Ph.D., zůstává základním aspektem, že speciální stavební úřady povolují vše, co bylo obsahem žádosti o integrované povolení. Oddělení environmentálního rozvoje a prevence znečištění MZe bez ohledu na umístění a kompetence speciálního stavebního úřadu podporuje snahu o celkové zjednodušení administrativy procesu IPPC (1 rozhodnutí, které by zahrnulo povolení stavby i technologie zařízení), ale zásadní procesní změny doporučuje provádět až po ukončení I. etapy povolování (po 30. 10. 2007) a vyhodnocení tohoto období.
2) Proběhne avizovaná revize směrnice o IPPC v roce 2007?
V roce 2007 revize neproběhne, pouze se budou sbírat argumenty pro ni. MŽP předpokládá vydání kodifikovaného znění směrnice o IPPC a užívání pouze kodifikovaného textu, který bude platit.
3) Bude zprovozněna očekávaná nová verze informačního systému IPPC?
Podle sdělení MŽP se předpokládá spuštění upravené verze informačního systému IPPC od října 2007, na níž budou participovat experti IPPC resortu MZe.
4) Jaké chystá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) aktivity ohledně integrované kontroly zařízení v resortu MZe?
Aktivity vycházejí ze strategického plánu činnosti ČIŽP (65 % kontrol je plánováno, ostatní jsou situační, tedy podle okamžité potřeby). Od ledna 2007 jsou personálně posíleny příslušná oddělení OI ČIŽP a plně se soustředí na kontroly provozovatelů, kteří budou muset mít IP.
5) Jaké nejmarkantnější problémy v oblasti IPPC řeší resort MZe?
Komplikace přináší nejen velké množství velkochovů drůbeže a prasat, které ještě nemají integrované povolení, ale i ohromná rozmanitost technologií a roztříštěnost bývalých výrobních celků v potravinářských zařízeních. Bohužel jen menšina již obdržela IP. V komoditě krmiv lze hovořit o minimálním počtu.
Dále trápí účastníky procesu nevyjasněné otázky týkající se vymezení projektované (výrobní) kapacity, užívání biotechnologických přípravků a krmných aditiv pro snižování emisí amoniaku v chovech a systému jejich certifikace, prevence zápachu a jeho měření, špatná interpretace v terminologii odvětví, lidová tvořivost v posuzování BAT a nedostatky zejména potravinářského BREFu (některé komodity nejsou v textu téměř zastoupeny), procesní a odborná pochybení v rozhodnutí o IP vyúsťující v odvolání v řízení, neznalost a nevyjasněnost principu vyjednávání v procesu IPPC (práva a povinnosti dotčených osob apod.) a nevyužití schůdných komunikačních praktik a výhod spolupráce, jako je např. předjednání žádosti na příslušném krajském úřadu, či zcela váznoucí komunikace mezi účastníky řízení.
6) Proč se jedno zařízení s obdobným výrobním programem posuzuje podle aktuální výrobní kapacity a jiné podle projektované kapacity?
Tato nešťastná formulace vychází z nepochopení jednotlivých případů, které se individuálně posuzovaly a odborné výklady byly posléze nesprávně zobecněny. Stále platí, že se musí brát v úvahu maximální možná kapacita, kterou je zařízení schopno dosahovat (tedy kapacita projektovaná). U kategorie 6.4. b) – zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných, či živočišných surovin se uvádí průměrná kapacita za čtvrtletí proto, že na stejné lince se mohou vyrábět různé produkty s různou denní kapacitou. Potom se bere průměrná hodnota za čtvrtletí.
7) Pro zařazení do procesu IPPC v jatečnictví je kapacita porážky myšlena jako hmotnost těl živých nebo mrtvých zvířat?
Jedná se o jednoznačně o jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně.
8) Jakým způsobem pomáhá oddělení environmentálního rozvoje a prevence znečištění MZe hladkému průběhu procesu IPPC?
Podpora a pomoc při procesu IPPC vychází z ustanovení zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění. Oddělení environmentálního rozvoje a prevence znečištění aktivně spolupracuje na organizování seminářů, konferencí a dalších osvětových aktivit týkajících se IPPC, dále se účastní meziresortní součinnosti při řešení problematiky IPPC, jako je vydávání metodických příruček a brožur, zapojení do informačních kampaní, konzultací pro účastníky procesu, organizací expertních skupin apod. V průběhu let 2005 až 2006 obnovilo MZe činnost technických pracovních skupin složených z nejlepších odborníků na resortní problematiku IPPC v ČR.
9) Jak jsou resortní technické pracovní skupiny (TPS) organizovány, jaká je jejich pracovní náplň a vedoucí personální složení?
Ministerstvo zemědělství koordinuje a řídí tři TPS, jejichž organizace a činnost vychází ze zákona o integrované prevenci.
l TPS kategorie 6.4 (jatka, potraviny, krmiva, nápoje, mléko) – vedoucí Ing. Lucie Svobodová (MZe) – výkonný tajemník Ing. Ctibor Perlín, CSc. (VÚPP)
l TPS kategorie 6.5 (zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu) – vedoucí Ing. Martin Olšan (MZe) – výkonný tajemník Dr. Ing. Petr Marada (MZLU Brno)
l TPS kategorie 6.6 (zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat) – vedoucí Ing. Milan Miláček (MZe) – výkonný tajemník Ing. Antonín Jelínek, CSc. (VÚZT Praha)
10) Jaký je současný stav integrovaných povolení (IP) v resortu MZe?
(viz tabulka v tištěném Zemědělci)
Závěr
Oddělení environmentálního rozvoje a prevence znečištění neúnavně apeluje na všechny zúčastněné subjekty, aby nepodceňovaly blížící se datum ukončení I. etapy povolování, tj. 30. 10. 2007 a intenzivně pracovaly na stálém a hladkém průběhu procesu IPPC. V tomto duchu oslovilo resortní pracoviště MZe zemědělské agentury, které se nadstandardním způsobem zapojily do pomoci a podpory potravinářské, asanační a zemědělské praxe v procesu IPPC.
Ing. Petr Zajíček, vedoucí oddělení environmentálního rozvoje a prevence znečištění,
Ing. Lucie Svobodová vedoucí TPS kategorie 6.4,
Ministerstvo zemědělství ČR
