Ještě ke kodaňskému summitu

V minulém čísle jsme přinesli závěry kodaňského summitu, které se týkaí našehio zamědělství. Dnes se podíváme na celkovou sumu prostředků, které unie nováčkům pro jejicgh zemědělství slíbila a na možnosti, které jejich farmářům nabízí.

Závazné přísliby peněz pro zemědělství v nových členských státech uvádí tabulka č. 1.

Výraznější politika rozvoje venkova
S cílem řešit strukturální problémy ve venkovských oblastech nových členských států schválil summit zdokonalenou strategii rozvoje venkova. Její rozsah je nyní širší a ve srovnání s prostředky, které mají k dispozici stávající členské státy, má nynější strategie rozvoje venkova větší finanční váhu. Od prvního dne po přistoupení se bude zajišťovat spolufinancování řady opatření na rozvoj venkova, kde podíl EU může dosahovat až 80 procent. Pro léta 2004 až 2006 se počítá s částkou 5,1 miliard eur. V dohodě ze summitu se také uvádí, že prostředky ze strukturálních fondů určené pro nové členské státy na léta 2004 až 2006 se pro tyto tři roky stanoví ve výši 21,9 miliard eur. Pro léta 2004 až 2006 je dále určen soubor zvláštních opatření na rozvoj venkova, která umožní a usnadní čerpání a využívání prostředků přidělených na rozvoj venkovských oblastí.
K rozvojovým opatřením (financovým nejvýše z 80 procent ze zdrojů EU) patří :
- předčasný odchod zemědělců do důchodu,
- podpora pro znevýhodněné oblasti nebo oblasti s ekologickými omezeními,
- zemědělsko-ekologické programy,
- zalesňování zemědělské půdy,
- konkrétní opatření pro částečně samozásobitelská hospodářství,
- utváření skupin výrobců,
- technická pomoc,
- zvláštní pomoc pro plnění standardů EU.
Další opatření pro rozvoj venkova se budou financovat ze strukturálních fondů (jde o orientačně-podpůrnou sféru činnosti EAGGF – Evropského zemědělského garančního a podpůrného fondu). Jde o opatření: investice do zemědělských hospodářství, pomoc mladým zemědělcům, školení, další opatření v lesním hospodářství, zdokonalení zpracovatelských a odbytových procesů, úprava a rozvoj venkovských oblastí.
Částečně samozásobitelská hospodářství
V kandidátských zemích existuje značný počet částečně samozásobitelských hospodářství, která produkují zemědělské výrobky jednak pro vlastní spotřebu, jednak (zčásti) pro trh. EU nabízí zvláštní opatření, podle něhož má na jednu částečně samozásobitelskou farmu připadnout až 1000 eur ročně. Cílem tohoto opatření je přispět k přeměně těchto hospodářství na komerčně životaschopné subjekty a poskytnout jim dodatečný příjem na modernizaci.
Přímé platby
Podle EU by okamžité zavedení přímých plateb v plné výši vedlo k zakonzervování stávajících struktur a ztížilo modernizaci. Přímé platby proto bude unie dávat nováčkům postupně s rozdělením do desetiletého přechodného období. Počáteční úroveň (pro rok 2004) byla nastavena na částku rovnající se 25 procentům stávající výše v současném systému EU; pro rok 2005 se počítá s 30 procenty a pro rok 2006 s 35 procenty. Po roce 2006 bude následovat další krok, kdy se přímé platby budou procenticky postupně zvyšovat tak, aby plné výše podle SZP dosáhly v roce 2013. Částky přímých plateb ale mohou navýšit samy nové členské státy, a to s použitím prostředků určených na rozvoj venkova nebo z vlastních zdrojů. Celková podpora, kterou lze zemědělcům poskytnout po přistoupení k EU podle příslušného systému EU – včetně veškerých doplňovacích přímých plateb podle národních systémů – však u žádného farmáře nesmí překročit úroveň přímé podpory, na kterou by měl podle platného systému nárok, kdyby hospodařil v nynějším členském státě EU.
Podle zjednodušeného systému by nové členské státy měly mít možnost zajišťovat po omezenou dobu přímé platby formou plateb podle celkové výměry zemědělské půdy bez přímé vazby na výši produkce. Pro každou zemi by se průměrná platba za plochu půdy vypočetla podle hodnoty celkového balíku přímých podpor a podle celkové výměry využívané zemědělské půdy. Platby podle plochy by se mohly poskytovat na všechny typy kvalitně obhospodařovaných zemědělských půd. Tento přístup je nepovinný a přechodný. Možnost uplatňovat zjednodušený systém platí po tři roky, ale tuto dobu lze dvakrát prodloužit o jeden rok. Takové platby je možné kontrolovat jednoduchým fyzickým ověřením příslušných ploch – například pomocí Integrovaného správního a kontrolního systému (IACS). Na konci přechodného období – a před skončením období platnosti zjednodušeného systému – Evropská komise vyhodnotí připravenost každého členského státu na plné uplatnění standardního systému přímých plateb. Jestliže po pěti letech nebude některý nový členský stát administrativně připraven na uplatnění normálního systému platného v EU, dojde ke zmrazení procentní sazby pro postupné zavádění přímých plateb a ve zjednodušeném systému se bude nadále pokračovat až do vyřešení problémů.
Výrobní kvóty
Rada odsouhlasila výrobní kvóty vycházející z hodnot zaznamenaných v nejposlednějších referenčních obdobích, pro která jsou k dispozici příslušné údaje. Kromě toho se přihlíží k mnoha konkrétním problémům – jde například o dopady ruské krize nebo určitých klimatických podmínek. Pokud jde o kvóty na mléko, přihlíží se také k předpokládanému odklonu od vlastní spotřeby na farmách s přechodem na tržní produkci mléka. K tomuto účelu byla vytvořena restrukturalizační rezerva na rok 2006 podle množství mléka, které se spotřebovává na farmách. Komise má rozhodnout o uvolnění této rezervy ke kvótě na rok 2006/2007.