I když se na poslední schůzce zástupců ČR a EU věnované zemědělství nejednalo o výši přímých plateb, nabídla unie České republice, že bude moci po dobu tří let po vstupu dostávat přímé zemědělské podpory podstatně jednodušším způsobem, než jak jsou udělovány v EU.
Společné stanoviska EU uvádí způsob výpočtu přímých plateb pro jednotlivá zemědělská hospodářství. Spočívá v tom, že se celková částka, jež bude k dispozici, vydělí počtem obdělávaných hektarů, tedy bez ohledu na produkci, která je v EU druhým základním hlediskem. Obdělávaná rozloha bude stanovena podle statistik platných k 30. červnu 2003, přičemž započteny budou pouze pozemky "v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí". Nárok na tyto přímé podpory vznikne podle návrhu EK všem hospodářstvím o rozloze převyšující 0,3 hektaru; ČR se může rozhodnout tuto hranici zvýšit, nikoli však nad jeden hektar. Zjednodušený systém potrvá tři roky, s možností ho dvakrát o rok prodloužit. Pokud Česko nebude po tomto limitu schopné aplikovat přímé platby podle složitého systému EU, zachová si zjednodušenou formu, nebude však moci nárokovat zvyšování celkové částky. Komise také navrhuje umožnit České republice dál poskytovat zemědělcům pomoc ze státní pokladny, ale pouze pro ty plodiny a výrobky, na které se vztahují subvence EU. Tato dodatečná pomoc se může rovnat rozdílu mezi tím, co stát poskytoval před vstupem, a tím, co EU ve skutečnosti dává. Pro každé jedno hospodářství pak nesmí celková podpora převýšit částku, na jakou by mělo nárok, kdyby se plně aplikovala pravidla platná v EU.
Subvence EU jsou poskytovány zásadně v rámci produkčních kvót, na nichž se musí unie s ČR dohodnout. Ve všech případech navrhuje nižší kvóty než ty, o které Praha požádala. Kvóty jsou vypočítávány podle rozlohy obdělávané půdy a objemu výroby podporovaných komodit - obilí, mléka, hovězího a skopového masa, cukru a některých dalších plodin - v letech 1995- 1999, případně 2000.
