Transportní techniku můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to na dopravní prostředky jednoúčelové a prostředky univerzální. Druhým hlediskem je využití jednotlivých typů strojů. V podmínkách našeho zemědělství rozlišujeme dopravu automobilovou, která využívá nákladních automobilů různé konstrukce, a traktorovou, kdy se používá přípojná dopravní technika agregovaná s traktory a systémovými nosiči různých výkonových tříd.
Využití automobilů se mění
Nákladní automobily se využívají v zemědělské dopravě desítky let, přičemž za tu dobu prošly řadou změn a inovací.
Využití automobilů se mění zejména s příchodem systémů tzv. dělené dopravy, kdy se stále častěji využívají v moderním zemědělství nákladní automobily při dopravě po zpevněných veřejných komunikacích a dopravu na zemědělských pozemcích zajišťují traktorové soupravy.
Nejrozšířenější je tento systém při sklizni zrnin, kdy traktorová souprava s překládacím vozem obsluhuje sklízecí mlátičky na poli a dané komodity se poté překládají na okrajích pozemků na nákladní automobily či kamionové návěsy a silniční dopravu zajišťují nákladní automobily. Podobný systém se začíná prosazovat v oblasti sklizně biomasy pro energetické účely, kdy existují speciální překládací vozy pro překládání kukuřice, můžeme se setkat i s překládacími návěsy při sklizni cukrové řepy.
Uvedené informace však neznamenají, že se nákladní automobily přestávají využívat v kombinované dopravě, tedy jak na poli, tak na silnici.
V našich podmínkách se setkává doslova historie se současností: na jedné straně v řadě provozů nacházejí uplatnění zemědělské nákladní automobily domácí provenience vyrobené koncem sedmdesátých, v průběhu osmdesátých a počátkem devadesátých let dvacátého století s moderními nákladními automobily renomovaných světových i domácích výrobců, které procházejí různou mírou úprav pro zemědělské využití.
Takové úpravy spočívají v od nejjednodušší výměny silničních pneumatik za pneumatiky vhodné pro pohyb v terénu s ohledem na nižší měrný tlak, přes úpravy, které umožňují využít různé typy nástaveb od dopravních až po aplikační až k rozsáhlým přestavbám podvozků pro zemědělské účely. Z tohoto pohledu se v zemědělství setkáváme s dvou-, tří- a čtyřnápravovými modely, dále pak se soupravami s přívěsy a rovněž nechybí tahače kamionových návěsů pro dopravu pevných a tekutých materiálů.
V současnosti se s nákladními automobily setkáme během sklizně zrnin při zajištění silniční a kombinované dopravy. Stejně tak při sklizni objemných krmiv, kdy se nákladní automobily pohybují jak na pozemcích, tak komunikacích. Nákladní automobily a jejich soupravy rovněž zajišťují zásobování aplikační techniky vodou nebo tekutými statkovými hnojivy. Samostatným typem prováděných prací je aplikace statkových hnojiv nebo vápenatých hmot různé konzistence, kdy se z nákladních vozidel stávají do určité míry pracovní stroje. Efektivní je jejich zásobování přímo na daném pozemku s ohledem na celkovou výkonnost během aplikačních zásahů. Pro takovéto práce slouží opět speciální typy nástaveb, které pocházejí z dílen specializovaných výrobců, jež často dodávají nástavby dodavatelům výměnných podvozků či samojízdných nosičů a speciálních vozidel.
Jednoúčelové návěsy
Současné zemědělské kolové traktory výkonové kategorie zhruba od 110 kW (150 k) výše, které se využívají pro výkonnou zemědělskou dopravu, disponují konstrukční rychlostí 40 km/h, na vybraných evropských trzích je povolena rychlost 50, nebo dokonce 60 km/h.
Navíc je možné vybírat z několika typů systémových nosičů, které disponují konstrukční rychlostí 60 až 80 km/h, případně více.
Díky těmto pojezdovým rychlostem jsou takové trakční prostředky přímo stvořeny pro využití v zemědělské dopravě s poměrně rozmanitou škálou přípojných vozidel, zejména návěsů. Uvedená kategorie trakčních prostředků se agreguje zpravidla s návěsy o celkové hmotnosti od 15 000 až 18 000 kg výše.
Návěsy nabízejí díky agregaci do horního, častěji však spodního závěsu dodatečné zatížení zadní nápravy trakčního prostředku, čímž se zvyšují tahové schopnosti, a to právě díky přenášení části hmotnosti návěsu.
Agregace probíhá prostřednictvím pevné, listovými pery nebo hydraulicky odpružené oje, která může být opatřena klasickým tažným okem. Stále více uživatelů však dává přednost agregaci pomocí kulového čepu o průměru 80 mm, pro který se ujal ustálený výraz K-80. Jako jednoúčelové návěsy označujeme takovou dopravní techniku, kde není možné měnit jednotlivé typy nástaveb a rám podvozku je pevně spojen s vanovou nebo vícestranně sklápěnou korbou.
Základní objem korby je dán šířkou ložné plochy, její délkou a výškou pevných bočnic. Bočnice je možné zpravidla zvýšit o tzv. silážní nástavky různé konstrukce a provedení. Základní objem korby bývá také označován jako řepko-těsný, což značí, že v takto konturovém ložném prostoru je možné přepravovat různé druhy zrnin včetně drobnosemenných. Někteří výrobci nabízejí také nástavky se zvýšenou těsností.
Většina dodávaných návěsů je opatřena zadním hydraulicky zvedacím čelem. Korba samotná je konstruována jako kónická, což znamená, že v oblasti zadního čela je širší asi o 100 mm než v oblasti předního čela, což usnadňuje vysýpání materiálu.
Zadní čelo je zpravidla opatřeno výsypným okénkem pro sypké materiály, rovněž oblast zadního čela a bočnic je možné opatřit usměrňovacími plechy pro vysýpání sypkých hmot. Přední čelo bývá opatřeno průzorem pro vizuální kontrolu naplnění ložného prostoru. Pro dopravu zrnin je dále možné korbu opatřit různým typem plachty, žebříkem či pracovní plošinou.
Někteří výrobci umožňují záměnu standardního zadního čela za čelo s hydraulicky poháněným šnekovým dopravníkem, čímž vzniká modifikace pro využití návěsu coby překládacího vozu, avšak s určitými omezeními.
Hlavní konstrukční prvek veškeré závěsné dopravní techniky představuje podvozek. Jeho provedení nese společné znaky nejen v případě jednoúčelových návěsů, ale také další techniky včetně té pracovní.
Dvou- a tříosé podvozky převažují
V kategorii zemědělské dopravní techniky, která se zpravidla agreguje s trakčními prostředky do výkonu 221 až 257 kW (300 až 350 k), převažují návěsy s dvouosým a tříosým podvozkem, existují ale i návěsy čtyřnápravové.
Volba trakčního prostředku z hlediska výkonu je důležitá také s ohledem na typ převodovky. V dopravě nacházejí hojně uplatnění modely s plynulou změnou převodového poměru nebo s převodovkami s řadou automatických režimů pro optimální využití výkonu a co nejnižší spotřebu paliva. Většinou se setkáme s trakčními prostředky v dopravě s výkonem do 147 až 184 kW (200 až 250 k). Jednotlivá provedení se mezi sebou liší rozměry nosného rámu, provedením nosníků náprav a robustností jednotlivých komponentů brzdové soustavy. Největší odlišnosti v tomto směru nalezneme u techniky pro nejvyšší celosezónní nasazení, oproti technice nižších cenových hladin.
Obvykle se zemědělská dopravní technika dodává v provedení s tzv. kloubovými nápravami, kdy se jako nosné prvky pro upevnění nápravy využívají kyvné nosníky.
Další konstrukční řešení reprezentuje odpružení náprav listovými péry, řada návěsů se také dodává s hydraulickým nebo pneumatickým odpružením. Konstrukční rychlost podvozků dosahuje zpravidla 40 až 60 km/h.
Hydraulické a pneumatické typy podvozků lze taktéž využít pro samotnou výměnu nástaveb v případě výměnných systémů. Jinak je nutné dodat povozek s přídavnými hydraulickými válci k výměně, nebo využívat různé typy manipulační techniky.
Volbou různých typů náprav však možnosti celkového provedení dané techniky nekončí, naopak je možné se rozhodnout, zda požadujeme nápravy pevné nebo řiditelné. Řízení náprav je buď náběžné, nebo nucené. Náběžné řízení pracuje nezávisle na poloze oje vůči závěsu, zatímco nucené řízení je spojeno se závěsem trakčního prostředku a díky táhlům a hydraulickým pístům dochází při změně polohy oje k natáčení náprav či nápravy. Někteří výrobci rovněž vyvíjejí elektrický systém ovládání nuceného řízení.
Dvouosé typy dopravní techniky disponují zadní řiditelnou nápravou, vícenápravové modely pak první a poslední nápravou. Další konfiguraci představují hydraulicky zadatelné nápravy pro změnu těžiště. Ty se využívají například u výměnných systémů osazených rozmetací nástavbou, kdy je možné v průběhu jejího vyprazdňování měnit těžiště a udržovat tak trakční schopnosti energetických prostředků.
Uživatel by měl volit i správné pneumatiky. U většiny návěsů předpokládáme provoz v polních podmínkách, čemuž odpovídá zejména šířka pneumatik a jejich průměr, respektive průměr disku.
V případě jednoúčelových návěsů, dopravní techniky s výtlačným čelem a většiny systémů výměnných nástaveb se v kategorii celkové hmotnosti 15 000, respektive 18 000 až 33 000 kg setkáme s pneumatikami o šířce 550 až 650 mm, někdy také 700 mm a s rozměrem disku 22,5´´ nebo 26,5´´, případně u některých speciálních návěsů také 30,5´´. U pracovní techniky, jako jsou překládací vozy, sběrací senážní vozy a sběrací víceúčelové senážní vozy, jsou běžné disky o rozměru 20´´, zpravidla však 22,5´´ až 30,5´´ a pneumatiky široké asi 450, spíše však 500 až 800 mm. S ohledem na menší valivý odpor se u nově dodávané dopravní techniky volí pojezdová kola s větším průměrem disku.
Naopak řada kontejnerových nosičů, ale též některé modely jednoúčelových návěsů, přepravních cisteren nebo návěsů s výtlačným čelem, se dodává také v provedení se silničními pneumatikami. S pneumatikami souvisí i možnost montáže systému změny tlaku, ten se využívá zejména u pracovní a aplikační dopravní techniky.
Ostatní druhy dopravní techniky
V našich podmínkách se poměrně hojně setkáme se sběracími senážními a sběracími víceúčelovými senážními vozy a návěsy s výtlačným štítem.
Kromě menších modelů sběracích vozů jde většinou o modely střední a vyšší výkonové kategorie s šířkou sbírání podle DIN 1800 až 2200 mm, které pojmou při tzv. středním stlačení asi 45 až 100 m3 hmoty.
Klasické modely mají kromě podlahy a bočnic také uzavřený strop ložného prostoru, a to buď napnutými lany, nebo plechovými stropními profily. Naopak víceúčelové modely nemají stropní část uzavřenou, a proto kromě sběru senáže, omezeně sena a slámy se využívají i jako přepravní prostředky při sklizni objemných krmiv sklízecími řezačkami.
Pro odvoz hmoty od řezaček se používají také tzv. silážní návěsy, které připomínají provedením ložného objemu sběrací vozy, avšak nejsou vybaveny sběracím ani vkládacím ústrojím. Podlaha sběracích vozů těchto kategorií je vyrobena z impregnovaných dřevěných desek nebo masivního ocelového plechu. Řezání zajišťuje většinou spirálový vkládací rotor, a to díky řezacímu ústrojí, které je zpravidla osazeno 32 až 46 noži podle šířky řezacího kanálu a celkové kapacity vozu. Vyprazdňování materiálu zajišťuje podlahový řetězový laťový dopravník s mechanickým nebo hydraulickým pohonem.
Uvedené sběrací vozy plní funkci sklizňové a dopravní techniky. V jejich výbavě nechybí hydraulicky zalamovací oj či systém pro automatické plnění ložného prostoru, některé modely nabízejí i automatické broušení nožů. Součástí je též ovládací terminál nebo je možné pracovní funkce ovládat přes systém ISO-Bus.
Obdobný systém vyprazdňování, myšleno posuvem materiálu, nabízí návěsy s výtlačným štítem o základním objemu téměř do 60 m3, které umožňují většinou také záměnu hydraulicky otevíratelného zadního čela rozmetacím adaptérem nebo čelem s překládacím šnekovým dopravníkem.
Mezi přednosti modelů s výtlačným štítem patří stabilita při vyprazdňování, vyprazdňování v uzavřených prostorách a také možnost stlačování materiálu uvnitř ložného prostoru, čehož se využívá zejména při sklizni objemných krmiv. Také zde je možné zvětšit celkový ložný objem montáží různých typů nástavků.
Kontejnerové nosiče a cisterny
Jedním z úkolů zemědělské dopravy je také přeprava pevných a tekutých statkových hnojiv. V prvním případě se využívají hojně kontejnerové nosiče (zvláště při obsluhování více středisek živočišné výroby), ve druhém případě traktorové cisterny vyšších kubatur, řádově 15 až 25 m3, někdy i více.
S kontejnerovými nosiči se setkáme jako s nástavbami určenými pro nákladní automobily nebo traktorové návěsy, zpravidla s jednou až třemi nápravami. Někteří specializovaní výrobci nabízejí také čtyřnápravové nosiče kontejnerů. Kontejnerů existuje mnoho včetně pracovních nástaveb – například cisteren, takže je možné tyto nosiče využívat k přepravě různých zemědělských materiálů – od sypkých hmot až po objemná krmiva a steliva.
Z pohledu zemědělské dopravy jako takové je nutné zmínit přepravní cisterny, které se používají k dopravě kejdy nebo digestátu na větší vzdálenosti nebo pro zásobování speciálních aplikačních cisteren či samojízdných aplikátorů, čímž se zvyšuje jejich výkonnost. Takovéto cisterny mají podobu dvou- až tříosých přívěsu a návěsů, jsou vybaveny vývěvou nebo čerpadlem, případně pomocnou sací turbínou. Některé z nich vyžadují plnění stacionárním čerpadlem, a proto jsou opatřeny horním plnicím otvorem.
Nádrže jsou vyrobeny z oceli nebo sklolaminátu, případně jsou doplněny dalšími prvky vyrobenými z ušlechtilé, nerezavějící ocele pro přepravu dusíkatého hnojiva DAM.
Některé přepravní cisterny lze rovněž omezeně použít pro samotnou aplikaci. Mnohé z nich jsou však konstruovány především pro silniční provoz, přičemž takto se využívá také řada nákladních automobilů a jejich souprav s přívěsy nebo návěsy.
Klíčové informace
– V podmínkách zemědělské prvovýroby je doprava postavena na dvou základních pilířích, a to na automobilové a traktorové dopravě.
– Nákladní vozidla v zemědělství využívají dvou-, tří- a čtyřnápravových podvozků.
– S příchodem moderních zemědělských kolových traktorů a systémových nosičů s konstrukčními rychlostmi 40 až 80 km/h se značně rozšířil fenomén zvaný traktorová doprava.
– Návěsy používané v zemědělství se dodávají s tzv. kloubovými nápravami, listovými pery odpruženými nápravami nebo hydraulicky či pneumaticky odpruženým podvozkem.
– Kromě jednoúčelových návěsů se hojně setkáme se systémy výměnných nástaveb. Jde o různý typ korby, cisterny, rozmetadla, překládací nástavby, nástavby s výtlačným čelem, plošiny a podobně.
Ing. Filip Javorek
spolupracovník redakce týdeníku Zemědělec
