Kampylobakter se ujímá vedení

Onemocnění salmonelózou z potravin u lidí v Evropské unii ubývá a snižuje se i výskyt salmonel u drůbeže. Naopak stále více nákaz způsobuje kampylobakter. Vypovídá o tom výroční zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkající se stavu zoonóz v roce 2010 vydaná v posledních dnech.

 
Jako zoonózy se označují choroby přenosné ze zvířat na člověka. K nákaze může dojít buď přímým stykem s nemocným zvířetem, nebo konzumací potraviny živočišného původu, v níž se původce onemocnění vyskytuje. Paleta zoonóz je velmi široká a různé jsou i jejich dopady na člověka, a to od mírných příznaků, které nemusí nemocný ani zaznamenat, až po úmrtí. Některé mohou být velmi nebezpečné, zejména pro malé děti, nemocné a staré lidí. Je proto velmi důležité identifikovat zdroje těchto chorob a snažit se jejich výskyt co nejvíce omezovat. K tomu slouží i pravidelné výroční zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC, které se týkají celkem 15 různých zoonóz.
Ohnisek nákaz ubylo Ze zprávy je zřejmé, že v roce 2010 bylo v Evropské unii zaznamenáno 5262 ohnisek nákaz způsobených potravinami, což bylo o něco méně než v předchozím roce. Tyto epidemie postihly více než 43 tisíce lidí a připravily o život 25 osob. Autoři zprávy připouštějí, že oba údaje mohou být ve skutečnosti vyšší, protože nemusely být zaevidovány všechny případy. Téměř za třetinou zmíněných ohnisek nákaz stály salmonely (31 procent případů), velký podíl způsobovaly i viry (15 procent) a kampylobakter (devět procent). Nejčastějším zdrojem choroboplodného mikroorganismu byla vejce a výrobky z nich, jídla podávaná v bufetech a také zeleninové saláty a podobné výrobky. Zpráva upozorňuje na stoupající počet případů nákaz po požití zeleniny.
Salmonelóz je méně V roce 2010 bylo potvrzeno v unii 99 020 případů salmonelózy u lidí, což je o 8,8 procenta méně než v předchozím roce, kdy lékaři diagnostikovali tuto chorobu u 108 618 osob.Tento sestupný trend pokračuje v unii posledních šest let, a to zejména díky programům na redukci výskytu salmonel v chovech drůbeže.
V potravinách se salmonely vyskytovaly hlavně v mase kuřat a krůt. Kritéria daná unií nesplňovalo v některých případech také mleté maso a mořští plži. V průměru celé unie bylo na salmonely pozitivních 4,8 procenta odebraných vzorků masa kuřecích brojlerů a devět procent vzorků masa krůt. O něco méně (0,9 procenta) byly na salmonely pozitivní vzorky vepřového masa jen 0,2 procenta vzorků masa hovězího. Salmonely se vyskytovaly jen ve velmi malém podílu konzumních vajec – v průměru unie šlo o 0,3 procenta (v roce 2009 to bylo 0,5 procenta). Kontaminovaly i potraviny neživočišného původu, například zeleninu, byliny a koření (v průměru unie výskyt u 0,6 procenta vzorků).
Hrozí kampylobakter Na rozdíl od salmonelóz se počet potvrzených onemocnění způsobených kampylobakterem v posledních pěti letech stále zvyšuje a v roce 2010 bylo hlášeno v celé unii 212 064 případů. Množství tímto mikroorganismem kontaminovaných potravin přitom zůstává na stejné úrovni. Hlavním zdrojem kampylobakteru je syrové kuřecí maso. Podíl zjištěných pozitivních nálezů v celé unii (29,6 procenta ze všech testovaných vzorků) v tomto mase byl zhruba na stejné úrovni jako v roce 2004. V členských zemích se pozitivní nálezy pohybovaly od 3,1 do 90 procent vzorků. Podobně vysoký výskyt kampylobakteru byl zaznamenán i v mase krůt (29,5 procenta v průměru celé EU). Ve vepřovém a v hovězím mase se tento mikroorganismus vyskytoval méně často – pozitivních bylo 0,6 respektive 0,4 procenta vzorků. Jen náhodně se kampylobykter objevil i v jiných potravinách, například v mléce nebo sýrech.
Pozitivní nálezy u chovů kuřecích brojlerů se pohybovaly v jednotlivých členských státech unie od nuly do téměř 93 procent, průměr unie dosáhl 18,2 procenta.
Listérie a ostatní Výskyt listerióz v roce 2010 mírně poklesl na 1601 diagnostikovaných případů v celé unii. Nejvíce onemocnění hlásilo Finsko, Dánsko a Španelsko. Nejčastěji se bakterie Listeria monocytogenes vyskytovaly nad povolenou hranici v obchodní síti v potravinách určených k přímé spotřebě. V roce 2010 potvrdili lékaři celkem čtyři tisíce infekcí způsobených toxinogenní formou baktérie Escherichia coli (VTEC). Jde tedy o 12procentní nárůst ve srovnání s rokem 2009. Tato baktérie byla detekována v hovězím, skopovém a kuřecím mase, syrovém kravském mléce, sýrech, rybích produktech i v zelenině a také v ostatních potravinách.
V uplynulých letech se postupně snižoval výskyt onemocnění lidí způsobených mikroorganismem Yersinia enterocolitica. V roce 2010 bylo v celé unii hlášeno 6776 případů, což představuje meziroční pokles o deset procent. Mikroorganismus potvrdily laboratoře u prasat a v jejich mase.
Souhrnná zpráva uvádí také 133 onemocnění lidí způsobených baktérií Mycobacterium bovis. Jde o původce tuberkulózy skotu, která se v posledních letech objevuje v hlášeních stále častěji. Další chorobou přenosnou z přežvýkavců na člověka je brucelóza (nakažlivé zmetání). V roce 2010 jí v unii onemocnělo 356 lidí. Rozšíření brucelózy v populaci skotu, ovcí a koz se podle zprávy snižuje.
V roce 2010 poklesl počet nahlášených onemocnění lidí Q horečkou na 1414. Šlo o přenos choroby z přežvýkavců. V unii zaznamenali ve zmíněném roce jen dva případy vztekliny u lidí. Její výskyt u zvířat pomalu klesá.
Některé zoonózy způsobují cizopasníci. Jde například o tasemnici (750 případů v roce 2010) nebo velmi nebezpečného svalovce (223 případů). Zdrojem nákazy bývá zejména zvěřina.