Jednali s premiérem

Loňský výsledek hospodaření zemědělců se podle Zemědělského svazu ČR (ZS) propadl do ztráty dvě až tři miliardy korun. Podle metodiky Eurostatu skončil kolem nuly. Oba odhady předpokládají nejhorší výsledek odvětví od vstupu země do EU a kritická situace přetrvává i v letošním roce. Kvůli jejímu řešení se minulý týden sešli předseda ZS ČR Miroslav Jirovský a předseda zemědělských odborů (OSPZV – ASO) Bohumír Dufek s předsedou vlády Janem Fischerem.

Zemědělský svaz používá podle Jirovského při výpočtu hospodářských výsledků oboru jinou metodiku než Eurostat a Český statistický úřad. „Pokles hospodářského výsledku je však horší, než jsme původně čekali,“ prohlásil předseda svazu. Připomněl, že za tímto propadem stál zejména pokles tržeb v zemědělství, který představoval 20 miliard korun. Nejvíce, asi polovinou, se na něm podílelo snížení cen obilí, následované poklesem tržeb za mléko ve výši šesti miliard korun. Důsledkem vývoje za poslední rok je podle Jirovského další snížení stavů dojnic o sedm procent a stavů prasnic o další čtvrtinu.
Dufek připomněl, že česká produkce neustále klesá a je nahrazována dovozovou produkcí, která je silně dotována. Svaz odhaduje, že loňská bilance obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty se prohloubila a skončila 29 miliard v minusu, téměř o šest miliard horším výsledkem než v roce 2008. Jirovský zmínil i problém nerovného postavení prvovýroby k obchodním řetězcům.
Na neustupující krizi podniky podle Jirovského reagují snižováním počtu zaměstnanců a snižováním mezd. V zemědělství vloni pracovalo v zaměstnaneckém poměru asi o osm tisíc, což je zhruba o sedm procent, méně pracovníků než v předminulém roce. Jejich počet klesl na přibližně 120 tisíc. Před 20 lety obor zaměstnával více než půl milionu osob. Pokračuje také zvyšování rozdílu mezi průměrnou mzdou a mzdou v zemědělství, která je více než o pět tisíc korun nižší než průměrná mzda. Vzhledem k těmto výsledkům jsou i problematická vyjednávání o kolektivní smlouvě. „Finanční zdroje při takovéto ztrátě neumožňují zvyšovat základní mzdu. Pokud bychom upravili tarify, zákonitě by došlo ke snížení pohyblivé části mzdy,“ vysvětlil Jirovský s tím, že proto hledají jiné možnosti, jak pomoc zaměstnancům. „Jednání jsou složitá, snažíme se vzájemně chápat. Naším cílem by mělo být udržení zaměstnanosti,“ dodal. Letošní rok bude podle něj z hlediska zaměstnanosti ještě složitější. „Co se týká kolektivní smlouvy, dali jsme si ještě prostor k jednání a pokud se nedohodneme, budeme žádat ministerstvo práce a sociálních věcí, aby rozhodlo,“ prohlásil Dufek. Původně odbory chtěly letos zvýšit mzdy asi o čtyři procenta, na což zaměstnavatelé nepřistoupili. Jednání však dosud neskončila. Odbory se podle Dufka nechtějí smířit s tím, že na všechno doplatí zaměstnanci. „Pokud dotace do zemědělství směřují tak, jak byly nasmlouvány, měli by se na nich podílet i oni,“ konstatoval šéf zemědělských odborů. „I když celková inflace v České republice byla kolem jednoho procenta, pokud si vezmete jenom inflaci životních nákladů, jako je bydlení, elektřina, tak je kolem tří procent a my bychom byli hrozně rádi, kdyby se nám podařilo se dostat na tuto úroveň,“ řekl Dufek. Zástupci resortu diskutovali i pozici České republiky v rámci Evropské unie k nové zemědělské politice, která by měla platit v EU od roku 2014. „Jsme přesvědčeni o tom, že ČR musí však hrát velice aktivní roli, protože schválená Lisabonská smlouva nám poskytuje určité možnosti. Pokud bychom jich nevyužili, mohli bychom na to doplatit tak, jako jsme doplatili na špatné dohody z Kodaně, kdy jsme podepsali něco, co českým zemědělcům uškodilo,“ dodal Dufek.