Jihomoravský kraj založil poradní orgán, který pomůže s klimatickými opatřeními

Stanovení rolí jednotlivých aktérů nebo prioritám prvního cyklu se věnovalo první zasedání Rady pro klima, nového poradního a strategického orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Novinářům to řekl hejtman Jan Grolich. 

Cílem je rychleji posouvat projekty

Sedmadvacetičlenná rada má hledat řešení a na základě dat kraji umožnit rychleji posouvat projekty, které například zlepší hospodaření s vodou nebo posílí odolnost krajiny. "Máme funkční strategii, ale je potřeba nastavit řízení procesů a setkávání odborníků. KAP se v podstatě dává do pohybu. Děláme to proto, aby krajina jižní Moravy zůstala zdravá a odolná. A aby se tu dobře žilo i za desítky let," uvedl hejtman. Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. Struktura řízení stojí na principu spolupráce. Rada se věnuje také přípravě žádosti o podporu v hodnotě deset milionů eur (asi 242 milionů korun) na projekty z KAP. "Jsou velmi drahé a jejich implementace souvisí i se získáním dotací. Naším dotačním titulem jsme letos klimatická opatření podpořili více než 30 miliony korun. Mnoho aktivit ale financují i jiné zdroje, například soukromý sektor nebo univerzity," řekl náměstek hejtmana Jan Zámečník. KAP vznikl na přelomu let 2023 a 2024 za účasti více než 70 odborníků a stovek aktérů z veřejnosti i institucí. Jako tři hlavní dlouhodobé vize stanovuje zdravou a odolnou krajinu, udržitelná a obyvatelná sídla a uhlíkově neutrální energii a mobilitu. Prioritami do roku 2030 je například rozvoj obnovitelných zdrojů energie, renovace veřejných budov, zadržování vody v krajině či adaptace měst na přehřívání. Jižní Morava je jedním z regionů nejzasaženějších klimatickou změnou. Odhady potvrzují další zhoršování. "Jihomoravský kraj jako nejteplejší a nejsušší oblast Česka už nyní výrazně pociťuje dopady změny klimatu - od rostoucích teplot a dalších epizod sucha po častější extrémy počasí. Naše nejnovější predikce ukazují, že počet tropických dnů může do poloviny století přesáhnout 50 ročně a zároveň ještě poklesnou dostupné vodní zdroje. Trendy potvrzují nutnost systematického a dlouhodobého přístupu," řekl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Michal Marek. CzechGlobe proto poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrhovat účinná a vědecky podložená řešení.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
×
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.