Ptačí chřipka se vítězně šíří Evropou. Téměř každý den přibývají další země, které hlásí výskyt vysoce patogenního viru H5N1. Množí se i různá prvenství. Francie je například první zemí, kde nemoc propukla v chovu drůbeže (krůt), na německém ostrově Rujana se nemocí od divokých ptáků nakazila kočka. Tah ptáků nikdo nezastaví, proto neškodí, když uvedeme několik rad ministerstva zdravotnictví a Státní veterinární správy ČR pro lidi, kteří se pohybují v přírodě nebo přicházejí do těsného kontaktu s drůbeží a jinými ptáky.
Opatrní musí být i myslivci, kteří loví volně žijící ptáky.
Riziku nákazy se vystavují lidé, kteří se dostávají do kontaktu s nemocnými ptáky, jejich trusem, tělními tekutinami a sliznicemi. Virus však může být i v peří ptáků. Proto je nutné:
nedotýkat se mrtvých nebo nemocných ptáků, ale volat nejbližšího veterináře,
zakázat dětem si hrát s ptáky nebo s drůbeží, zejména dotýkat se mrtvých nebo "zkrotlých" ptáků,
varovat je i před kontaktem s domácími zvířaty, zejména kočkami, ale i psy, kteří se mohou volně pohybovat po okolí a přijít do kontaktu s ptáky,
po každém kontaktu s drůbeží si pečlivě mýt ruce,
nevpouštět drůbež ani jiné ptáky do obydlí,
pokud v chovu naleznete mrtvého ptáka a není možné zajistit, aby hned přijel veterinář, pak je možné s ptákem nebo drůbeží manipulovat jen v ochranném oblečení. Zejména je třeba si obléci plášť nebo velkou zástěru, která zakryje tělo, čepici, zakrývající vlasy, masku nebo vlhký hadřík přes ústa a nos, ochranné brýle, nepropustné rukavice a pevné boty,
vyčistit a vydezinfikovat všechny místa — haly, kurníky, klece apod., kde byli nemocní ptáci drženi,
v žádném případě, ani po důkladném tepelném opracování nejíst nemocné ptáky, ať již domácí drůbež nebo ulovené volně žijící, nekrmit jimi ani domácí zvířata, tj. psy, kočky apod., a také s těly nemocných ptáků nemanipulovat (neškubat je, nepařit, neporcovat v kuchyni aj.),
kontaktovat lékaře, pokud se ve vašem okolí vyskytnou nemocní ptáci a někdo onemocní horečkou, kašlem nebo dýchacími potížemi.
Chovatelé by měli dodržovat pokyny veterinářů. Jde zejména o
zákaz vstupu nepovolaných osob do hal a chovů drůbeže,
dodržování zoohygienických zásad v chovu,
jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů,
aktivaci dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu,
zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal,
umístění chovů s výběhy pod střechu, popřípadě jednat s veterinární správou o možném řešení,
u drobných chovů alespoň umístit krmení a napájecí vodu pod střechu, kam nemohou vnikat volně žijící ptáci,
řádné vedení evidence o chovu drůbeže, úhynech, přesunech a veterinárních zákrocích, jak ukládá legislativa,
hlášení zvýšených a hromadných úhynů drůbeže i ptactva veterinární službě,
zajištění dostatečné podestýlky, krmného prostoru (krmítek), množství napaječek a větrání v halách a dodržení doporučeného počtu kusů drůbeže na čtvereční metr.
