Jde o ochranu přírodních stanovišť

Jednou z organizací pověřených kontrolou podmínek cross compliance (křížovou podmíněností) v zemědělských subjektech je Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na co se hlavně inspektoři zaměřují a jak dopadly jejich kontroly v uplynulém roce jsme se zeptali ředitelky ČIŽP Evy Tylové

Česká inspekce životního prostředí je jedním z orgánů, které se podílejí na kontrolách spojených s cross compliance (křížovou podmíněností). Na co konkrétně se vaši pracovníci zaměřují a podle jakého klíče si vybíráte kontrolované subjekty v oblasti ochrany přírody?

Právní předpisy Evropské unie nařizují členským státům provádění víceoborových kontrol zemědělsky hospodařících subjektů v systému tzv. křížové shody (cross compliance). Počátkem roku 2009 byly ke stávajícím povinnostem doplněny i požadavky plynoucí ze směrnice o ochraně volně žijících ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně podzemních vod. Odbor ochrany přírody ČIŽP od počátku dubna 2009 prováděl tématické kontroly zemědělsky hospodařících subjektů, jejichž předmětem je naplňování podmínek plynoucích z tzv. Naturových směrnic (ptáci a stanoviště). Kontroly zajištění ochrany volně žijících ptáků podle „ptačí“ směrnice jsou zaměřeny na ochranu hnízdišť prioritních druhů ptáků, jako je čejka chocholatá, kulík říční či moták, a na ochranu vybraných stanovišť velké části druhů, jmenovitě dřeviny, významné krajinné prvky vodní tok a údolní niva. Kontroly plánované s ohledem na ochranu přírodních stanovišť se specializují na zachování předmětu ochrany evropsky významných lokalit ze soustavy Natura 2000.
Na základě novely zákona o zemědělství se Ústřední kontrolní ústav zemědělský stal od 1. října 2009 oprávněným orgánem pro kontroly podmíněnosti z hlediska směrnice o ochraně podzemních vod před znečištěním způsobeným určitými nebezpečnými látkami. Pro ČIŽP to znamená, že sice nebudou prováděny kontroly odborem ochrany vod, ale vzroste počet kontrol prováděných odborem ochrany přírody.

Jak byste hodnotila závěry z loňských kontrol? S jakými závadami se vaši inspektoři nejčastěji na úseku ochrany přírody setkávali a na co by si zemědělci měli z vašeho hlediska dát v této oblasti zejména pozor?
V roce 2009 byly provedeny křížové kontroly u celkem 139 zemědělsky hospodařících subjektů, 97 subjektů ČIŽP kontrolovala z hlediska směrnice o ptácích a 79 subjektů z hlediska směrnice o stanovištích. Při výběru subjektů byla použita řada kritérií, včetně velikosti obhospodařované plochy, plochy trvalých travních porostů či překryvu s některým maloplošným zvláště chráněným územím nebo evropsky významnou lokalitou. Čtvrtina kontrolovaných subjektů jsme v souladu s požadavkem Evropské unie vybrali náhodně. Kontroly zjistily pouze nedostatky malého rozsahu, které inspektoři řešili na místě uvedením do protokolu nebo uložením opatření k nápravě. Na základě křížových kontrol, které ČIŽP uskutečnila loni, nepodala žádné návrhy na snížení dotace zemědělsky hospodařícím subjektům. Jedním z nejčastějších prohřešků hospodařících subjektů je poškození vodního toku a bezprostředního okolí v důsledku necitlivé pastvy skotu. Nezabránění přístupu chovaných zvířat do vodního toku a údolní nivy může mít za následek destrukci biotopu a snížení ekologickostabilizační funkce těchto významných krajinných prvků.

Vaše organizace se snažila zastavit nesmyslné kácené stromořadí kolem silnic zdůvodňované bezpečností provozu. Za jakých okolností je v současné době možné aleje nejen kolem silnic, ale i kolem železnic či obyčejných cest nebo v remízcích vykácet?

Na území ČR se v posledních několika letech opakují případy neoprávněných zásahů do dřevin v sousedství zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Z pohledu zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny jsou keřové porosty na mezích, doprovodná zeleň podél komunikací i okraje lesních pozemků cennými biotopy. Křovinaté meze jsou zároveň významnou součástí krajiny a jedním z krajinotvorných prvků. Při odstraňování těchto porostů dochází ke změně dochovaného krajinného rázu. Křovinaté porosty a okraje lesů jsou důležitým prostorem pro hnízdění řady druhů ptáků chráněných zákonem. Např. na okraji lesa žije více ptáků a ve větším počtu druhů než v sousedících biocenózách lesa a louky.
Řešení takovýchto případů spočívá v zákonném postupu, tj. dřeviny nepoškozovat a neničit. Pokud je nutné některé stromy či keře zcela odstranit, je třeba postupovat v souladu se zákonem a kácet výhradně na základě povolení. Rovněž změny krajinného rázu jsou vázány na souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. K zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů je nezbytná výjimka ze základních ochranných podmínek. Výjimku ze zákazu poškozovat stromy a keře v lese povoluje před zásahem vlastník lesa.
Kácení dřevin (včetně celých alejí) u silnic a železnic není od 1. prosince 2009, kdy nabyla účinnosti příslušná novela zákona o ochraně přírody a krajiny možné bez platného povolení orgánu ochrany přírody. Povinnost mít povolení ke kácení se týká pouze dřevin se stanovenou velikostí, tj. stromů o obvodu kmene nad 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislých keřových porostů nad celkovou plochu 40 m2. Toto povolení je třeba i v případě, že kácení bylo do 30. listopadu 2009 orgánu ochrany přírody řádně oznámeno, avšak do tohoto data nebylo provedeno.
Závěrem bych ráda zdůraznila, že v uvedené problematice má svoje nezastupitelné místo veřejnost, která se prostřednictvím občanských sdružení, jejichž hlavní činnost je ochrana přírody, může přímo účastnit vedených správních řízení a tak přispívat k ochraně přírody ve chvíli, kdy je určitý záměr teprve v počáteční fázi. Potřebné je rovněž, aby občané nezůstali lhostejní ve chvíli, kdy v jejich blízkosti probíhá nějaká podezřelá činnost, byli ochotni podat svědeckou výpověď. Na místě by měly být zajištěny důkazy (fotografie, popis použité techniky apod.). Se svými zjištěními se občané mohou obracet v prvé řadě na obecní úřady obcí s rozšířenou působností., popř. na ČIŽP, při právě probíhajících činnostech též na Policii ČR.