Z případného růstu cen potravin není třeba dělat žádné drama, i při velkém nadsazení by totiž měsíčně pro občana nepřesáhlo 80 korun, zatímco například zdražování benzínu postihuje peněženky mnohem více. Prohlásil to předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský.
"Když se zdraží chlebové obilí o tisíc korun za tunu, tak pro občana to znamená určitý podíl. Jestliže je spotřeba obilovin na občana sto kilogramů za rok, tak to znamená osm kilogramů měsíčně, a uvedené zvýšení cen potravinářské pšenice tedy znamená nárůst výdajů o osm korun měsíčně. I kdyby byla pravda, že se zdraží kilogram masa o deset korun, což považuji za maximum, tak při měsíční spotřebě masa na obyvatele ve výši 6,5 kilogramu to znamená zvýšení výdajů o 65 korun. Měsíční spotřeba mléka včetně mléčných výrobků na občana je 16 litrů - zdražení o 50 haléřů znamená osm korun měsíčně. Když tedy počítáme společně zvýšení cen všech základních druhů potravin - obilovin, mléka a masa, pak se ani při nejhorší variantě nedostane zvýšení výdajů za potraviny na občana přes 80 korun za měsíc," řekl Jirovský.
"Měsíčně přitom občané spotřebují průměrně 21 litrů benzinu, a to je při zdražení od začátku roku 200 korun měsíčně navíc. Nikoho přitom nenapadlo požadovat, aby si rafinérie snížily svou míru zisku z deseti na pět procent. Rafinerie jsou přitom ziskové, zemědělci dlouhodobě ztrátoví," dodal.
