K přípravě sadby raných brambor

Pěstování raných brambor vyžaduje specifické pěstitelské postupy a opatření zaměřená na urychlení vegetace, aby jejich sklizeň v našich ranobramborářských oblastech mohla začít již koncem května nebo začátkem června. Pro časné sklizně využíváme velmi rané odrůdy s krátkou vegetační dobou a včasným nasazováním hlíz, které mají v době sklizně vyhovující obsah sušiny a jsou kaloricky a chuťově hodnotné.

Samozřejmostí jsou časná výsadba v hustém sponu, doplňková závlaha a běžným pěstitelským opatřením pro první sklizňové termíny se stalo použití netkané textilie. Nezbytné je použití fyziologicky staré sadby, což je do značné míry zajištěno jejím předklíčením, ale i dalšími faktory.
Fyziologické stáří sadby brambor v době výsadby je určitý biologický a fyziologický stav hlíz, který má značný vliv na produkční schopnost rostlin i na ranost tvorby výnosu.
Pro časnou sklizeň raných brambor je vhodné použití fyziologicky staré sadby, neboť porost z ní (ve srovnání s porostem ze sadby fyziologicky mladé) vzchází velmi rychle, má rychlý růst trsů, které však dosahují celkově menšího vzrůstu. Je urychleno zakládání hlíz i nárůst jejich hmoty a porost rychleji dozrává. Sklizeň je ranější a výnos hlíz v časných sklizňových termínech relativně vysoký (v pozdějším období vegetace by však byl výnos tohoto porostu překonán porostem z fyziologicky mladé sadby, jehož celková produkční schopnost je vyšší).  

Dormance

Fyziologické stáří sadby brambor v době výsadby je výsledkem klimatických, půdních a agrotechnických podmínek předchozí vegetace, ve kterých sadba vyrostla, a podmínek skladování sadby (tab. 1).
Z podmínek, ve kterých sadba vyrostla, působí na průběh fyziologických projevů sadby například doba výsadby –  ovlivňuje počátek celého cyklu stáří sadby a defoliace –  zkracuje délku období dormance sadby. Vliv dalších faktorů souvisí především s teplotou půdy, která urychluje biochemické děje v hlíze. Rovněž teplota ovzduší v průběhu růstu  sadbových porostů  ovlivňuje výnosovou schopnost sklizené sadby. Nejvyšší ranosti (nejvyššího výnosu v časném termínu sklizně) lze docílit ze sadby z teplejších oblastí, ale nejvyššího celkového výnosu na konci vegetace je dosahováno ze sadby z chladnějších oblastí. Proto vlastní sadba pěstitelů z ranobramborářské oblasti může o několik dnů uspíšit ranost sklizně proti sadbě z vyšších poloh; nížiny jsou však (pro značné rozšíření mšic jako přenašečů viróz) degenerační oblastí, kde se málokdy podaří vypěstovat zdravou sadbu. Jakmile hlíza přeruší dormanci, je průběh fyziologického stáří přímo úměrný teplotě skladování a délce jejího vlivu na sadbu. Teplotní gradient mezi spodní a vrchní vrstvou partie sadby může být příčinou značného rozdílu ve fyziologickém stáří této sadby, a tím i příčinou rozdílné ranosti i konečného výnosu obou porostů. Z podmínek uvedených v tabulce 1 rozhodující měrou ovlivňuje fyziologické stáří teplota v období skladování včetně předkličování a doba jejího vlivu na sadbu od ukončení dormance.
Ranost sklizně je ovlivněna i počtem stonků na rostlině, neboť trsy s menším počtem stonků nasazují méně hlíz, které rychleji dosáhnou konzumní velikosti. Počet stonků je opět výrazně závislý na skladovací teplotě v období ukončení dormance hlíz.
Dormance znamená, že hlízy nemohou po určitou dobu od sklizně klíčit ani za teplot příznivých pro klíčení, neboť u nich převažuje obsah inhibičních látek (kyselina abscisová) nad stimulačními látkami (gibereliny). Jakmile se poměr těchto látek v hlízách obrátí, končí období dormance a hlízy v příznivých teplotních podmínkách začínají klíčit.
Z dormance se však neprobouzejí všechna očka najednou, ale jako první se probudí vrcholové očko a potom postupně další. Je-li již v době ukončení dormance vrcholového očka příznivá teplota pro klíčení (nad 5 až 6 °C), vyroste jen jeden klíček či malý počet, a tyto klíčky z vrcholových oček brzdí růst dalších klíčků na hlíze.
Tento jev, kdy na hlízách vyklíčí malý počet klíčků, se označuje jako apikální dominance; jeho důsledkem je nízký počet stonků. Naproti tomu, jsou-li hlízy skladovány při nízké teplotě 2 až 4 °C, kdy nemohou klíčit, probudí se postupně z dormance více oček a po zvýšení teploty vyroste větší počet klíčů.

Certifikace

Pro pěstitele raných konzumních brambor je žádoucí začít s nakličováním co nejdříve, aby sadba byla fyziologicky starší.  Největšího efektu je dosaženo při naklíčení na nízký počet klíčků, to znamená, že s nakličováním je započato velmi brzy po období ukončení dormance hlíz (alespoň 8 týdnů před výsadbou), a to při relativně nízké teplotě 6 až 8 °C.
V této době se na hlíze uplatní apikální dominance, která zajistí růst nízkého počtu klíčků. Klíčky musejí být vystaveny světlu, které omezí jejich růst do délky, klíček prodělává fyziologické stárnutí, vytváří zárodky listů a kořenů. Tato sadba tvoří menší počet pravých stonků, porost zakládá relativně malý počet hlíz, které brzy dosahují konzumní velikosti, porost má zkrácenou vegetační dobu a hlízy brzy vyzrávají. Pro zajištění výnosu je u raných brambor využíván hustší spon kolem 50 tisíc zdravých trsů na jeden hektar.
K předkličování je nutné použít zdravou a vitální sadbu výkonných odrůd, která by měla být certifikovaná. V ranobramborářských oblastech totiž platí zásada použití certifikované sadby dvojnásob, neboť brambory zde rychle degenerují a často je již po prvním přesázení porost zamořen virovými chorobami, což způsobuje prudký pokles výnosu. Proto by pěstitelé v těchto oblastech měli nakupovat certifikovanou sadbu každoročně. Letos je však (podobně jako již v loňském roce) problémem její nedostatek právě u některých velmi raných odrůd, neboť v uznávacím řízení sadby 2007/08 řada partií nesplnila požadavky na virové choroby (max. 10%) a nebyla certifikována.
Ranobramboráři budou letos nuceni sázet větší podíl necertifikované sadby. Použití této sadby se může i nemusí výrazně projevit ve snížení výnosu a podílu tržních hlíz. Bude přitom záležet nejen na procentu viróz, ale velmi výrazně též na odrůdové náchylnosti ke konkrétním virům, na průběhu počasí a pěstitelských podmínkách. Viry mohou zůstat v rostlinách v latentní podobě, ale zejména nastanou-li na začátku vegetace stresové podmínky (např. chladné počasí, jarní mrazíky), mohou se naplno projevit jejich příznaky a škodlivost. V každém případě je problematické použití partií sadby, kde je limit na virové choroby překročen o několik desítek procent.
Pokud jde o velikost sadby, je pro první sklizňové termíny vhodné tzv. velké třídění (šířka hlíz 40 až 60 mm), neboť dostatek zásobních látek u větší sadby podporuje ranost. Někteří pěstitelé volí třídění sadby s minimálním velikostním rozmezím, např. 45 až 55 mm, a to proto, že taková sadba přispívá k vyrovnanějšímu vzcházení i k větší vyrovnanosti trsů a nových hlíz, což je důležitý předpoklad pro časnou sklizeň. S úspěchem lze využít i levnější nadsadbu (velké hlízy se šířkou nad 60 mm).

Skladování a moření 

Předkličování výrazně (asi o dva týdny) urychluje vzcházení, vegetaci, a tím i sklizeň. Požadavkem je vytvoření elastických, odrůdově zbarvených klíčků s vytvořenými růžicemi lístků a se základy kořínků v podobě hrbolků. Délka klíčků má být 1,5 až 2,5 cm, přičemž hlízy s delšími klíčky (v uvedeném rozmezí) více podporují ranost sklizně a hodí se k výsadbě poloautomatickým sázečem, případně ručně, méně už pro výsadbu automatickým sázečem, který by značnou část klíčků olámal.
Z hlediska ranosti jsme při pokusech na České zemědělské univerzitě v Praze získali výborné výsledky i „s dlouhými bílými klíči“, tj. asi 4 až 5 cm dlouhými, silnými klíčky, vyrostlými při záměrném předkličování v teplém prostředí ve tmě (nikoli se slabými „sklepními“ klíčky). Takto předklíčené hlízy jsou však vhodné jen pro velmi opatrné ruční sázení.
Ještě větší efekt z hlediska ranosti má zakořeňování sadby. Takový způsob je vhodný jen pro malopěstitele.
Při oteplování v předjaří bývá v improvizovaných podmínkách některých předkličoven problém s klíčky, aby nepřerostly. Proto se snažíme ochlazovat hlízy větráním v chladném období (v noci) a zajistit dostatečný přístup světla ke všem hlízám.
Sadbu pro předkličování skladujeme tak, aby předčasně nevyklíčila, tj. při teplotě 2 až 4 °C. Ukládáme ji do zeleninových přepravek nebo na lísky. Moderní velkokapacitní předkličovny využívají předkličovací palety, jsou vybavené vzduchotechnickým systémem s automatickou regulací teploty a pohyblivým osvětlovacím zařízením (zářivky zavěšené kolečky na kolejnicích pod stropem se pohybují v uličkách mezi vrstvami palet).
Před započetím předkličování, před výsadbou a dnes nejčastěji aplikačním zařízením na sázeči přímo při výsadbě se vyplatí mořit sadbu např. přípravkem Monceren 250 FS proti vločkovitosti brambor.
Jde o vlhké moření dávkou 0,6 litru na jednu tunu sadby. Tato choroba způsobuje odumírání klíčků, mezerovitost porostů, snižuje počet stonků a způsobuje u raných brambor opoždění sklizně, ztráty na výnosu a snížení výtěžnosti tržních hlíz. V ranobramborářských oblastech, kde se provádí časná výsadba do neprohřáté půdy, je tato choroba zvláště nebezpečná. 

Netkané textilie

Z agrotechnických opatření podporuje ranost sklizně nakrývání řádků po výsadbě netkanými textiliemi z polypropylenového vlákna, které jsou v posledních letech využívány na stovkách hektarů raných brambor.
Na České zemědělské univerzitě v Praze jsme v pokusech v letech 1999 až 2004 opakovaně prokázali pozitivní vliv textilie na výnos hlíz při sklizni na přelomu května a června a  též příznivý finanční efekt.
V roce 2005 se však dostavily kolem 20. dubna silnější přízemní mrazíky okolo –5 °C (poškodily i porosty ozimé pšenice). Brambory pod textilií byly asi týden vzešlé a jejich nadzemní část i pod textilií zmrzla. Naproti tomu porosty bez textilie byly těsně před vzejitím a zůstaly prakticky nepoškozeny. Po odeznění mrazíků zmrzlé trsy okamžitě regenerovaly, ale skoro současně vzcházely i nenakryté porosty. Původní předstih ve vzcházení porostů s textilií se téměř setřel. Při sklizni byl výnosový efekt u nakrytých porostů velmi malý a jedinkrát ze sedmi let nepokryl náklady na použití textilie.  

Podklady pro tento článek byly získány ze Záměru MŠMT 6046070901 a grantu CIGA reg. č. 20062005.

Prof. Ing. Karel Hamouz, CSc.
Ing. Petr DvořákČeská zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra rostlinné výroby