Je nutné také zvažovat ekonomický dopad

Některé snahy Evropské komise jdou proti hospodářským zájmům Evropské unie a jsou v přímém rozporu s lisabonskou strategií, jejímž cílem je konkurenceschopná Evropa. Jsou o tom přesvědčeny evropské organizace podnikatelů. Příkladem je strategie vyplývající ze zatím všemi státy nepodepsaného Kjótského protokolu.

Představitelé evropských podnikatelů jsou přesvědčeni, že pokud EU jednostranně přistoupí k plnění tohoto protokolu podle představ komise, dosáhla by za cenu obrovských nákladů hospodářské sféry a snížení její konkurenceschopnosti globálního snížení emisí o pouhé procento. Na protokol odmítají přistoupit Spojené státy americké a chybí i podpis Ruska a dalších zemí. Jednotný není ani pohled odborníků na nebezpečí oteplování planety, které je údajně s emisemi skleníkových plynů spojeno. Vědecká nejistota se stala politickou jistotou, komentoval přístup komise Antonín Zbořil ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD).
Kolik budou jednotlivé obory našeho hospodářství moci v příštích letech vypouštět emisí skleníkových plynů a jaký objem bude mít k dispozici celá naše republika má řešit národní alokační plán. Přestože jej ČR měla předložit v Bruselu již v závěru dubna letošního roku, teprve v druhé polovině června se dostal do mezirezortního připomínkového řízení. I když zemědělství nepatří k rozhodujícím emitentům skleníkových plynů — podle odhadovaného vývoje by jeho příspěvek k emisím oxidu uhličitého v následujících letech neměl ročně v ČR překročit tři miliony tun, i jej se důsledky, které by přijetí plánu v současné podobě znamenalo pro naše hospodářství, mohou velmi silně dotknout. Zatímco směrnice Evropské unie, která přikazuje, aby členské státy tyto plány vypracovaly, říká, že se má alokovat tolik emisí, kolik bude daný subjekt potřebovat, ministerstvo životního prostředí se tím patrně při práci na plánu neřídilo. Podle Zbořila nevzalo do úvahy ani reálné potřeby ani jejich pravděpodobné zvýšení v důsledku předpokládaného a slibovaného hospodářského oživení. Jím navrženou celkovou hodnotu pro ČR ve výši 93 mil. tun oxidu uhličitého za rok jako příliš nízkou kritizují nejen podnikatelé, ale i ministerstvo průmyslu a obchodu. "Vývojové trendy byly stanoveny od stolu a jen s malým respektováním připomínek praxe," prohlásil Zbořil. Jak dodal, SPD je přesvědčen, že odpovědně stanovená výše by byla 110 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Pokud stát nebo daný subjekt plánem stanovené množství emisí překročí, bude si muset dokoupit povolenku od jiného státu či subjektu. Nízkou hladinou bychom se tak nejen připravili o možnost prodeje emisí, ale naše hospodářská sféra se téměř jistě dostane do situace, kdy si bude, zejména v případě dalšího rozvoje, muset povolení vypouštět emise přikupovat. To není právě levná záležitost a podle odhadu SPD by mohla, pokud by byl schválen plán v předložené podobě, přijít naše hospodářství na více než pět miliard ročně. Zbořil připomněl, že průmysl za cenu obrovských nákladů dospěl k dnešní nízké úrovni emisí. Zatímco v roce 1990 dosáhly emise oxidu uhličitého více než 160 milionu tun, v roce 2001 již to bylo jen asi 125 milionu tun.
Obrovské náklady, které si realizace představ Evropské komise vyžádá, povedou ke zdražení energie. Obecně se, jak Zbořil uvedl, očekává v EU v období 2005 až 2007 růst její ceny o 20 až 30 procent. U nás ceny energie zvýší i náklady na ekologickou daňovou reformu a výdaje na program obnovitelných zdrojů energie. Podle Zbořila by tak ceny energie mohly do roku 2012 vzrůst až o sto procent. Že se unie vydává problematickou cestou, která může přinést škody jejímu hospodářství je přesvědčena organizace UNICE. Ta reprezentuje více než 16 milionů malých a středních společností v EU a jejími členy je 36 ústředních průmyslových a zaměstnavatelských federací. UNICE se obává ztráty konkurenceschopnosti Evropy v porovnání se zeměmi, které na Kjótský protokol nepřistoupily. Upozorňuje, že zmíněné snahy komise jsou v přímém rozporu s lisabonskou strategií, jejímž cílem je konkurenceschopná unie. Śéf zahraničního výboru UNICE Fabrizio d´Adda představil čtyřbodový akční plán, který jeho organizace doporučuje institucím EU:
 Prověřit všechny politiky EU připravované pro roky 2008 až 2012 (obchod s emisemi, energie, doprava atd.) i z hlediska odhadu, jaký budou mít vliv na konkurenceschopnost EU v případě, že Kjótský protokol nebude ratifikovat USA nebo Rusko.
 Diskuse revidované klimatické strategie EU na evropském summitu na jaře příštího roku na základě podrobných hodnocení jejího vlivu na hospodářství.
 Pracovat na režimu po Kjótu, který by měl zahrnout všechny země, včetně Číny a Indie.
 Nestanovovat jednostranně kvantitativní cíle dané Kjótským protokolem pro EU pro období po roce 2012.
Podnikatelé připouštějí, že je nutné i k emisím skleníkových plynů přistupovat z pohledu principu předběžné opatrnosti. Na druhou stranu se však domnívají, že by bylo zapotřebí vzít v úvahu také princip přiměřenosti. Nutné je podle nich spíše investovat do opatření proti povodním a dalším důsledkům možných klimatických změn.
Představitelé SPD chtějí na setkání manažerů podniků s českými členy Evropského parlamentu seznámit s problémem naše zástupce v unii. Chtěli by je přesvědčit, aby se snažili prosadit, aby vyhodnocení ekonomických dopadů bylo součástí každého závažného návrhu komise.