Karty drží cukrovary

Česká nevládní agrární reprezentace přijímá nedávno schválenou cukerní reformu většinou vstřícně. Zemědělci však dobře vědí, že o tom, zda budou i nadále pěstovat cukrovou řepu, nerozhodne ani tak jejich konkurenceschopnost, jako záměry cukrovarů. Žádný z jejich majitelů zatím neřekl, že chce skončit s výrobou cukru. I tak je jisté, že plochy oseté cukrovkou se od příštího roku sníží.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je reforma trhu s cukrem, na níž se dohodli ministři zemědělství Evropské unie, pro Českou republiku dobrá. (Klíčové body reformy zveřejňujeme na str. 4 – pozn. red.) „Naše agrární diplomacie byla úspěšná a je potřeba ji pochválit. To, co bylo vyjednané, je asi nejméně bolestivé pro české pěstitele a cukrovarnický průmysl,“ je přesvědčen Veleba. Očekává, že tuzemské řepařství a cukrovarnictví zůstane navzdory poklesu cen cukrovky a cukru konkurenceschopné. Neobává se ani žádné dramatické situace, pokud jde o možné uzavírání cukrovarů.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský pozitivně hodnotí, že se snížení cen cukru rozloží do čtyř let a kompenzace za pokles cen řepy půjdou jejím pěstitelům a nerozplynou se v platbách na veškerou zemědělskou půdu. „Nejzásadnější však bude, jak se zachovají cukrovary. Bude velmi důležité, aby jejich majitelé respektovali skutečnost, že naše podmínky jsou konkurenceschopné,“ uvědomuje si Jirovský. Proto přivítal, že zahraniční vlastník společnosti Cukrovary TTD už v předstihu prohlásil, že chce v naší zemi zůstat a cukr dál vyrábět. Na podobná stanoviska podle něho čekají také řepaři z Moravy.
„Cítíme se bytostně ohroženi. Úroveň cukrovarů neodpovídá tomu, co se tady říká – že žádný z nich nevyužije restrukturalizačního fondu a neskončí s výrobou,“ říká předseda moravského svazu pěstitelů cukrovky Josef Uchytil. „Vše bude záležet na cukrovarech, my taháme za kratší konec provazu,“ poznamenal. Nevítá dohodnutou změnu, že odchodné pro cukrovary bude stejné v prvním i druhém roce reformy (730 eur za tunu kvótovaného cukru). „To je pro nás kolikrát ještě horší,“ míní Uchytil.
Jako nezbytnou přijímá cukerní reformu Jan Miller z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Pěstitelé jsou však podle něho vydáni napospas cukrovarům, za což může způsob, jak se u nás rozdělovaly produkční kvóty. „Zodpovědnost za to nese agrární komora a zemědělský svaz, následky ponesou všichni pěstitelé,“ řekl Miller. Rozdělení kvót přes pěstitele, které ASZ prosazovala, se podle něho uplatnilo v bývalém východním Německu a nebyl tedy důvod, aby to nešlo i u nás. „Takhle ani reformu nepotřebujeme, protože v ní už jedeme. Cena za cukrovku dosáhla vloni v ČR podle šetření VÚZE 980 korun za tunu, ne žádných slibovaných asi 1470 korun,“ zdůraznil Miller.
Na určitá úskalí spojená se změnami v regulaci trhu s cukrem upozorňuje ředitel českého svazu pěstitelů cukrovky Jiří Krouský. Stále podle něho přetrvává nejistota, jak to bude s vyplácením kompenzací našim zemědělcům za pokles cen cukrovky. „Unijní nařízení připouští náhrady pěstitelům, musí to ale jasně říci domácí prováděcí předpis. My to ale stále nemáme černé na bílém,“ postrádá. Problém spatřuje v množství ústupků, přijatých ve prospěch zemí, jejichž souhlas byl potřebný ke schválení reformy. „V náhradách za opuštění pěstování cukrovky se bude muset vyplatit neskutečné množství peněz a ty budou muset zajistit ti, kteří budou v řepařství budou pokračovat,“ upozorňuje Krouský.
Osevní plochy cukrovky, které letos představovaly 65 tisíc hektarů, se na jaře příštího roku sníží. „Kdyby bylo 60 tisíc hektarů, byl by to ještě úspěch,“ řekl Krouský. Připomíná, že do 22. května příštího roku se Evropská unie musí na základě rozhodnutí Světové obchodní organizace zbavit veškerého cukru C určeného na vývoz do třetích zemí. Navíc Evropská komise může vyhlásit pro každý rok snížení kvót pro členské země, jak se to stalo letos. „Nikdo si nedovolí pěstovat cukrovku nad smluvní množství,“ předpokládá Krouský.
Pozitivně hodnotí přijatou změnu, že zemědělci mají dostávat náhradu za pokles ceny řepy ve výši 64,2 procenta. „Bude-li to ale skutečně tak, protože podle dostupných informací to stále není jasné,“ řekl. Vypuštění původního návrhu, že cukrovary budou smět v odůvodněných případech o deset procent snížit cenu cukrovky, nepovažuje za důležité. „Pokud se zpracovatelé dostanou do finančního stresu, upraví výkupní cenu jinou formou, třeba podílem na dopravě cukrovky a různými dalšími příplatky,“ poznamenává ředitel pěstitelského svazu. Naopak vítá, že schválený materiál počítá s desetiprocentním odstupným také pro pěstitele, pokud jejich odběratel přestane zpracovávat cukrovku. Navíc členská země může náhradu ještě zvýšit.