Zemědělské skladní listy zatím nenašly velkou odezvu mezi zemědělskou veřejností. Poměrně úspěšně je ale využívají některé obchodní firmy. Dřívější odhady, že díky tomuto finančnímu nástroji přijdou ročně do odvětví až dvě miliardy korun, jsou proti dnešní realitě značně nadsazené. Podle orientačních propočtů je to necelá desetina.
Zhruba před rokem - 28. března - byl uznán první veřejný sklad v Milíně. Dodnes vydalo ministerstvo zemědělství oprávnění 34 skladům na celkovou kapacitu 164 500 tun. Ta je ale naplněna ani ne z poloviny. „Ve veřejných skladech je uloženo 76 706 tun obilovin a olejnin,“ zná přesné číslo Josef Zedník, inspektor zemědělských veřejných skladů z ministerstva zemědělství.
Nejvstřícněji ze všech bankovních domů se vůči skladním listům staví Raiffeisenbank, která podle Zedníka úvěrovala 37 806 tun komodit. „Cenné papíry vystavené na zhruba 25 tisíc tun komodit přijala jako zástavu ostravská Union banka. Okrajově se do tohoto nástroje financování zapojila také Komerční banka,“ doplnil. Raiffeisenbank, která ve velké míře uplatňuje úvěrování přes skladní listy v zahraničí, začala tento produkt u nás nabízet před loňskou sklizní. „Podle kvality klienta stanoví procenta úroků z úvěru, jejichž výše je i při horní hranici velmi zajímavá. Předem si banka pochopitelně žadatele důkladně prověří a pečlivě kontroluje účetnictví,“ uvedl Zedník. S tímto bankovním domem podle něj spolupracuje hlavně společnost Agropol Group. Její nákupní organizace zároveň provozují zemědělské veřejné sklady.
Ostravská Union banka poskytla úvěry na cenné papíry kryté především obilím z veřejného skladu v Opavě, který patří akciové společnosti Moravskoslezské drůbežářské závody Promt. Zdejší sklad má ze všech uznaných skladů v celé republice zdaleka největší kapacitu - 20 800 tun, kterou téměř celou zaplnil krmnou pšenicí. „Ukladatelům banka poskytla 80 procent hodnoty pšenice, což je jistě zajímavé. Běžně to bývá 70 procent,“ porovnal Zedník.
Důvodů, proč zemědělci v širší míře nevyhlédávají tuto cestu k úvěrům, je více. „Někdo nechce podstoupit přísné prověřování od bankovního ústavu,“ míní inspektor z ministerstva zemědělství. Nemálo zemědělských podniků má vlastní sklady, někteří prvovýrobci se v této možnosti financování zatím příliš neorientují, někomu nepřipadá příliš výhodná a mnozí ani nemají potřebu si půjčovat peníze. O tom, kolik peněz se díky skladním listům dostalo od loňské sklizně do agrárního odvětví, nemá ministerstvo přesný přehled. „Banky nám tyto údaje nesdělují. Podle orientačních propočtů to může být 160 až 200 milionů korun,“ řekl Zedník. Jenom Raiffeisenbank přitom byla připravena poskytnout úvěry v této oblasti až do výše 500 milionů korun.
