K úspěchu pomohla intenzita

Již při vstupu České republiky do Evropské unie podnik pochopil, že nelze spoléhat jen na dotace, ale k úspěchu může vést pouze intenzita a výroba. Proto se také tehdy více zaměřil na intenzifikaci chovu skotu. Uvedl to Jan Jadrníček, ředitel a prokurista Valašského ZOD, družstva Zašová, které zvítězilo v soutěži Zemědělec roku 2013 ve Zlínském kraji s tím, že úspěchu by samozřejmě nedocílili bez dobrých pracovníků.

Valašské ZOD, družstvo hospodaří v povodí rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm. Zabývá se jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou, přičemž osevní postupy jsou přizpůsobeny chovu skotu. „Tento podnik živí mléko a tomu jsme podřídili i rostlinnou výrobu,“ prohlásil Jadrníček. Tržby za mléko totiž představují až 70 procent celkových tržeb, zbytek tvoří ostatní činnosti. „Mimo rok 2009, kdy cena mléka propadla na šest korun, jsme však byli vždy v zisku,“ poznamenal Jadrníček a poukázal na to, že přestože pro mnohé zemědělské podniky jsou dotace významným ekonomický přínosem, u zašovského podniku dosahují necelých 15 procent příjmů.

Zašovští obhospodařují 1 585 hektarů zemědělské půdy, z toho je 858 hektarů orné půdy a 727 hektarů trvalých travních porostů, sdělil prokurista. Vedoucí úseku rostlinné výroby a mechanizace Josef Šustek podotkl, že osevní postup je značně přizpůsobený zaměření družstva na produkci mléka. Podnik pěstuje 260 hektarů kukuřice, z toho 160 hektarů na siláž a 100 hektarů na vlhké kukuřičné zrno. Dalších  200 hektarů zaujímají intenzivní jetelotrávy a další krmné plodiny na orné půdě. „Dříve jsme pěstovali i vojtěšku, ale od té jsme upustili, protože tady je pro ní okrajový region, podotkl a zdůraznil, že i v této oblasti se snaží o intenzitu.“ V poslední době jsme snížili výměru obilovin na úkor krmných plodin, a to z 300 hektarů na 180 hektarů,“ informoval. Dále pěstují na 120 hektarech řepku a na 60 hektarech trávy na semeno. „Jejich pěstování má v naší oblasti dlouholetou tradici, které se věnovali již naši předci“. Většinu travních semen dodávají do společnosti Rožnovská travní semena. Od loňského roku jsme vylepšili technologii pěstování o  dvoufázovou sklizeň těchto porostů.

„Vloni jsme na nejlepších pozemcích dokázali na Valašsku sklidit přes osm tun pšenice z hektaru. U řepky jsme přesáhli čtyři tuny z hektaru a u trav na semeno 16 metráků, což je nad průměrem republiky,“ řekl Jadrníček s tím, že není však pořád zcela spokojený, protože Dánové dělají 25 metráků. „Vidím velkou rezervu rostlinné výroby obecně ve výnosech,“ doplnil. „U nás se pořád diskutuje, jestli malé či velké podniky, ale je pravdou, že u těch velkých mohou být specializovaní odborníci na rostlinnou nebo živočišnou výrobu,“  konstatoval. Sami zašovští otázku zvyšování intenzity nenechávají náhodě a spolupracují s profesionálními poradenskými firmami.

Základem jsou dlouhodobé vztahy

Družstvo chová 1500 kusů skotu, z toho je 620 krav holštýnského plemene včetně uzavřeného obratu stáda. Poslední loňská dosažená užitkovost činila 11 165 kilogramů mléka za laktaci. „V roce 1995 jsme jako vedení předstoupili před lidi a řekli jsme, že podnik by chtěl dojit deset tisíc litrů mléka. V té době jsme dojili kolem čtyř tisíc litrů a ti starší zkušení družstevníci si klepali na čelo. Nyní jsme naši cílovou hranici již překročili,“ zavzpomínal prokurista zašovského družstva, který je členem výboru Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, a jehož podnik získal v oblasti užitkovosti řadu ocenění. „Není nic horšího, než kdyby člověk ustrnul.“

Mléko dodává zašovské družstvo do mlékárny Valašské Meziříčí, která patří mezi jedny z největších výrobců jogurtů. Denní dodávka je 18 200 litrů, což je zhruba 25 procent mléka, které mlékárna celkově odebírá. Vztahy s mlékárnou jsou podle Jadrníčka dlouhodobé a kvalitní.

Chov se podniku daří v poslední době udržovat na takové úrovni, že mohou prodávat  jalovice. „Ročně tak prodáváme sto kusů březích jalovic, vesměs do zahraničí – do Polska, na Ukrajinu a na Slovensko. Je to dobré vylepšení ekonomiky, protože byly doby, kdy jsme jalovice museli málem nakupovat, abychom zajistili obrat stáda. Dnes i při vysoké užitkovosti je slušná reprodukce,“ přiblížil. Býčky prodávají ve stáří tří až čtyř týdnů svým obchodním  partnerům a z 99 procent se vyvážejí za hranice, například do Španělska, Řecka a dalších zemí. Mimo dojených krav chovají i 130 krav a 60 býčků masného simentálu. „Býčky dokrmujeme a určitě je to jedna z nejekonomičtějších kategorií. Zkrmujeme totiž zbytky krmiva od dojnic, které jinde vyhazují, nebo dávají do bioplynky,“ prozradil. Přírůstek se přesto pohybuje kolem 1,35 kilogramu. Vysoké stavy skotu jsou podle prokuristy družstva historicky dané a podnik je chce udržet i nadále. Počítá přitom s výstavbou moderní stáje, která by splňovala špičkové parametry. „Dojnice dnes máme na dvou místech. Stáj s 320 kusy je v Zašové a 300 kusů je na farmě ve Stříteži nad Bečvou,“ řekl.

Podle Jadrníčka kroky k podpoře živočišné výroby, které prosazuje současné ministerstvo zemědělství, jsou bezvadně nastavené. „Přijde mi, že byl postavený strom, ale teď se začíná trochu osekávat. To jsou ty lobbistické skupiny,“ podotkl s tím, že důraz na živočišnou výrobu je správný, už staří hospodáři říkali: „Co to je za sedláka, který nechová dobytek , ale má jen rostlinnou výrobu. Jde totiž o provázaný kruh. Pro nás je důležité, aby byl nastavený dlouhodobější program a my jsme si mohli naplánovat výrobu,“ zdůraznil.

V současné době družstvo hospodaří bez úvěru, i když nedílnou součástí jeho rozvoje jsou investice. Ty tvoří asi 15 milionů korun ročně. Z toho osm až deset milionů směřuje do techniky. Poslední takovou investicí je pásový skulovač ROC, který by měl výrazně zlepšit kvalitu silážované hmoty, a to díky tomu, že nedochází k odrolu lístků a výrazně se snižuje podíl popelovin  Družstvo využívá v maximální možné míře podpůrné programy, a to i prostřednictvím  ministerstva životního prostředí a Místní akční skupiny Rožnovsko, které je zakládajícím členem. 

Oslavili dvacet let trvání

Původní družstvo prošlo transformačním procesem a v roce 1992 vzniklo nové Valašské ZOD, družstvo jako družstvo vlastníků. „Nikdy jsme si nevzali majetek někoho jiného než svých členů,“ podotkl Jadrníček s tím, že v roce 2012 tak oslavili 20 let svého trvání. Zaměstnávají 56 zaměstnanců, jejichž průměrný věk je zhruba 42 let. „Myslíme si, že za tímto dobrým věkovým průměrem stojí poměrně slušné finanční podmínky. Máme i sociální program pro zaměstnance, přispíváme na penzijní připojištění, obědy, zvyšování kvalifikace atd. Svoje pracovníky se snažíme zasvěcovat do problémů podniku a chceme, aby se i oni podíleli na jeho chodu,“ shrnul prokurista podniku důvody, proč nemají potíže se sháněním spolehlivých lidí. Podle něj fluktuace je zde téměř nulová, přestože působí v oblasti, kde se naskýtá poměrně dost pracovních příležitostí.

Valašské ZOD, družstvo spolupracuje se Střední školou zemědělskou a přírodovědnou Rožnov pod Radhoštěm, působí i jako její školní závod. Řadu jejích absolventů pak zaměstnává.

Z nezemědělských činností družstvo prodává naftu, má licenci na prodej elektrické energie a provozuje služby, kam patří i zimní údržba komunikací v obcích, které jsou pro družstvo důležitým partnerem.  „Vloni jsme přispěli jedné obci na obnovu komunikace, která spojuje další obce, protože ji využíváme,“ podotkl Jadrníček.

V současné době podnik řeší problém půdy, protože většinu má pronajatou a jeho cílem je, aby alespoň část získal do svého vlastnictví, protože ji nakupují spekulativní skupiny. „Právě ve vysokém podílu pronajaté půdy vidím nejslabší stránku nejen našeho podniku, ale celého zemědělství,“ sdělil Jadrníček a posteskl si, že ho mrzí velká řevnivost mezi zemědělci, a to i ve věcech, na kterých se dá domluvit, protože mají podobné problémy. „Základem je, že všichni chceme hospodařit a dělat z toho nějakou ekonomiku a všichni chceme, aby podmínky pro hospodaření byly nastaveny na delší období,“ dodal prokurista a ředitel družstva, které jeho ekonomické výsledky posílá do soutěže Zemědělec roku již několik let. „Začali jsme proto, že jsme si chtěli původně porovnat své finanční zdraví,“ vysvětlil představitel úspěšného Valašského ZOD, družstva Zašová.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down