Jaká alternativní energetika?

Až pětinu z celkové spotřeby energie by měly v roce 2030 tvořit alternativní zdroje. Takový plán prosazuje ministerstvo životního prostředí. Jeho šéf Libor Ambrozek toho chce docílit daňovým zvýhodněním a slibem stabilního trhu. Nyní se alternativní zdroje podílejí na spotřebě 2,6 procenta.

Podle Ambrozka je koncepce jeho ministerstva je reálnější než takzvaný ekologický scénář rozvoje tohoto odvětví od ministerstva průmyslu. To počítá i v takzvané zelené variantě své koncepce do roku 2030 s výstavbou až tří dalších jaderných bloků, Ambrozek navrhuje nechat dosloužit dvě české jaderné elektrárny a dál už nové nestavět. "Chceme zachovat i limity těžby uhlí. I když s těžbou v severních Čechách počítá ministerstvo průmyslu až po roce 2003, region bude v nejistotě, nikdo tam nebude investovat," vysvětlil Ambrozek, proč chce do budoucnosti zajistit striktní zákaz posouvání hranic těžby.
Namísto jaderného paliva a uhlí by podle ekologů měl vedle alternativních zdrojů nastoupit hlavně zemní plyn. V roce 2030 by z něj měla být v Česku vyráběna až čtvrtina veškeré energie, zatímco jaderné elektrárny by dodávaly 17 procent energie, pětina by pocházela z alternativních zdrojů a z uhlí by se vyrábělo po 19 procentech energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá zejména s 45 procenty energie z jádra. Alternativní zdroje by v jeho koncepci vyráběly 12 procent energií.
Varianta ministerstva průmyslu i koncepce ekologů počítá s narůstají závislostí na dovozu paliv. Ze současných 30 procent by měla stoupnout zhruba na 60. V případě, že vláda schválí návrh ekologů, budou muset výrobci i spotřebitelé investovat víc, než kdyby kabinet přitakal ministerstvu průmyslu. Autoři ekologické koncepce však slibují, že přivedou do země nové investory, technologie a v neposlední řadě zaměstnají v energetice víc lidí.