Jak zabránit úbytku půdy

Půda mizí pod nepropustnými materiály, jako je například asfalt či beton. Jen v letech 1990 až 2000 mizelo v zemích Evropské pod jejich nánosem 275 hektarů denně. Ročně to představovalo závratných tisíc kilometrů čtverečních. Při zpomalení v posledních letech je to sice „jen“ 252 hektarů denně, nicméně tempo je i nadále znepokojivé.

 Ubýváním půdy v unii a možnostmi, jak je omezit, se zabývá zpráva „Přehled osvědčených postupů pro omezení zakrývání půdy nebo zmírnění jeho následků v EU-27“ vydaná Evropskou komisí. Jde o jeden z materiálů předložených v uplynulém týdnu v Bruselu na čtyřdenní konferenci věnované efektivnímu využívání zdrojů. Konference je součástí letošního Zeleného týdne věnovaného tradičně ochraně životního prostředí. Letošní motto „Užívejte méně a žijte lépe“ je výzvou pro občany unie, aby šetřili a chránili přírodní zdroje, včetně půdy.
Půda ztrácí svou biologickou funkci Zakrývání půdy způsobuje nezvratné ztráty biologických funkcí půdy. Voda se nemůže vsakovat ani odpařovat, zvyšuje se její odtok, který někdy vede až ke katastrofickým záplavám. Zhoršuje se místní mikroklima. Krajina je roztříštěná dopravními cestami i sídlišti, přírodní stanoviště se zmenšují a stávají se stále izolovanějšími, takže některým druhům již nevyhovují. Dá se říci, že navždy se rovněž ztrácí využitelnost půdy pro zemědělství, tedy pro produkci potravin. Podle odhadů Společného výzkumného střediska Evropské komise dochází každoročně v důsledku zakrývání půdy ke ztrátě čtyř milionů tun pšenice.
Zakrýváním mizí půda rychle v mnoha evropských regionech. Podle zprávy je to velký problém například poloviny regionů Nizozemska, osmi italských provincií, tři francouzských departementů, Poznaňského vojvodství v Polsku, západního Štýrska v Rakousku, regionu Põhja-Eesti v Estonsku a Jugovzhodna ve Slovinsku.
Zpráva připomíná, že v letech 2000 až 2006 se rozloha zastavěných ploch v EU zvětšila průměrně o tři procenta, přičemž v Irsku a na Kypru činil tento nárůst 14 a ve Španělsku 15 procent.
Tematická strategie Evropské komise pro ochranu půdy označila zhoršující se kvalitu půdy, včetně jejího zakrývání, za vážný problém na úrovni celé EU-27. Ochranu půdy v unii měla posílit příslušná rámcová směrnice. Pro nesouhlas některých členských států se návrh směrnice nepodařilo schválit.
Příčiny a stav Nová bytová zástavba, obchodní a logistická centra, silniční infrastruktury, ale i nové průmyslové stavby vznikají většinou „na zelené louce“ velmi často i mimo hranice stávajících sídel. V roce 2006 bylo evropské sedmadvacítce spoutáno nepropustnými povrchy téměř 191 200 tisíc čtverečních kilometrů půdy. Na každého občana unie připadalo 389 čtverečních metrů umělých povrchů, což je o 3,8 procenta nebo 15 čtverečních metrů více než v roce v 1990. Více než pět procent státního území pod nepropustnou vrstvou má Malta, Nizozemsko, Belgie, Německo a Lucembursko.
V letech 1990, 2000 a 2006 bylo 4,1, 4,3 a 4,4 procenta území EU klasifikováno jako umělý povrch. To odpovídá 8,8procentnímu nárůstu v letech 1990 a 2006. Ve stejném období stoupl počet obyvatel pouze o pět procent. Od roku 2000 se rychlost záborů půdy na jednoho obyvatele zpomalila v Belgii, Lucembursku a Německo a mírně poklesla v Polsku, Slovensku, Itálii, České republice, Francii, Nizozemsku, Portugalsku a Irsku. Důvodem tohoto trendu bylo hlavně dokončení velkoplošných staveb (zejména silniční sítě) a v některých zemích, například v Irsku a Lucembursku, i nárůst obyvatelstva, který ukazatel vztažený na „hlavu“ snižoval. Ve většině nových zemí unie (s výjimkou výše uvedených) se pak zábor půdy na obyvatele zvyšoval. Důvodem může být prosperující ekonomika, realizace velkých projektů infrastruktury nebo snižující se počet obyvatelstva.
Návrh řešení Zpráva přináší i návrhy, jak záborům půdy zabránit.
1. Tempo zakrývání půdy by mělo omezit lepší územní plánování a také přehodnocení dotací, které zakrývání půdy nepřímo podporují.
2. Pokud zakrývání půdy nelze zabránit, pak je třeba zmírnit jeho následky. Jednou z možností je používání propustných povrchů místo tradičního asfaltu nebo betonu a zakládání zelených střech.
3. Ztráty půdy v jedné oblasti by měla částečně nahradit kompenzační opatření přijatá v oblasti jiné. Může jít o finanční úhradu nebo vrácení zakryté půdy jejímu původnímu účelu.
Zpráva poslouží jako jeden z podkladů pro vypracování dokumentu komise o zakrývání půdy, který by měl být dokončen počátkem příštího roku. Celostátním, regionálním a místním orgánům má poskytnout osvědčené postupy, které mohou použít k omezení zakrývání půdy a zmírnění jeho následků.
Formální opatření Nejen kolem našich měst se rozrůstají satelitní městečka, zatímco centra se vyklidňují. Důsledkem je rostoucí zábor půdy nejen pod obytnými domy, ale i pod potřebnými infrastrukturními stavbami, včetně dopravní sítě. Cílem je přilákat obyvatele nazpátek do vyklidňujících se center měst. Příkladem jsou programy obnovy Lisabonu, Porta či programy pro Katalánsko podporované z Evropského fondu regionálního rozvoje nebo přeměna vnitřních brownfields (opuštěných průmyslových oblastí) Vídně na obytné prostory.
Některé členské státy unie mají specifická opatření, která znesnadňují další zabírání půdy. Příkladem jsou poplatky za zábory půdy u nás a na Slovensku či vymezení zón, které jsou před rozvojem staveb a infrastruktury chráněny (Španělsko, Nizozemsko, Francie). V šesti členských zemích unie existují orientační limity na roční zábor půdy (Velká Británie, Rakousko, Belgie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko). Důležité je územní plánování, které zamezuje rozrůstání městské zástavby.
Technické možnosti Zmírnit dopady zakrytí půdy mohou propustné povrchy, které umožňují vsakování vody a alespoň částečně i její biologickou funkci. Nejčastějším příkladem jsou parkoviště s propustným povrchem.
Zejména ve velmi husté zástavbě lze zlepšit mikroklima i vsakování vody prostřednictvím zelených střech (osázených rostlinami). K jejich rozvoji mohou sloužit daňové pobídky nebo podpory.
Ztráty půdy je možné kompenzovat buď poplatkem (Česká republika a Slovensko), nebo obnovou půdy v jiných místech (některé spolkové země Německa).