Asi tři měsíce trvalo, než si veřejnost uvědomila, že se žádná katastrofická vize v souvislosti s nálezy listerií v některých potravinách živočišného původu nenaplní. Onemocnění listeriózou se totiž řadí vedle již více známých onemocnění, jako jsou salmonelóza, žloutenka, onemocnění způsobené bakterií Escherichia coli. Jde pouze o zatím málo vnímané další riziko vyplývající ze špatného zacházení s potravinami na různých stupních potravního řetězce. Také v ostatních členských zemích EU byl zaznamenán mírný nárůst onemocnění listeriózou. Proto také odborné orgány na tuto situaci upozorňují a kladou důraz na striktní dodržování zásad hygieny, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Spotřebitel by si měl uvědomit, dodal Duben, že i když jsou všechna bezpečnostní opatření dokonale dodržována i kontrolována, posledním článkem v řetězu zůstává on. Spotřebitel je ten, kdo rozhoduje o tom, co jí.
Duben připomněl, že v průběhu uplynulých měsíců bylo možné se přesvědčit o tom, jak je snadné někoho očernit. Po zkušenostech z uplynulých let v Evropě i z nedávných měsíců u nás lze vyvodit, že každá zpráva, která přímo nebo nepřímo pojednává o skutečném nebo hypotetickém riziku z jídla, ovlivní trh. Projeví se to tím, že lidé pro jistotu přestanou kupovat údajně rizikové výrobky, a to má většinou na zpracovatele či výrobce negativní dopad. Bohužel, a to přesto, že státní dozorové orgány, v našem případě orgány státního veterinárního dozoru, informují seriózně a vždy při objevení čehokoli uvádějí, že nebezpečný výrobek buď nebyl do tržní sítě vůbec vpuštěn, popřípadě byl stažen. Jako příklad očernění lze uvést jihočeskou Madetu. V souvislosti s expedicí sýru Niva na Slovensko nebylo v dotyčných šaržích vyšetřených v ČR zjištěno žádné nadlimitní množství listerií. Ve všech případech bylo zjištěno množství listerií hluboce pod limitem, pod 100 KTJ na gram. A nešťastné informace, že v zahraničí byl u těchto sýrů překročen limit, způsobily výrobci problémy a velkou finanční ztrátu.
Ve všech případech, kdy byly zjištěny pozitivní nálezy u výrobců, byly výrobky podle Dubna včas pozastaveny a nepropuštěny do tržní sítě, popřípadě byly dotyčné šarže staženy.
Pro prakticky všudypřítomné listerie v potravinách existuje limit. Například podle nařízení Evropské komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. 11. 2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny – v příloze I Mikrobiologická kritéria pro potraviny, jsou v první kapitole uvedeny kromě limitů pro jiné mikroorganismy (zejména salmonely) i limity pro listerie v různých typech potravin. Například listerie v potravinách určených k přímé spotřebě pro kojence a v potravinách určených k přímé spotřebě pro zvláštní léčebné účely nesmí být ve 25 g vzorku zjištěny vůbec, ani ve výrobě ani v produktech uvedených na trh během celé doby údržnosti. V ostatních potravinách nesmí být ve výrobě zjištěny vůbec, v tržní síti pak nesmí překročit limit 100 KTJ/g, samozřejmě do doby údržnosti, vyložil Duben.
O listeriích platí, že je musí výrobce sledovat v provozu a ve výrobcích, a to pravidelně. V souvislosti s tím, že při dalším zpracování byla Listeria monocytogenes objevena v některých zejména lahůdkářských výrobcích, byla i Státní veterinární správa ČR požádána o součinnost při pátrání a dosledovávání, a to spolu se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a samozřejmě s hygienickou službou. A tato spolupráce funguje a je účinná. Kontroly všech dozorových orgánů pokračují samozřejmě i nadále, informuje mluvčí SRS ČR.
Přes všechny problémy, které nálezy listerií způsobily, měl jejich výskyt podle Dubna i klady. Vidí je v tom, že zpracovatelské závody berou problematiku listerií ještě vážněji než dosud. Prověřují své kontrolní systémy, posílily dezinfekci a četnost pravidelných mikrobiálních vyšetření i nad povinnost, kterou stanoví legislativa, a orgány veterinárního dozoru se ještě více zaměřují na kontrolu plnění všech hygienických opatření.
Za zdravotní nezávadnost i jakost nabízených potravin vždy nese plnou zodpovědnost výrobce a samozřejmě ten, kdo je přepravuje a prodává také. Zákazník má právo požadovat za své peníze kvalitní výrobek a při pochybách lze vždy doporučit jako první krok dožadovat se okamžité nápravy u prodejce. Druhým krokem je samozřejmě možnost informovat některý z dozorových orgánů. Například místně příslušnou veterinární správu, či pracoviště Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Po zkušenostech uplynulých měsíců lze konstatovat, že s výskytem Listerie monocytogenes v potravinách je možné se setkat i u výrobků z ostatních zemí, a to, ať již jde o produkty uváděné do oběhu v rámci intrakomunitárního trhu, či ze třetích zemí. Všechny výrobky jsou odpovídajícím způsobem, v souladu s veterinární legislativou, kontrolovány.
Zaznamenají-li dozorové orgány nadlimitního množství listerií ve výrobě nebo v tržní síti, přijímají ihned patřičná a účinná opatření. Jejich cílem je, aby se potenciálně i skutečně nebezpečné potraviny nedostaly ke spotřebiteli. Případná zjištění jsou též předávána do systému ISSA (Informační systém určený pro výměnu dat mezi dozorovými orgány v oblasti bezpečnosti potravin), popřípadě RASFF (Systém rychlého varování), pokud jde o zjištění, které svým významem překračuje hranice naší republiky.