Menu
e-shop
V současné době se členské země EU připravují na projednávání důležitých dokumentů, které souvisejí s reformou Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2014 až 2020. K tomuto tématu se vyjádřil i Milan Bena z Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.
Jak hodnotíte stav českého zemědělství? Česká republika patří mezi ty nové členské země EU, kde farmáři nedosáhli takové úrovně a výše dotací z rozpočtu SZP, jako je tomu u našich kolegů ze starých členských zemí. Tudíž se předpokládalo, že i naši přední politici a vláda budou na straně českých zemědělců a zpracovatelů a podpoří jejich úsilí v tom, aby se stali co nejdříve více konkurenčně schopnějšími na evropských i světových trzích s potravinami. Bohužel jsou naopak mnohými z nich kritizováni za to, že tyto formy dotací neustále rostou od doby našeho vstupu do EU. Dokonce se doporučuje tyto formy podpor úplně zrušit. V případě neposkytování žádných podpor ze strany EU by to mělo negativní dopady na výrobce, ale možná že by to nebylo tak drastické pro české zemědělce, jako pro některé další sousední státy. Proč ale zrušit dotace, které pobírali farmáři ze zemí EU -15 daleko delší dobu při poměrně velkém podílu finančních prostředků SZP na celkovém rozpočtu EU? Farmáři i potravinářský průmysl v těchto zemích si dokázali velmi rychle zmodernizovat svoje podniky a mohli proto lépe konkurovat na trhu a začít svoji produkci vyvážet i do nových členských zemí. Zároveň si vytvořili dostatečné kapitálové rezervy proti krizovým situacím nebo kolísáním cen a podobně. Nesetkal jsem se žádným českým farmářem nebo zástupcem potravinářského průmyslu, který by měl zájem podstatně omezit svoji produkci. Avšak naši představitelé, kteří uzavírali přístupové dohody s EU si to představit uměli a souhlasili s požadavky na změnu intenzivního českého zemědělství na zemědělství, realizované převážně extenzivním způsobem. Důsledky nedaly dlouho na sebe čekat. Od roku našeho vstupu do EU nadále pokračuje negativní trend ve snižování celkové zemědělské produkce, který započal v devadesátých letech minulého století. Příkladem je především odvětví živočišné výroby, kde se podstatně snížily stavy hospodářských zvířat. Proklamované heslo, že to, co nevyrobíme, si dovezeme, se skutečně splnilo a dovážíme ty komodity, které jsme dříve exportovali (vepřové maso, mléko, cukr, některé druhy ovoce a zeleniny apod.). Pokles produkce se rovněž projevil ve snížení podílu zemědělství na hrubém domácím produktu, poklesu pracovních příležitostí na venkově i v potravinářském průmyslu.
Došlo také k určitým změnám… Ano. Projevilo se to například ve změně barev plodin, pěstovaných na polích. Velký podíl zelené barvy (cukrovka ,víceleté i jednoleté pícniny, technické plodiny, luskoviny apod.) byl nahrazen převážně barvou žlutou (olejniny) a žlutě červenou (obiloviny). Producenti museli tímto způsobem se přizpůsobit tržním vlivům, rušit živočišnou výrobu a přeorientovat se pouze na rostlinnou produkci, kde je lepší situace v ekonomice podnikání.
Větší konkurence lacinějších dovážených potravin dopadla i na české spotřebitele, kteří již několik let postrádají na trhu český česnek, cibuli, kysané zelí, okurky, cukr apod. Tyto komodity u nás mají původ ze Španělska, Číny, Polska, Slovenska, Vietnamu apod. Začali jsme být nesoběstační i v produktech, které byly dříve exportovány.
Negativních změn (například zmenšování podílu zelené barvy na polích v EU) si již stačili povšimnout politici v členských zemích i ti, kteří připravují podkladové dokumenty pro reformu SZP, kdy konkrétně požadují zvýšení „ozeleněných“ ploch obdělávaných pozemků a k tomu přizpůsobit i přímé platby. Plochy, které se u nás uvolnily v rámci zmenšení potřeby krmných plodin, jsou dány k dispozici například pro výrobu plodin na energetické účely.
Tyto plodiny spolu s odpady živočišné produkce mohou být použity pro výrobu tepla, elektrické energie i bioplynu. Současně by tyto druhy energií nebyly určeny pouze pro samotné zemědělské subjekty, ale na jejich využívání by se mohlo podílet i venkovské obyvatelstvo. Tím by se podstatně snížila energetická závislost na ropě, neustále se zdražující elektrické energii i dováženém zemním plynu. Je nepochopitelné, že během léta byl vydán oficielní zákaz na investiční akce, konkrétně na výstavbu bioplynových stanic (BPS). Tento postup negativně ovlivní i samotné české farmáře a část této rostlinné produkce se bude exportovat do sousedních zemí, kde BPS jsou vybudovány v daleko větším počtu.
V neposlední řadě při objektivním přístupu, zda finančně podporovat výrobu potravin u nás, je třeba zmínit i realitu, že naši producenti musí již několik let prodávat svoje produkty, zvláště z odvětví živočišné výroby za nižší ceny, než-li činí náklady na jejich produkci. Zde je kritizováno to, že si za to můžeme sami (nízká užitkovost, vysoké náklady na krmiva, neodpovídající technologie v potravinářském průmyslu apod.). Zapomíná se ale přitom na to, že zemědělci i potravináři v zemích EU-15 se mohli daleko dříve a za větších finančních podpor připravit na tvrdé podmínky evropského i světového trhu. Také nesmíme opomenout tu skutečnost, že většina ekonomických odvětví i služeb si mohou stanovit ceny svých produktů a dokonce započítávají do svých cen neustálé navyšování cen za energie, pohonné hmoty a podobně. Farmáři tuto možnost nemají a kromě uvedených vlivů na ceny se jim zvyšují ceny za krmiva, osiva, hnojiva, chemické prostředky, vyšší mzdy atd. Když se v této souvislosti porovná úroveň cen, které dříve dostávali producenti od zpracovatelů nebo obchodních řetězců, tak za posledních pět až deset let nedoznala podstatných změn ve prospěch výrobců.
Jak by se měla tato situace řešit? Pro příští sedmileté období SZP by bylo účelné, aby se nesnižoval rozsah finančních podpor ze strukturálních fondů EU vůči českým výrobcům potravin. Chceme přece všichni, aby se toto odvětví udrželo i nadále a zajišťovalo kvalitní a dostatečný objem produkce potravin pro české spotřebitele. Je třeba si uvědomit, že čeští zemědělci a pracovníci v lesním hospodářství nejsou pouhými producenty, ale podílejí se na tvorbě krajiny a ovlivňují životní prostředí.
Vzhledem k tomu, že konečné dokumenty a závěry k reformě SZP budou projednávány a odsouhlaseny na úrovni Parlamentu EU, očekáváme i podporu návrhů k této problematice, které jsou posuzovány a konzultovány za přítomnosti zástupců nevládních stavovských i ostatních zainteresovaných organizací na ministerstvu zemědělství, a to i ze strany všech českých europoslanců. Jedním z navrhovaných společných doporučení je, aby dotace ze SZP byly poskytovány pouze těm subjektům, podnikajícím v zemědělství, jejichž celoroční příjmy převažují ze zemědělské činnosti nad příjmy, které byly dosaženy z jiných druhů ekonomických aktivit.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dotace by měli být pouze účelové.V žádném případě plošné. Velké zemědělské firmy dotace zneužívají a rozkrádají.Šéfove si je promítají do odměn, kupují sí bouraky stavý vily a jezdí po dovolených a služeb.cestách. O ekologii a rozumném hospodaření ani zmínka ...