06.06.2012 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jednali o podpoře chovu prasat

Chov prasat, zpracovatelský průmysl a welfare prasnic byly na programu pracovní cesty ministra zemědělství Petra Bendla na Kolínsko a Mladoboleslavsko. Ministr se také setkal s představiteli Svazu chovatelů prasat a se starosty. S nimi hovořil o možnostech čerpání dotací z Programu rozvoje venkova.

Bendl navštívil podnik Jatky Český Brod na Kolínsku, kde za týden porazí průměrně čtyři tisíce prasat, z toho 70 procent z vlastních chovů, a prodávají je jen v České republice. Na Mladoboleslavsku zavítal do společnosti Lipra Pork, která se specializuje výhradně na chov prasat. Na reprodukční farmě v Březině je zhruba 1 200 prasnic, odchovna prasniček a selat. Ustájení odpovídá požadavkům na welfare zvířat.„Ministerstvo podporuje dobré životní podmínky zvířat. Například díky Programu rozvoje venkova na léta 2007 až 2013 chovatelé mohli modernizovat technologie v živočišné výrobě, konkrétně výstavbu a rekonstrukci staveb sloužících k ustájení a zlepšit welfare hospodářských zvířat. Do konce loňského roku bylo schváleno 691 projektů v celkové výši čerpání 1,4 miliardy korun,“ připomněl Bendl s tím, že na konci minulého roku se podařilo notifikovat dotační program Nákazový fond - podporu z národních zdrojů na ozdravení chovů prasat. V roce 2011 bylo v rámci tohoto dotačního programu vyplaceno jen pro prasata 326 milionů korun, v letošním roce má ministerstvo zemědělství zatím přislíbeno pro dotační program Nákazový fond 120 milionů korun a jedná s ministerstvem financí o jeho navýšení. Částka zhruba 400 milionů korun by zajistila zachování stávajícího stavu. pro další rozvoj by bylo třeba více prostředků.
Předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jindřich Macháček připomněl, že výroba vepřového v ČR je po celou bez dotací, se stavem prasnic jsme klesli zhruba z 320 tisíc před vstupem do Evropské unie na 90 tisíc. Pro další rozvoj by bylo třeba rozjet investiční podpory na živočišnou výrobu, které by splňovaly welfare k tomu, abychom se dostali na stavy alespoň 150 tisíc prasnic, které by měly alespoň z 80 procent pokrýt potřeby občanů ČR,“ shrnul. Ministr konstatoval, že podporu živočišné výroby považuje za prioritu svého resortu. „Chov hospodářských zvířat poskytne odbyt výrobě rostlinné a v návaznosti tak přinese nové pracovní příležitosti,“ sdělil s tím, že veřejnost často netuší, jak obrovský skok v kvalitě vepřového museli producenti udělat, aby zajistili svoji konkurenceschopnost.
Požadují nulovou toleranci
V souvislosti se směrnicí Evropské unie o ochraně prasat, která začne platit 1. ledna 2013, uvedl, že ne všechny členské státy jsou na cestě k jejímu splnění. „Vzhledem k tomu, co nastalo po letošním 1. lednu v chovech nosnic, je jasné, že nejednotnost vymáhání závazků vede k deformování společného trhu a zneužívání situace. Proto chceme, aby Evropská komise v případě skupinového ustájení prasnic a prasniček nastolila nulovou toleranci neplnění závazků. V žádném případě by neměla umožnit posouvat termíny pro jejich dodržení,“ prohlásil Bendl. Podle ministra by taková tolerance kromě jiného narušila rovnost podmínek členských států a poškodila producenty těch států, které své povinnosti – stejně jako Česká republika – splní. Podle informací ministerstva zemědělství v České republice směrnici dosud splnilo 94 procent provozů. Sousední Slovensko hlásí 85 až 90 procent s tím, že stejně jako v ČR bude do konce roku sto procent hospodářství splňovat legislativou požadované podmínky pro minimální standardy chovu prasat. Welfare v systému chovu v Rakousku je vysoký, ale často neodpovídá kritériím podle směrnice, takže jí vyhovuje zhruba 28 procent provozů. Německo splní na sto procent, ale zástupci tamních nevládních neziskových organizací upozornili, že směrnice byla neúplně začleněna do předpisů všech spolkových zemí. Čísla týkající se Polska se pohybují v rozsahu 70 až 89 %, splněno má Velká Británie, Švédsko a Lucembursko.
Vít Řehounek, ředitel firmy Lipra Pork, jejíž provoz si ministr prohlédl, ročně produkuje 18 tisíc tun vepřového masa. Společnost chová ve 14 střediscích asi tři tisíce prasnic, přičemž investice do ozdravení chovu činila přibližně 150 milionů korun. Jen v Březině stály úpravy firmy 67 milionů korun. Dotace od ministerstva zemědělství činila jen 4,5 milionu, upřesnil ředitel.
Obdobně jako ostatní čeští chovatelé jsou v produkci selat soběstační jen z 50 procent. Polovinu jich tedy musí dovážet především z Dánska. Aby společnost soběstačnost zvýšila alespoň na 85 procent, bude muset v dalších letech investovat zhruba 100 milionů korun. Podle údajů ministerstva zemědělství se v ČR vloni chovalo 1,7 milionu prasat, z toho 112 tisíc prasnic. O deset let dříve to bylo 3,6 milionu, respektive 293 tisíc kusů. Podle Svazu chovatelů prasat jde o nejnižší stav od roku 1920, kdy se data začala shromažďovat.
Podle něj když se odečtou dovozová selata, tak jsme ze 40 procent soběstační a pokud tady nebude vepřové maso, tak se tato komodita zdraží, doplnil.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down