Jarní práce jsou zatím v předstihu

Netypický průběh počasí letošního jara, kdy z velmi chladného začátku přešlo v dubnu do téměř letních teplot, výrazně urychlil vegetaci zemědělských plodin. Problémy se setím jařin, které zprvu komplikovala omezená možnost nasazení techniky na rozmáčenou půdu polí, tak vystřídaly starosti z nedostatku srážek, protože vysoké teploty a vítr půdu velmi rychle vysušují.

Jak pro Agroweb uvedl Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva zemědělství, i přes nepříznivé podmínky na podzim se až na výjimky podařilo dobře přezimovat ozimům, což je základem úrody. „Kvalita porostů se liší podle regionů a nyní bude velmi záležet na dalším průběhu klimatických podmínek, jestli vegetace dostane potřebné srážky. Určité ochlazení by bylo žádoucí, aby generativní orgány pěstovaných rostlin dostaly čas a dobré podmínky ke svému vývoji,“ uvedl s tím, že na odhady letošní úrody je ještě příliš brzy.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je v současné době první etapa jarních prací, tedy setí jarních obilovin, v podstatě hotová až na některé drobné výjimky ve vyšších polohách, a nyní probíhá druhá etapa, tedy sázení brambor, setí kukuřice. „Sázení brambor je ve druhé polovině a mělo by být hotovo zhruba do konce dubna. Podobně je na tom kukuřice, která se bude dosévat ještě v květnu. Vypadá to tedy, že jarní práce budou letos provedeny včas a kvalitně,“ konstatoval prezident.
Také stav porostů je podle Veleby na většině území na pohled dobrý, nicméně neobvykle vysoké teploty v polovině dubna způsobily, že například řepka začala kvést zhruba o dva týdny dříve než obvykle. „ Je na ní vidět, že žene rychle vzhůru a málo odnožila. Takže tam není předpoklad nějakého nadprůměrného výnosu,“ řekl. Stejného názoru je také předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, který mimo jiné konstatoval, že počasí nahrálo postupu jarních prací, které jsou proti předchozím letům v předstihu. „Také průběh zimy byl příznivý. Od našich členů jsme měli málo signálů o zaorávkách, i když na Moravě byl na části výměry zaoráván mák,“ dodal Jirovský.
Problémem by však mohl být v některých oblastech nedostatek vláhy. „Jaro začalo letos na rozdíl od minulých let velmi dobrou zásobou vláhy, ale jsou oblasti, jako například Vysočina, Jižní Morava nebo Haná, kde už začíná být vláhy zapotřebí,“ uvedl Veleba. Na déšť čekají také středočeští zemědělci, kteří jarní polní práce už většinou ukončili. Podle ředitelky krajské agrární komory Dagmar Mocové například na Mladoboleslavsku nepršelo už pět týdnů.
Dosavadní průběh počasí ale přeje ovocnářům. Díky mimořádně teplým Velikonocím rozkvetly například třešňové sady v okolí Lhenic na Prachaticku, kde se pěstuje nejvíc třešní v jižních Čechách, asi o deset dní dříve, než je běžné, a současné počasí slibuje dobrou úrodu. Pokud budou příznivé i ostatní faktory, které mají vliv na dozrávání plodů, mohlo by letošní léto napravit loňskou extrémně malou sklizeň třešní, uvedl tajemník Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. Loni zde kvetly třešně až v závěru dubna a bylo chladněji a deštivo, zatímco letos je počasí příznivější. Noci nejsou tak studené, aby květy zmrzly, a je šance, že stromy stihnou odkvést v dubnu, tedy do takzvaných ledových mužů na začátku května
Podstatné je pro ovocnáře také dostatečné opylování, jenomže včel je zatím méně, než by rozkvetlé sady potřebovaly. V nedalekých Chelčicích, které jsou ovocnářským centrem regionu, mají se včelami už druhým rokem problém kvůli moru. Proto i letos nasadili na pomoc čmeláky, které si laboratorně odchovali tak, aby vylétli včas a stihli květy opylovat.