Návrh Evropské komise, aby zemědělci kandidátských zemí, dostávali po přijetí v roce 2004 pouze čtvrtinu částky vyplácené zemědělcům ve stávajících členských státech unie s tím, že přímé platby se vyrovnají až v roce 2013, vzbudil v přidružených zemích bouřlivé reakce a všeobecný nesouhlas.
Nejhlasitěji se ozvalo Polsko ústy svého vicepremiéra a ministra zemědělství Jaroslawa Kalinowského, který řekl, že se postaví proti vstupu své země do Evropské unie, pokud se návrhy na dotace zemědělcům kandidátských zemí nezlepší. Kalinowski současně řekl, že by nebyl proti úplnému zrušení zemědělských dotací v EU. Polský ministr soudí, že nejvýkonnější polští statkáři by po vstupu do EU o peníze přišli "Jak mohu zemědělci říci: hlasujte pro EU a budete vydělávat méně, než vyděláváte nyní?" otázal se ministr. Kromě Polska odmítly návrh také všechny země visegrádské skupiny. Předsedové zahraničních, branných a integračních výborů parlamentů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska podepsali společné prohlášení, v němž vyjadřují odpor proti každé politice, jejímž výsledkem by bylo druhořadé členství v Evropské unii. Předsedové vlád těchto zemí se k projednání návrhů komise setkají 19. února v Budapešti. Podle předsedy maďarské vlády Viktora Orbána by maďarští farmáři byli na trhu unie plně konkurenceschopní, kdyby dostali stejnou podporu jako členské země EU, takže koncepce EU na dlouhé přechodné období je nepřijatelná. Obdobná stanoviska zastává také Česká republika. Slovinsko spíše než proti výši přímých plateb protestovalo proti některým nízkým kvótám na zemědělskou produkci, které návrh EU stanovuje.
Komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen prohlásil, že tvrdý postoj představitelů Polska ve sporu o zemědělské subvence ohrožuje vstup této země do společenství v roce 2004. Upozornil, že prostředky na rozšíření nelze v žádném případě zvyšovat. "Když na tomto základě nedojdeme ke shodě, znamená to, že projekt bude muset být odložen," varoval Verheugen s tím, že odmítavé stanovisko by mohlo oddálilo vstup Polska do EU až do roku 2013. Také politici současných členských zemí souhlasí v návrhem komise. Podle náměstka britského ministra pro Evropu Petera Haina jsou první negativní reakce kandidátských zemí ukvapené. Jak řekl, Británie nadále rozhodně podporuje rozšíření a to proto, že má zájem o trhy pro britské zboží."Neděláme to jen v zájmu kandidátských zemí, ale i sami pro sebe," zdůraznil Hain. Proti "automatickým" dotacím zemědělcům z kandidátských zemí EU se vyslovil také francouzský ministr zemědělství Jean Glavany, který zároveň vyzval kandidátské země k vyššímu úsilí v oblasti bezpečnosti potravin.
Do první skupiny kandidátských zemí, které doufají v přičlenění již v roce 2004, patří Polsko, Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Slovensko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Kypr
