Vyhlídky našeho zemědělství v letošním roce a připravenost odvětví na vstup do Evropské unie hodnotí předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský v rozhovoru pro týdeník Zemědělec, který dnes vychází.
Jaké má letos vyhlídky naše zemědělství?
Jdeme do horšího roku, než byl ten loňský, který zatím hodnotíme jako nejhorší od roku 1990. Zemědělci si v současné době léčí šrámy z roku 2002, mají problémy s úhradou závazků, mají problém s obnovením úvěrů, a vůbec se zajištěním chodu podniků. Jde o to, aby zemědělské podniky letos měly na provoz. Tlačíme proto na parlament, aby projednal naší loňskou petici a aby ve svém stanovisku zakotvil oněch 1200 korun na hektar, jako příspěvek státu, který by pomohl současnou obtížnou situaci řešit. S ohledem na to, jakým způsobem se na řešení této krize již podílejí samotní zemědělci, tak od státu chceme svým způsobem opravdu minimum.
Letošní rok je také posledním rokem před vstupem ČR do EU, jak jsou na něj zemědělci připraveni a co pro jejich informovanost dělá zemědělský svaz?
My především chceme zemědělcům vysvětlit, že podmínky společné zemědělské politiky jsou pro ně určitou výzvou k tomu, aby přizpůsobili svoje podnikatelské podmínky a dokázali využít zdroje, které jsou nabízeny. Jde o to je motivovat, aby změnili strukturu výroby ke svému prospěchu. My jsme bojovali o určité kvóty a limity, teď je třeba řešit otázku maximálního využití těchto kvót a limitů. Tady musíme volit aktivní práci ve svých vlastních podnicích. Podnikatele na to připravujeme, a šanci určitě máme. Třeba na programu Sapard můžeme dokázat, že jsme z deseti kandidátských zemí zvládli tento program natolik dobře, že bychom potřebovali prostředky ještě vyšší. Přitom například takové Maďarsko zatím ze Sapardu nevyužilo ani jediné euro. I některé stávající členské země unie nedokáží z nejrůznějších důvodů plně využít možností, které jim dává evropská společná zemědělská politika. Uvádí se například, že Řecko první rok po vstupu nedostalo pro nepřipravenost ani přímé platby. Vídeňský institut agrární ekonomiky vypracoval studii, ve které uvádí, že z hlediska nepřipravenosti kandidátských zemí, lze očekávat průměrné využití prostředků EU jen na úrovni 40 procent. Závisí to na situaci v jednotlivých zemích, a proto je třeba naučit se dobře přímé i další platby zúřadovat. K tomu svoláváme na 11. března celorepublikový seminář všech našich členů do Žďáru nad Sázavou a v dubnu až květnu pak budou následovat další naše semináře po krajích zaměřené na IACS. Obdobné semináře a akce bude pořádat také Agrární komora ČR, takže myslím, že informací bude dostatek.
Ještě zbývá rok do doby, kdy budou zemědělci žádat o dotace z evropských prostředků a důležité je, aby v průběhu toho roku už proběhly změny, aby si už podniky udělaly svoje plány a svoje přístupy, jak budou prostředky využívat a aby v této přípravné fázi zvážily, jakou restrukturalizaci a jaká opatření budou volit. Je to systémová managerská práce.
Co soudíte o obavách havlíčkobrodských zemědělců z nespravedlivého rozdělování prostředků z evropských fondů?
Já si myslím že tady dochází k velkému nedorozumění a omylu kvůli neznalosti pravidel společné zemědělské politiky. Slyšel jsem názory, kde se toto tvrdí, ale neviděl jsem žádné výpočty, které by to dokládaly. Domnívám se, že si ještě mnozí neuvědomují všechny možnosti, které budou dány využitím společné zemědělské politiky. Obavy, že dojde k přerozdělení nepřímých plateb ve prospěch přímých jsou neopodstatněné. Naopak, když vezmete v úvahu výpočty, které provedl VÚZE, tak ty poukazují na to, že například chov skotu jednoznačně preferuje méně příznivé oblasti LFA, kam se převádí podstatně větší finanční prostředky a jsou to částky, které se počítají na několik tisíc korun na hektar. Takže obavy vyplývají jednoznačně z neznalosti. Bohužel sepsání zmíněného prohlášení nepředcházela jednání, na kterých bychom si tyto věci vysvětlili.
