Menu
e-shop
Za stále příliš složitý označil Účetní dvůr Evropské unie návrhy legislativy, která má uvést do praxe reformu společné zemědělské politiky. Jako příklad auditoři Účetního dvora EU uvedli, že pro rozvoj venkova je v návrhu šest úrovní pravidel. Také cross compliance zůstává i přes úpravy stále složité a podle posudku bude i nadále komplikovat práci platebním agenturám a příjemcům dotací.
Účetnímu dvoru se nelíbí, že v návrzích nařízení týkajících se reformy, které Evropská komise zveřejnila loni v říjnu, zůstává, jak uvedli, společná zemědělská politika (SZP) silně orientovaná na výdaje a jejich kontrolu a méně na skutečnou výkonnost. A to navzdory avizovanému zaměření na výsledky. V článcích nařízení chybí auditorům Účetního dvora EU konkrétní cíle stanovené pro přímé platby zemědělcům i očekávané výsledky nebo typ ukazatelů, který se bude pro měření výsledků používat. I v oblasti rozvoje venkova je třeba stanovit specifické konkrétní cíle, kterých mají navrhovaná opatření dosáhnout, a zajistit, aby podpora byla zacílena na takové oblasti venkova, kde je jí nejvíce zapotřebí, zdůraznil Účetní dvůr EU. Podobně podle auditorů nejsou přiměřeně určeny cíle a kvalitativní i kvantitativní výsledky, které by mělo přinést plnění povinností daných cross compliance (křížovou shodou – podmíněností) a zavedení greeningu (ozelenění) jako ekologické složky přímých plateb. „Zveřejnění těchto cílů by napomohlo zaměřit politiku na dosažení požadovaných výsledků,“ soudí auditoři. Jsou skeptičtí i k plánu komise zaměřit přímé platby jen na „aktivní zemědělce“ a docílit rovnoměrnějšího rozdělování přímých plateb mezi příjemce. Obávají se, že nadále bude přetrvávat riziko, že podpory budou dostávat subjekty, které nevykonávají žádnou zemědělskou činnost. Tvrdí také, že zastropování (capping) plateb na určité hranici bude mít jen omezený účinek.
Náklady porostou Účetní dvůr se obává, že navrhovaná opatření povedou k nadměrné administrativní zátěži jak pro platební agentury, tak pro zemědělce. Podle auditorů je proto třeba přijmout obecnou a jednoduchou definici „aktivního zemědělce“, a pověřit komisi úkolem řídit zavedení schválené legislativy tak, aby se dosáhlo splnění cílů, jimiž jsou – jak připomínají - zejména zvýšení zemědělské produktivity a nárůst individuálních příjmů farmářů.
Podle odhadů samotné komise by měly v důsledku navrhované reformy vzrůst správní náklady na řízení režimů přímých plateb o 15 procent. Tyto zvýšené náklady dopadnou na členské státy. Auditoři přitom upozorňují, že není zřejmé, do jaké míry může tyto dodatečné náklady uhradit vyšší efektivnost řízení či politiky.
Komise, která má konečnou odpovědnost za dodržování rozpočtu, by měla podle auditorů na začátku nového rozpočtového období přezkoumat fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech. To by mohlo zmírnit riziko, že se na případné chyby a selhání přijde až při následných kontrolách.
Překážky pro mladé Auditoři kritizují i ustanovení týkající se mladých začínajících zemědělců. Ti by měli mít po roce 2014 nárok na zvýšení přímých plateb i přístup k dalším podporám. Účetní dvůr EU se však domnívá, že po roce 2014 nemusí být k dispozici dostatek potřebných prostředků. Poukazuje také na nesoulad s ustanovením, podle něhož o přímé platby v roce 2014 bude moci požádat jen farmář, který své nároky na podporu uplatnil v roce 2011. To by podle auditorů mohlo znamenat novou překážku pro začínající mladé zemědělce.
Auditoři také kritizují navržená znění ustanovení o odnětí, snížení a vyloučení z podpory v členských státech. Jejich formulaci označili za matoucí. Měla by se podle nich zjednodušit s použitím jasné a jednoznačné terminologie. Uplatnit by se měla zásada, že nesprávnosti by měly vést ke snížení podpory a informace o nich by se měly stát součástí pravidelných zpráv členských států a komise..
Účelnost reformy bude podle Účetního dvora EU záviset na jednoznačnosti a srozumitelnosti prováděcích nařízení, která vydá komise, a také na tom, jak rychle budou platební agentury členských zemí schopné upravit své postupy a systémy. Podle odhadu auditorů to může trvat 12 až 24 měsíců od doby, kdy komise přijme prováděcí nařízení. Se svým stanoviskem seznámí Účetní dvůr EU také poslance Evropského parlamentu, kteří mají nemalé slovo při schvalování nařízení spjatých s reformou společné zemědělské politiky.
Komise vyvrací obavy auditorů Na výtky auditorů odpověděla podrobně Evropská komise. Ve svém stanovisku upozornila, že komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş při několika příležitostech prohlásil, že zjednodušení je jednou z priorit návrhu reformy SZP, ale ne pouze jedinou. Je proto vše třeba posuzovat v souvislosti s politickými cíli reformy. Komise se snažila navrhnout opatření a jejich nástroje, aby byly tak jednoduché, jak je to možné, a aby zároveň zůstaly efektivní a naplnily cíle politiky, včetně nakládání s financemi.
Na výtky auditorů, že reformovaná SZP je nadále orientovaná spíše na výdaje než na výsledky poukázala komise na horizontální opatření, které výslovně stanoví, že je nutné vytvořit podmínky pro monitorování a měření výkonu SZP.
Komise rovněž hájí zavedení pojmu aktivní farmář. Podle ní má zamezit, aby podpory z bruselské kasy čerpali ti, kteří nevykazují žádnou nebo jen minimální zemědělskou aktivitu. Jde zejména o takové subjekty, jako jsou letiště, železniční společnosti, firmy spravující sportovní areály či “sofa” zemědělci, tedy farmáři, kteří aktivně neobdělávají svou půdu. Definice aktivního farmáře není uzavřena a bude se o ní dále jednat i v radě ministrů zemědělství EU.
Komise odmítla také obavy auditorů z dlouhé doby potřebné pro přechod platebních agentur na nový systém. Ve svém stanovisku uvedla, že s nimi úzce spolupracuje tak, aby přechod byl tak hladký, jak to jen bude možné.
Pár slov o Účetním dvoru EU Účetní dvůr Evropské unie kontroluje účetnictví společenství. Jeho úkolem je podle internetových stránek Evropské unie „zvyšovat kvalitu finančního řízení EU a podávat zprávy o nakládání s veřejnými finančními prostředky.“ Vznikl v roce 1975 a sídlí v Lucemburku.
Hlavním cíle činnosti auditorů Účetního dvora EU je zajistit, aby se peníze daňových poplatníků v unii využívaly co nejlépe. Účetní dvůr má proto právo kontrolovat (provádět audit) všech jednotlivců nebo organizací, kteří nakládají s peněžními prostředky EU. O výsledcích kontrol podává zprávy komisi a vládám členských států unie. Evropskému parlamentu a radě každoročně předkládá zprávu o uplynulém finančním roce. Parament ji prostuduje a rozhodne, zda schválí nebo ne to, jak komise nakládala s rozpočtem. Auditoři často provádějí kontroly v orgánech EU, členských státech a ve státech, které čerpají podporu z EU. Pokud při kontrolách zjistí nějaké nesrovnalosti, nebo dokonce podvody, informují Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
V Účetním dvoře EU má každá členská země jednoho svého zástupce. Jmenuje ho na šst let rada a toto Hejnová ¨ní se může opakovat. Za ČR je v Účetním dvoře EU od roku 2004 Jan Kinšt. V čele Účetního dvora EU je jeho předseda, kterého audtoři volí mezi sebou vždy ne tři roky. V současné době je jím Portugalec Vítor Manuel da Silva Caldeira. V organizaci pracuje kolem 800 lidí včetně překladatelů, administrativních pracovníků a auditorů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Zjednodušení se nějak nepovedlo ,běhám od čerta k ďáblu ,abych vyřídil haldy zbytečných papírů a na práci mi nějak nezbývá čas .Připadám si jak v osmdesátých letech ,ne hůř.