„Máme veškeré předpoklady, abychom dokázali konkurovat chovatelům v celé unii,“ věří za členy Svazu chovatelů holštýnského skotu předseda Karel Horák. Za výhodu považuje velkou koncentraci jednotlivých stád, která je předpokladem pro růst efektivity. „Přední chovatelé také intenzivně hledají rezervy v nákladech,“ zdůraznil.
Připomněl, že produktivita práce vzrostla přechodem z vazného na volné ustájení, běžně se již také používá směsná krmná dávka. I díky tomu stoupla užitkovost v letech 1994 až 2002 každý rok v průměru o 334 kilogramy mléka. „V minulém roce dosáhla průměrná užitkovost 7223 kilogramů,“ upřesnil Horák.
Méně růžově si malují budoucnost chovatelé prasat. S obavami sledují, kudy se ubírá chovatelsky vyspělý svět – intenzivně koncentruje výrobu a zvyšuje produktivitu práce. „Když jsem byl loni po deseti letech v Dánsku, na stejných místech jsem to nepoznal, jaké tam nastaly proměny. Vyrostly desítky nových farem s mnohonásobně vyššími stavy zvířat,“ porovnal Jaroslav Hajda, předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Svým kolegům radí, aby se dívali do zemí, které jsou v tomto oboru na špičce, tedy do Dánska, Francie i Španělska, kam přišlo hodně zahraničního kapitálu.
„Připravenost našich chovatelů prasat na vstup do unie je velmi rozdílná,“ rozlišuje Hajda a rád by šel v jejich „škatulkování“ dál, jak vysvětlil. „Naši odběratelé teď projdou stejným procesem jako v západní Evropě – budou se koncentrovat a někteří skončí. Hrozí, že chovatelům zůstane u krachujících provozů nemálo peněz a naší šancí jsou odbytová družstva. Ministerstvo se hlásí k jejich podpoře a nyní je na nás, jak tuto výzvu uchopíme. Neměli bychom se bát definovat, jaké koncentrace, jaké technologie jsou konkurenceschopné a takové chovatele podpořit. A nechat volně žít ty, co chtějí budovat skanzen.“ Také v unii mají podle Hajdy doporučení, jak obstát. Do roku 2010 by se úspěšní producenti selat měli dostat na 400 až 500 prasnic, výkrmci zvýšit stavy na dva až čtyři tisíce prasat. Unijní plány porovnal předseda svazu s tuzemskou realitou. Co se týče produkce selat, je u nás 5659 stájí s průměrnou velikostí chovu 81 kusů. Prasata se vykrmují v 11 tisíci halách s průměrnou kapacitou 215 kusů.
S nadějí pohlíží Jaroslav Hajda na rostoucí spotřebu vepřového v uplynulých měsících, kterou potvrzuje sledování Státního zemědělského intervenčního fondu. „Může-li být v Polsku roční spotřeba 47 kilogramů na obyvatele, v Maďarsku bezmála 54, v Německu 59,3 a v Rakousku 59,5, proč by se nemohla zvýšit také u nás, kde spadla z 50 na 41 kilogramů?“
Před laciným polským vepřovým ochránily náš trh celní bariéry, kterými si už po vstupu do unie nevypomůžeme. „Nejen dovoz prasat, ale dovoz jako takový ze sousedního Polska bude pro nás problém,“ obává se Hajda. Podle ředitele VÚZE budou stále tvrdší environmentální opatření vytěsňovat chov prasat z chovatelsky významných západních zemí do Polska a uvidíme, zda také k nám.
