Ještě jeden pokus o odložení restituční tečky

Rozhovor s Janem Grůzou, poslancem za KDU-ČSL, místopředsedou sněmovního zemědělského výboru

Křesťanští demokraté na nedávném sjezdu schválili program Zelená pro živnostníky a podnikatele. Najdou se v něm také zemědělci?
Už z dřívějška máme program Zelená pro venkov, ale snížení byrokracie, jednodušší zákony a daňové úlevy, na nichž staví program Zelená pro živnostníky a podnikatele, se jistě týkají i drobných zemědělců a kovorolníků. Chtěli bychom přispět k vytvoření takového prostředí, aby živnostníci vůbec měli šanci začít.
Vaše strana také slibuje, že v maximální míře využije Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, jak to myslíte?
Připravovaný program Evropské unie, stejně jako současné strukturální fondy, je postavený na finanční spoluúčasti státu, tedy vyčlenění potřebných zdrojů v národním rozpočtu. Již dnes vidíme, že s tím začínají být problémy. Hrozí, že v příštím roce nebudeme schopni finančně zabezpečit projektovou přípravu pozemkových úprav a následně ani nevyčerpáme peníze z operačního programu, které by měly být k dispozici na realizaci pozemkových úprav. Toto nebezpečí je velmi reálné, pokud se nám nepodaří přesunout nějaké peníze na pozemkové úpravy z vládní rozpočtové rezervy.
Podnikatelům na venkově chce KDU-ČSL nabídnout program na podporu využití bývalých zemědělských výrobních kapacit financovaný s pomocí státního rozpočtu. Můžete být konkrétnější?
Odmítáme další zábory zemědělské půdy k budování průmyslových zón. Možnosti vidíme právě v podpoře využití stávajících objektů k uskutečňování podnikatelských cílů. V posledních patnácti letech se mohutně staví kolem měst na orné půdě a nám se zdá, že je toho už příliš. Situace by se měla vrátit do nějakého normálu.
Nenormální určitě bylo vydávání náhradních pozemků kolem měst. Co jako člen dozorčí rady Pozemkového fondu ČR můžete k této aféře říci?
Ihned, co jsem se dozvěděl o změně pravidel, které schválilo prezidium fondu 7. června, inicioval jsem spolu s kolegou ze zemědělského výboru Josefem Mandíkem mimořádné zasedání dozorčí rady. To se uskutečnilo 29. června. Na něm jsme společně připravili právní stanovisko, ve kterém jsme upozornili prezidium pozemkového fondu na možné právní důsledky některých kroků v nové metodice. Požádali jsme je o věcné a právní analýzy určitých postupů z pohledu ústavnosti, trestně právní zodpovědnosti či rovnosti restituentů. Na základě našeho impulsu prezidium své ustanovení po dvou dnech zrušilo.
Nový ministr zemědělství označil za svůj hlavní úkol personální změny na pozemkovém fondu. Vedou se o tom jednání v koalici?
Pokud v koalici dojde k dohodě na výměně členů prezidia, my se tomu bránit nebudeme. Musíme ale vědět, co dál a vysvětlit si další kroky, které s tím souvisejí. Je totiž nemyslitelné, aby fond zůstal úplně bez vedení. Pokud koncem roku nastane restituční tečka, čeká fond od nového roku velký objem práce spojené se změnou předpisů ohledně vydávání finančních náhrad restituentům. Vzhledem k tomu, že z devíti členů výkonného výboru zůstali ke dnešku jen čtyři, tak to bude dost zajímavé. Kdybychom odvolali prezidium, mohli bychom činnost fondu úplně paralyzovat. A to snad není zájmem nikoho. Také se nám nelíbí, že by měl být odvolán předseda výkonného výboru Josef Miškovský (člen KDU-ČSL – pozn. red.), když bojoval proti opatření, které přijímalo prezidium. On není jeho členem a nemůže tedy ovlivnit výsledek hlasování. My zájem na výměně předsedy výkonného výboru nemáme, ale sociální demokracie má asi pocit, že jinak by nebyla obměna úplná.
Na příští schůzi Poslanecké sněmovny se ještě pokusíte zvrátit restituční tečku, což ale dolní komora nedávno odmítla. Jaké nyní vidíte šance?
Sociální demokraté si musí rozmyslet, co chtějí. Byl odvolán ministr, má být odvoláno prezidium a k tomu restituční tečka - to je najednou nemyslitelné. Mohl by to být důvod, aby poslanci ČSSD změnili názor a přiklonili se k odsunutí restituční tečky o tři roky, jak to navrhuji. Hlasování nevidím beznadějně. Sněmovna by zákon o Státní rostlinolékařské správě, k němuž jsem pozměňovací návrh na odložení tečky připojil, měla projednat ve třetím čtení poslední listopadový nebo první prosincový týden.