Čeští zemědělci budou moci po vstupu do Evropské unie v roce 2004 nárokovat na unii maximálně 13,5 miliardy korun. Řekl to v závěru minulého týdne předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
"Vzniknou nároky, které budou vypláceny postupně. Třeba u strukturálních operačních programů až tři roky," dodal. Tyto nároky podle něj vzniknou ale pouze v případě, že se je podaří prosadit ve schvalovacích procesech. Otázkou zůstává, kolik peněz dostanou zemědělci ještě od státu, dodal. Evropská unie nabízí podle Jirovského čtyři skupiny nároků. V první řadě jsou to přímé platby, jejichž stoprocentní výše představuje 20 miliard Kč. Evropskou unií navrhovaných v prvním roce 25 procent tedy představuje pět miliard korun, které ale budou vyplaceny nejdříve v lednu 2005. "Otázkou je, zda by to český stát nemohl nějakým způsobem zálohovat," podotkl. Druhou skupinou je podpora tržních opatření, která se dá přirovnat k tuzemskému intervenčnímu fondu. "Je to regulace trhu. Víme, že se může počítat na tři až 3,5 miliardy Kč," dodal Jirovský. Tyto peníze by měli zemědělci dostat v plné výši hned po vstupu do EU. Třetí skupinou je horizontální rozvojový plán venkova. "To jsou také peníze, které přijdou hned," poznamenal Jirovský. Lze si za nimi představit například peníze na odchody do důchodů, zatravňování nebo zalesňování. Podle odhadů se příspěvek unie bude pohybovat kolem 3,5 miliardy korun. Čtvrtou skupinu budou tvořit strukturální operační programy, které budou pokračováním programu Sapard. Podle nynějších rozhodovacích pravidel je pro zemědělce vyčleněno první rok 1,6 miliardy Kč. Dotace ale musí být podložena schváleným projektem a vyplacena bude až po jeho realizaci, poznamenal Jirovský. Tyto peníze podle něj budou k dispozici nejdříve v roce 2005 nebo 2006.
