25.01.2010 | 02:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jednání o klimatu se týká i zemědělství

Zemědělství by mělo zahrnuto do všech jednání o klimatu, a to jako původce emisí skleníkových plynů, hospodářský resort, který bude klimatickými změnami nejvíce postižen, a také jako součást řešení tohoto velkého globálního problému. I to je jeden ze závěrů doprovodných akcí berlínského veletrhu Grüne Woche, které se snažily navázat na neúspěšnou prosincovou kodaňskou konferenci o klimatu. Jednou z nich byla i panelová diskuse, jíž se mimo jiné účastnili představitelé zemědělských resortů Německa, Nizozemska, Ruska, Ukrajiny, Číny a afrického státu Burkina Faso. Točila se kolem klimatických změn, boje s nimi, jejich vlivu na zemědělství a dopadů na globální potravinovou bezpečnost.

Růst světové populace vyvolá podle Alexandra Müllera, asistenta generálního ředitele Organizace pro zemědělství a potraviny (FAO) velký tlak na potraviny. Jak uvedl, je třeba počítat s tím, že tento tlak nebude rovnoměrný, ale bude výraznější v obrovských městských aglomeracích a některých regionech, v nichž se bude koncentrovat obyvatelstvo. Kromě nárůstu lidí a urbanizace, která ubere zemědělskou půdu, budou situaci komplikovat předpokládané klimatické změny. V jejich důsledku by se oblast sucha mohla rozšířit mimo jiné i na Středomoří a Blízký východ, cyklony by mohly ohrožovat i Britské ostrovy, posunout se až na sever západního pobřeží USA apod. Müller připomněl, že například suchý rok 2003 znamenal snížení úrody o třetinu ve srovnání s průměrnými hodnotami. Varoval, že velké hrozby se mohou skrývat v nepatrných věcech, jak názorně dokazují i v severní Evropě nepatrní tiplící šířící mezi přežvýkavci katarální horečku ovcí. Jak řekl, do konce letošního roku by FAO mělo mít k dispozici analýzy možných dopadů. Zemědělství je třeba na očekávané změny připravit, například mít k dispozici nové odrůdy plodin. V následujících letech bude podle něj potřeba na tyto účely několik miliard dolarů. Podle německé ministryně pro zemědělství a ochranu spotřebitele Ilse Aignerové je nutné o problémech nejen mluvit, ale také se snažit zajistit zásobování světa, hledat cesty, jak zvýšit a zajistit potřebnou úrodu. Ruská federace má podle šéfky svého agrárního resortu Jeleny Skrynnikové klimatickou doktrínu, která je programem boje s klimatickými změnami a adaptace na ně. Jak ministryně uvedla, Rusko chce do roku 2020 snížit energetickou náročnost o 40 procent. Skrynniková zároveň upozornila, že za posledních 17 let snížila její země emise skleníkových plynů o deset procent. Zdůraznila, že zemědělství není jen součástí problémů – tedy vzniku klimatických změn, ale také součástí jejich řešení.
Státní politiku boje s klimatickými změnami má podle svého náměstka ministra zemědělství Niu Dun i Čína. Je přesvědčen, že změny klimatu pocítí všichni ve všech zemích, v různých regionech však budou odlišné. Ve velké míře se dotknou Číny, která má největší počet obyvatel a i proto velký zájem, aby se tyto problémy řešily. Kjótským protokolem by se měly řídit všechny země. Rozvinuté státy by však měly mít odpovědnost vůči rozvojovým, a to i po stránce poskytování potřebných technologií či finančních prostředků. Vysvětlil, že Čína již deset let buduje v Africe poradenská centra, nabízí levné a kvalitní zemědělské stroje a také osivo rýže, která i v tomto světadíle dává šest tun z hektaru.
V Africe, která je a bude největší obětí klimatických změn, strádá podle Laurenta Ségodo, ministra zemědělství státu Burkina Faso, již dnes 300 milionů lidí hladem. Africké země potřebují vhodné plodiny a využít všechny existující zdroje půdy a vody. Ve srovnání s Afrikou je na tom Ukrajina označovaná někdy za obilnici Evropy daleko lépe. Jak zdůraznil její ministr zemědělství Jurij Melnik, má velké množství úrodné půdy, na níž je možné pěstovat obilí pro potravinářské i energetické účely. Má tedy velký potenciál, závažným tématem však je možnost zvýšení produkce. K tomu potřebuje vhodné technologie. Nizozemsko má podle své ministryně Gerdy Verburgové dostatek zkušeností při řešení problému, na němž se podílejí vědci z různých zemí. Nové technologie je třeba přizpůsobit na podmínky daných regionů. V Africe se například, jak připomněla, podařilo zvýšit čtyřnásobně úrodu bez degradace půdy.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down