Jak skončit se slevami

Úhrnné tržby padesátky nejúspěšnějších prodejců rychloobrátkového zboží (tedy zejména potravin) zůstaly loni zhruba na stejné nominální hodnotě jako v předchozím roce. Posuny v žebříčku či nárůst tržeb u některé firmy jsou podle Zdenka Skály z Incoma GfK spíše výsledkem otevření dalších obchodních prostor, než zvýšení výkonu existujících prodejen. Loni nedošlo k žádné výraznější změně na trhu, neodešel z něj žádný významný hráč. Nezměnil se ani podíl prvních deseti obchodních firem na celkovém trhu rychloobrátkového zboží, který i loni zůstal na 66 procentech

Na čele žebříčku byla loni stejně jako v roce 2009 společnost Tesco Stores s hypermarkety, supermarkety, obchodními domy a malými prodejnami Tesco Expres a ročními tržbami 45 miliard korun. Prvnímu hráči na našem trhu se tržby meziročně zvedly díky otevírání dalších hlavně maloformátových prodejen o pět procent. Ani na druhém místě se ve srovnání s předchozím rokem loni pořadí nezměnilo. Zaujal je Ahold Czech Republic s hypermarkety a supermarkety Albert a 42 miliardami tržeb. Loňský rok byl pro dvojku na našem trhu nepatrně méně úspěšný než předcházející – tržby poklesly o dvě procenta. Naopak o tři procenta vzrostly tržby v pořadí třetímu řetězci Kaufland (loni utržil celkem 38 miliard korun). Čtvrtou příčku obsadila firma Makro Cash & Carry ČR (tržby 33,6 miliardy korun, meziroční pokles o osm procent). Pátý skončil řetězec Penny Market s 30 miliardami korun tržeb a s jejich dvouprocentním nárůstem. Na šestém místě byl Globus ČR (27 mld. Kč, zvýšení o tři procenta). Za ním skončil Lidl (22 mld. Kč), Geco Tabak (17,7 mld. Kč) a Spar česká obchodní (12,6 mld. Kč). Z českých subjektů se nejlépe umístil řetězec prodejen Hruška, který se s tržbami 8,1 miliardy korun dostal na 12. místo.
Nárůst tržeb se v posledních letech podle Skály postupně zpomaloval, trval však až do roku 2009. Po období růstu nastoupila stagnace poptávky i cen. Vyhlídky do budoucna nejsou, jak Skála uvedl, jednoznačné. Brzké oživení však nečeká. Dopad krize na kupní sílu ale podle něho nebyl takový, jak se předpokládalo. Spotřebitelé se neodklonili od dražších k levnějším řetězcům, ale naučili se ve velké míře využívat promočních akcí. Na konci loňského roku nakupovali v akcích až 48 procent potravin a tento podíl stále roste. Promoční akce začali obchodníci ve velké míře využívat právě v době krize, aby přilákali více zákazníků. Dnes tyto prodeje ve slevách ovlivňují podle Skály i lidi, kteří je dříve nevyhledávali, a pro obchod jsou velkým problémem. Omezují jeho marže, je ale obtížné z nich vycouvat. Kdo z nich ustoupí, dá druhým konkurenční výhodu. Přestože se mnohé obchodní řetězce čím dál více orientují na prodej čerstvého zboží, roste obliba farmářských trhů. Ty podle Skály vystihly poptávku zákazníků po něčem „pravém“ co neprošlo „fabrikou“ a co považují za ekologické a blízké přírodě.