Jde i o pracovní místa

Po čtyřech letech od zavedení nitrátové směrnice u nás se mění dosavadní seznam zranitelných oblastí dusičnany. V nově vyznačených územích budou muset zemědělci již od září zachovávat přísný režim.

Nalézt kompromis mezi postoji a potřebami zemědělců a vodohospodářů bylo záměrem organizátorů panelové diskuse Zemědělství a ochrana vod, která proběhla v Zemědělském družstvu Hořice. Šlo o první z řady akcí, jejichž cílem je informovat zemědělce z nově vyznačených zranitelných oblastí dusičnany (ZOD). Ti totiž již od letošního podzimu musí začít hospodařit podle pravidel dosud platného prvního akčního plánu pro zranitelné oblasti. Podle moderátora diskuse Jiřího Holase, akreditovaného poradce z registru ministerstva zemědělství, by zároveň z těchto setkání měly vyplynout i podněty pro druhý akční plán. Jím se budou řídit všichni zemědělci hospodařící v ZOD od počátku příštího roku.
Nitrátová směrnice, která u nás byla zapracována do zákona č. 103/2003 Sb., počítá se čtyřletými intervaly, během nichž se hodnotí účinnost zavedených opatření, tedy zejména obsah dusičnanů ve vodách. Podle výsledků tohoto hodnocení se pak musí upravit i rozsah vymezených ZOD. V prvním období se do ZOD dostalo 45 procent zemědělské půdy v ČR. Po zmíněném prověření k této rozloze přibylo dalších osm procentních bodů a naopak území, kde již není přísný režim zapotřebí, představují tři procentní body. Ve druhém období nitrátové směrnice budou tedy ZOD zaujímat zhruba polovinu výměry naší zemědělské půdy. Podle Jana Klíra z Výzkumného ústavu rostlinné výroby zatím za porušování prvního akčního programu nehrozily zemědělcům pokuty, pokud ovšem zároveň neporušili jinou související legislativu, například zákon o hnojivech či o vodách. „Druhý akční program se ale již bude sankcionovat,“ upozornil Klír. Teď je nutné, aby připravovaný druhý akční program byl dobře nastaven. Je totiž třeba, aby na jedné straně byl opravdu účinný ve snižování znečištění vod dusičnany, na druhé straně by však měl zemědělcům nahrazovat ztrátu, která jim omezením hospodaření vzniká.
Jak upozornil Tomáš Kvítek z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, ZOD nejsou v místech, kde je vysoký podíl trvalých travních porostů, které jsou schopny velmi dobře poutat dusík. Proto by v ZOD bylo třeba podíl travních porostů zvýšit, a to zejména v okolí vodních toků a na svazích. Podle Kvítka by konkrétně pro zlepšení vody v nádrži Švihov, jejíž ochrany se diskuse týkala, stačilo zvýšit podíl zatravnění v ZOD v jejím okolí o pět až deset procent. Podobný efekt jako zatravnění má i lesní porost.
Zatravnění však ovlivňuje ekonomiku zemědělců. „Zemědělec je ochoten udělat pro ochranu vody cokoliv, ale musí to být kompenzováno,“ konstatoval Holas. Nejde však jen o finanční kompenzace. Krajský úřad Vysočiny se podle Marka Broma obává ztráty pracovních míst v zemědělství, což by v oblastech již dnes chudých na pracovní příležitosti mohlo dále zvýšit nezaměstnanost. „Problémem je i to, co s travní hmotou,“ poznamenal Jaroslav Humpál z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Zemědělci připomněli, že v rámci agroenvironmentálních opatření zatravnili některé pozemky. Ty se však nemusí krýt s těmi, které by se měly nyní zatravnit podle pravidel hospodaření v ZOD. Proto by přivítali, kdyby se platby za agroenvironmentální opatření mohly vázat k celkové rozloze zatravnění v rámci podniku a ne k přesně daným pozemkům.
Současná paušální náhrada 500 Kč/ha je podle Humpála nedostatečná. Prokazování ekonomické újmy má však také svá úskalí. Každý zemědělský podnik má jiné představy o tom, kde a v jaké výši mu újma vzniká. Navíc je tu i otázka, kde vzít peníze na zvýšené nároky na kompenzace. Padl i návrh, aby se jejich úhradách podílely i příslušné podniky vodovodů a kanalizací. Ty by mohly tyto náklady promítnout do poplatku za vodné. Další možností je podle Humpála druhá osa Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD). Michal Krátký z Povodí Vltavy, s. p., připomněl, že náhrada za omezené užívání staveb i pozemků náleží podle zákona o vodách jejich vlastníkům. Tím, že se pozemky dostanou do ZOD a zejména, pokud je nutné je zatravnit, je postižen jejich vlastník i uživatel. Přítomní zástupci zemědělských podniků však požadovali, aby náhradu dostávali uživatelé. Přechod na uživatele by podle nich zjednodušil i administrativu a umožnil využívat pro vyplácení náhrad registru půdních bloků LPIS. Problémy, které diskuse v Hořicích otevřela, i ty, jež se objeví v dalších nově ustanovených ZOD, bude nutné vyřešit v rámci přípravy druhého akčního plánu do konce letošního roku.