Jsou ekologické potraviny zdravější?

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření šetrný k půdě, chovaným zvířatům, krajině a životnímu prostředí obecně. Jak je to však s kvalitou potravin, které produkuje? To bylo jedno z témat diskusního odpoledne Biopotraviny a ekologické zemědělství, které uspořádalo oddělení bezpečnosti potravin Ústavu zemědělských a potravinářských informací. Tím, že se při jejich pěstování nepoužívají ochranné chemické přípravky, vyhovují biopotraviny zejména těm spotřebitelům, kteří právě zbytky pesticidů považují za největší zdravotní riziko.

Tento názor zastává v Evropské unii asi 55 procent zákazníků, a to přesto, že podle Jany Hajšlové z Vysoké školy chemickotechnologické (VŠCHT) mezi všemi skutečnými riziky plynoucími z potravin tvoří nadlimitní koncentrace pesticidů jen asi dvě procenta. (Stále totiž s 31 procenty převládají rizika mikrobiální.) Na pesticidy jsou podle Hajšlové citlivé zejména děti. Proto jsou povolené limity těchto látek v potravinách určených pro dětskou výživu daleko nižší. Na druhou stranu se v chemicky neošetřených plodinách mohou rozrůstat plísně a vytvářet mykotoxiny. Výsledky pokusů však podle Hajšlové prokázaly, že mykotoxiny mohou naopak plísně po ošetření plodin některými fungicidy vytvářet ve větší míře. Zatím neexistují jednoznačná data, která by potvrzovala, že ekologicky pěstované plodiny jsou "zdravější" než výpěstky konvenčního zemědělství. Proto Evropská unie financuje řadu projektů, které se věnují tomuto problému. Stejně byl zaměřen i výzkum na několika odrůdách raných, středně raných i pozdních brambor pěstovaných po čtyři roky ve dvou jihočeských lokalitách v podmínkách ekologického a konvenčního zemědělství. VŠCHT při něm spolupracovala s Jihočeskou univerzitou i švédským Národním úřadem pro potraviny. Výzkum porovnával vlastnosti brambor i obsah různých látek v nich. Z jeho výsledků je možné konstatovat, že v konvenčně pěstovaných hlízách je obecně vyšší obsah dusičnanů, který navíc závisí na klimatických podmínkách i odrůdě. Podle předpokladu mají biobrambory nepatrně vyšší obsah zdravotně nepříznivého alkaloidu solaninu, tento rozdíl však, až na výjimku jediné odrůdy nebyl statisticky významný. Poněkud více je v ekologicky pěstovaných bramborách vitamínu C, opět však nejde o průkazný rozdíl. Podle Hajšlové se také u kořenové zeleniny, celeru a pastiňáku, objevují přírodní toxiny furanokumariny v poněkud větším množství u konvenčně pěstovaných čerstvých i skladovaných kořenů. V poškozených kořenech konvenčně pěstovaného celeru i pastiňáku vzniká také více stresových látek. Podle Jiřího Urbana, místopředsedy svazu PRO-BIO Šumperk, hledají ekologičtí zemědělci různé způsoby přirozené ochrany proti škůdcům. Jde například o pěstování vhodných odrůd či o volbu agrotechnického postupu a předplodin.