Jen peníze nestačí (komentář)

První odhady hospodářského výsledku českého zemědělství za letošní rok jsou optimistické a zdá se, že se odvětví v posledních letech daří. Tedy alespoň z pohledu souhrnných ekonomických ukazatelů. Optimismus poněkud kalí skutečnost, že závislost našich zemědělských podniků na dotacích roste a je jedna z největších v Evropě. Přesto lze ale konstatovat, že většina farem prosperuje a je to vidět i na jejich rostoucím zájmu o obnovu strojového parku, který by jim měl v následujících letech zefektivnit výrobu. Je pravděpodobné, že právě tohle budou potřebovat, protože vyhlídky do budoucnosti v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky EU jsou zatím nejisté.

Bohužel ještě více než na evropské scéně vládne nejistota u nás. Politické strany řeší svoje vnitřní problémy, které v podstatě nikoho nezajímají, a vláda s opozicí se neshodne ani na těch nezákladnějších úkonech, které jsou pro chod státu nezbytné a s politickou orientací stran nemají de facto nic společného. Osobní aniomozity a partikulární zájmy politiků tak poškozují zemi a otravují občany. Na nekompetentnost odpovědných politiků doplácí samozřejmě i zemědělství nejen tím, že je kvůli relativně malému volebnímu potenciálu nezajímá a považují je za nedůležité, ale také odlivem fundovaných lidí. Naposledy odešel z funkce náměstek ministra pro zemědělskou a rybářskou politiku EU, a to právě v době, kdy finišují jednání o konečné podobě její reformy.
Nestálost, nejistota a neustálé změny podmínek i struktur, které přímo ovlivňují chod resortu, zemědělcům často škodí víc než nepřízeň počasí, přitom právě pro jejich činnost je dlouhodobá stabilita jedním z rozhodujících faktorů. Je jistě dobře, že zemědělství vykazuje zisk. Ten mu však sám o sobě úspěšnou budoucnost nezajistí.