Jak vidí jihomoravské zemědělství kraj

Podle Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl, která vznikla počátkem letošního roku, by měl být v dalších letech šancí pro zemědělce na jižní Moravě model takzvaného integrovaného agrobyznysu.

Ten podle zmíněného dokumentu využívá přírodních podmínek kraje na produkci potravin, plodin pro energetické využití a údržbu krajiny. Farmy rodinného typu by se měly věnovat produkci a zpracování biopotravin, ovoce a zeleniny, vína, krajových specialit i agroturistice. Současně by měly být utlumeny obory, které ztratily dřívější pozice.

Ústup olejnin

Hlavními obilnářskými komoditami zůstává pšenice, ječmen a kukuřice. Strategie očekává, že v budoucnu poroste cena zemědělské půdy, zejména v příhraniční oblasti, což by velkým firmám mohlo komplikovat hospodaření kvůli vysokým nákladům na pronájem. Růstový potenciál podle dokumentu nemají olejniny a s poklesem produkce lze počítat i u cukrovky. Za pravděpodobně nezvratné považuje analýza zaostávání velkovýroby jablek pod konkurenčním tlakem zejména z Polska. Kvůli restrukturalizaci zemědělství lze očekávat další pokles zaměstnanosti v oboru. Situaci by mohla napomoci například částečná revitalizace areálu bývalého masokombinátu v Hodoníně či možná nová investice ke zpracování sladkovodních ryb v Pohořelicích na Břeclavsku. Na Hodonínsku lze uvažovat o stavbě pekárenských kapacit, analýza naopak nepočítá s investicemi do zatím tržně úspěšné výroby nápojů.
Zemědělské vědě a výzkumu by měly dominovat biotechnologie. Spolupráci s krajem má zřejmě koordinovat Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, podílet se na ní má také 13 výzkumných ústavů, dvě šlechtitelské vinařské stanice a tři vysoké školy s přírodovědným zaměřením. Agrární analýza doporučuje do budoucna sestavit přehled nevyužitých areálů po bývalých zemědělských podnicích v kraji. Kraj by měl rovněž podpořit zakládání takzvaných klastrů, tedy firemních sdružení v oborech slad, drůbež a vepřové maso.

Nutná restrukturalizace

Strategický význam pro Jihomoravský kraj mají podle dokument v živočišné výrobě chovy prasat a drůbeže. Chov skotu má při omezeném objemu dotací význam jen v severní části kraje.
Zpracovatelský průmysl reprezentuje 196 bouráren a 23 velkých výroben s kapacitou nad 7,5 tuny týdně a 59 malých s kapacitou do 7,5 tuny masa týdně. Jediný velký závod na zpracování drůbeže je Promt v Modřicích s produkcí více než 150 tisíc tun ročně. Uvažuje se i o novém závodu v Božicích u Znojma. Mlékárenství má dosud jediný závod v Mlékárně RMD v Olešnici na Blanensku.
Strategie zemědělství v kraji počítá v dalších letech s nezbytnou restrukturalizací agrárních firem. Jedním z hlavních důvodů bude otevření trhu s půdou a ekonomický tlak bankrotů. To však znamená i výrazné zprůhlednění konkurenčního prostředí. Po vstupu do EU lze tedy očekávat redukci počtu zpracovatelských firem na základě zkušeností z vyspělejšího Rakouska. Vstup do EU zde znamenal krach asi 40 procent zpracovatelských subjektů. Naopak za silné stránky jihomoravského zemědělství považuje strategie mimo jiné velkou průměrnou výměru zemědělské půdy na podnik, vysokou kvalifikaci pracovní síly, dobrou úroveň zemědělského školství a doposud nižší cenu některých vstupů. Mezi slabé stránky patří například trvalý pokles obsahu živin v půdě, nízká specializace podniků a neochota ke kooperacím. Jako negativum označili odborníci logisticky nevýhodnou polohu chovů prasat a drůbeže vůči hlavním zpracovatelům. Dopravní náklady tak navíc při obchodech na světových trzích snižují tržby domácích producentů asi o 30 procent z realizační ceny. Jihomoravský kraj nicméně navrhuje ve svém plánu rozvoje zemědělství posílit výrobu drůbežího, vepřového i rybího masa.

Blízká budoucnost

Krátkodobý plán rozvoje zemědělství a obchodu se zemědělskými produkty pro letošní a příští rok počítá se šesticí projektů a jen systémy sdružené výroby sladu a kukuřice by mohly zvýšit tržby prvovýrobců odhadem o 316 milionů Kč ročně. Jednou z možností zemědělců v kraji je posílení výroby kukuřice o zhruba 63 tisíc tun ročně, což představuje zvýšení výnosů z šesti na osm tun z hektaru. Projekt ve fázi studie počítá i s budoucím využitím plodiny na energetické účely, tedy výrobu bioetanolu. Při farmářské ceně 2800 korun za tunu by to znamenalo zvýšení tržeb zhruba o 176 milionů korun ročně. Druhou nejvýznamnější obilovinou v kraji je ječmen, ale jeho nynější produkce přes 296 tisíc tun je hluboce pod možnostmi firem. Sladovna Hodonice na Znojemsku by mohla zajistit odběr až 40 tisíc tun komodity, kterou po zpracování exportuje. Náklady na založení sdružení prvovýrobců odhadují odborníci na jeden milion korun a poté počítají s dotaci 45 milionů korun uznatelných nákladů.
Chovatelé by mohli podle představ rozvojového plánu založit spolu s hlavními zpracovateli systém sdružené produkce vepřového masa. Odhad počátečních nákladů činí asi tři miliony korun. Chovy by se ale měly podle možností zkoncentrovat s cílem do 20 tisíc kusů roční produkce. Při snížení nákladů by odbyt zajistily firmy Steinhauser a Bajer na jihu Moravy a Kostelecké uzeniny v kraji Vysočina