03.02.2003 | 12:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Katastr neeviduje všechno

Většinou platí, že vlastnické právo k nemovitosti vznikne zápisem (vkladem) nového majitele do katastru. To však je možné jen u nemovitostí, které může katastr evidovat. Ten ale zdaleka neeviduje všechny.

Podle Květy Olivové z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního se třeba v případě budov do něj mohou zapsat jen takové, které jsou nadzemní stavbou spojenou se zemí pevným základem, mají obvodové stěny a jsou zastřešené. Jak uvedla na semináři pořádaném agenturou TSM Vyškov, k neevidovaným stavbám tedy patří například garáže zcela zapuštěné do svahu (pokud kus garáže vyčnívá, pak katastr může evidovat jen průmět části, která je nad zemí, do terénu). Problém je i s budovou, která nemá všechny čtyři obvodové stěny (například některé kůlny a jiné zemědělské stavby). Neevidované jsou i stavby čističky odpadních vod, které nejsou zastřešené, a stejně tak otevřené jímky na kejdu. Právo vlastnictví neevidované nemovitosti vzniká účinností kupní smlouvy. Nabyvatel však nemá jistotu, zda prodávající takovou nemovitost opravdu vlastní a zda ji na něj skutečně převedl.
Problémy jsou také s dalšími právy k těmto nemovitostem. Zástavní právo je na ně možné vložit, ale podle zákona vzniká zápisem do rejstříku zástav vedeného notářskou komorou, k němuž by měl mít přístup každý notář. Nemusí však o něm vědět ten, kdo chce danou nemovitost koupit. Jasné ani není, jak by mohlo k takové nemovitosti vzniknout věcné břemeno. U nemovitosti evidované se obě práva vkládají do katastru nemovitostí. Věcné břemeno se tak objevuje na dvou listech vlastnictví, a to v oddílu B v listu vlastnictví osoby oprávněné a v oddílu C v listu vlastnictví osoby povinné, tedy té, která je povinna břemeno na svém majetku strpět. Od roku 2000 se v katastru nemovitostí uvádějí podrobněji i způsoby využití nemovitostí – například budova k bydlení se rozlišuje na rodinný a bytový dům. U pozemků v chráněných oblastech bylo dříve jen upozornění, že jde o nějaký typ ochrany přírody, dnes by již ze zápisu mělo být zřejmé, oč se přesně jedná, tedy například, zda jde o první nebo druhou zónu národního parku. Zákon o vodách navíc stanovil, že katastr musí evidovat ochranná pásma vodních zdrojů a vodních děl. Od počátku roku 2007 se do něj mají také zapisovat stavby související s vodními díly. Čeho se bude toto ustanovení přesně týkat, musí ministerstvo zemědělství stanovit vyhláškou. „Zatím nevíme, zda vodní dílo bude celý rybník, nebo jen jeho hráz,“ přiblížila problém Olivová. Zatímco dříve mohl o výpis z katastru týkající se určité nemovitosti požádat pouze její vlastník nebo osoba, která měla jeho souhlas, dnes o něj může požádat kdokoliv. Formy poskytování údajů z katastru, způsob jakým se o ně žádá, i poplatky, které je za ně nutné zaplatit, uvádí vyhláška č. 162/2001 Sb. Od počátku příštího roku by měla platit další novela katastrálního zákona. Podle ní bude je 14 katastrálních úřadů v jednotlivých krajských městech, dosavadní úřady však pravděpodobně zůstanou fungovat jako jejich pracoviště.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down