Jarní práce se letos zpozdí

Letošní dlouhá a tuhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích Zatímco předloni začali pěstitelé sít jarní plodiny již koncem února a loni v druhé polovině března, letos prezident Agrární komory ČR Jan Veleba očekává zahájení osevů nejdříve začátkem dubna.

Podle Veleby však nelze předjímat, jaký vliv bude mít pozdější setí na budoucí úrodu. „V minulosti ani třeba třítýdenní zpoždění agrotechnických lhůt neznamenalo vůbec nic, příroda to dohnala,“ řekl a uvedl zároveň opačné příklady z praxe, kdy i přes brzké setí na konci února kvůli nepříznivému vývoji počasí ve zbytku roku byla úroda špatná.
"Současná podoba klimatických podmínek představuje pro zemědělskou praxi problém," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Zemědělce brzy začnou tlačit agrotechnické termíny, přestože současné technické vybavení jim umožňuje zvládnout vše potřebné v krátkém čase. V místech, kde alespoň krátkodobě nastaly vhodné podmínky, začali farmáři alespoň přihnojovat ozimy. Většina prací zatím čeká na zvýšení teplot a přijatelný stav půdy.
"Zatím se domníváme, že trvalé nízké teploty s menším výkyvem do vyšších hodnot nepředstavují větší problém, nedochází k prudkému střídání teplot, které by mohlo potrhat kořenový systém," uvedl Vorlíček. Problém by mohl nastat v okamžiku, kdy by přes den teplota šplhala vysoko nad nulu a v noci výrazněji mrzlo.
Otázkou zůstává jakou plochu pěstitelé letos jařinami osejí. Kromě rozsahu osevu ozimů a možných zaorávek v jarních období bude záležet také na tržním uplatnění pěstovaných plodin. Ceny většiny zemědělských komodit jsou však stále rekordně nízké. Za celý loňský rok klesla výkupní cena rostlinných komodit o 32 procent, z toho cena obilovin o 41 procent, olejnin o 35 procent. Prezident agrární komory míní, že by v důsledku toho mohl vzrůst počet zemědělců, kteří nechají svá pole ladem, nic nevysejí a poberou pouze dotace na hektar zemědělské půdy, které pro ně představují jediný jistý zisk.
Podle ministerstva zemědělství lze očekávat pokles osevních ploch máku, hořčice či brambor. Jak vyplývá z šetření ministerstva, plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na více než 371 tisíc hektarů. Podle odborníků je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Naproti tomu pěstitelé loni na podzim zaseli meziročně méně ozimých obilovin, takže se jimi osetá výměra snížila zhruba o tři procenta na zhruba 986 tisíc hektarů.