Získat peníze z evropských strukturálních fondů na projekty v zemědělství je administrativně náročné. Kromě vlastní snahy žadatele ale záleží také na přístupu odpovědných úředníků, kteří o přidělení peněz rozhodují. V případě rekonstrukce kravína v Přešťovicích na Strakonicku však podle předsedy zdejšího zemědělského družstva Miroslava Pavlíka fungovala komunikace s pracovníky regionálního odboru Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v Českých Budějovicích spolehlivě.
Rekonstrukce kravína, který byl postaven na počátku osmdesátých let původně pro 800 kusů skotu, stála včetně DPH zhruba 30 milionů korun a zahrnovala kromě stavebních úprav také kompletní výměnu technologie. Nyní je ve stáji, která je vybavena novou dojírnou a vyhovuje současným normám a požadavkům na welfare, umístěno 690 zvířat. Právě v těchto dnech probíhá kontrolní řízení po dokončení stavby a po jeho úspěšném završení by se mělo podniku vrátit z operačního programu 35 procent investičních nákladů.
Na druhý pokus
O prostředky z programu mělo družstvo zájem už v jeho v prvním kole v roce 2004. Kvůli nesplnění ukazatele finančního zdraví tehdy neuspěli, což bylo důsledkem povodní v roce 2002 a sucha v roce následujícím. Ve druhém kole v roce 2005 však již byla jejich žádost přijata a v listopadu podepsali smlouvu s regionálním odborem SZIF. Počátkem února 2006 zahájili práce, které skončily v prosinci loňského roku a začal zkušební provoz.
„První byla hotová dojírna. Ta už je v provozu 11 měsíců a teprve po ní následovalo to ostatní. Na více než dva měsíce nás ale zdrželo hnízdění chráněných jiřiček v jedné části objektu, takže část stavby stála. Bylo štěstí, že nám přálo počasí, protože všechno se dělalo za provozu a zvířata mohla zůstat až do 19. listopadu venku,“ říká Pavlík.
Ve výběrovém řízení na rekonstrukci stáje zvítězila táborská akciová společnost Farmtec, která zpracovala projekt a stala se také generálním dodavatelem. Žádost o zařazení do programu vypracovalo družstvo vlastními silami, ale před odesláním ji ještě zkonzultovalo s odbornou firmou.
Rekonstrukce stáje nebyla první akcí, kterou s pomocí operačního programu v Přešťovicích realizovali. Ještě před tím se družstvo účastnilo programu na nákup nových zemědělských strojů a v roce 2005 z něj pořídilo krmný vůz. „Vyzkoušeli jsme si administrativu spojenou s dotací, která sice byla u jednoho stroje podstatně jednodušší než u rekonstrukce kravína, ale ty zkušenosti se nám hodily,“ soudí předseda.
Vstřícnost je
polovina úspěchu
Pro úspěch projektu byla podle Pavlíka důležitá také dobrá spolupráce s regionálním odborem SZIFu v Českých Budějovicích. „Ač má zdejší odbor zřejmě nejvíc žádostí, má je rychle zpracované a tok finančních prostředků k zemědělcům tady u nás funguje dobře“ konstatuje. Spolupráce v regionu mezi intervenčním fondem a zemědělci probíhá i přes Regionální agrární komoru, která na svá jednání zve pravidelně jeho zástupce a probírá s nimi aktuální problémy. „Také SZIF pořádá v rámci kraje školení, kde upozorňují na největší chyby ve vzájemné komunikaci. Pracovníci fondu se ale nebrání ani konzultacím u konkrétních projektů a ještě se nám nestalo, že by nám tam někdo nepomohl,“ dodává Pavlík s tím, že zaměstnanci úřadu jsou většinou odborníci, kteří vyšli z praxe, takže znají problémy prvovýroby.
Kromě zmíněných dvou investic využívá družstvo i po vstupu naší země do EU spíše než operační program Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a to zejména k financování provozních úvěrů a nákupu nových strojů. Letos například pořizují novou secí kombinaci a kombajn. O podpory ze strukturálních programů Evropské unie však mají zájem i v budoucnu, jenže i přesto, že už letos by měly být podpory vypláceny z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), není zatím jasné jak. „Počítáme s tím, že bychom dále investovali do chovu skotu, ale ještě nejsou známy podmínky, takže čekáme, až na rok 2008, kdy snad už bude jasno,“ doufá Pavlík.
Zemědělské družstvo Přešťovice obhospodařuje zhruba 2240 hektarů zemědělské půdy, zaměstnává 70 lidí a jeho roční obrat se pohybuje kolem 70 milionů korun. Na zhruba 1950 hektarech orné půdy provozuje klasickou rostlinnou výrobu zaměřenou na obiloviny, olejniny a krmné plodiny. Živočišné výrobě dominuje holštýnský skot, kterého chová podnik v uzavřeném obratu stáda asi 1250 kusů, z toho 475 krav s průměrnou užitkovostí přes sedm tisíc litrů mléka. Centrum chovu je na farmě v Přešťovicích, kde stojí zrekonstruovaný kravín a teletník. Kromě toho má podnik ještě dvě výkrmny býků v nedalekém Slaníku a Štěkni a patří mu i odchovna mladého dobytka ve Vítkově. Živočišnou produkci doplňuje chov prasat, který družstvo zavedlo především na žádost svých členů.
Němci platí lépe
Podobně jako pro ostatní zemědělské podniky představují i pro přešťovické družstvo největší problém evropské předpisy. „Obecně vzato jsou to všechna kritéria, která nám stanovila Evropská unie, tedy těch známých devatenáct podmínek. Pro nás to znamená neuvěřitelnou spoustu času věnovat administrativě a také prostředky navíc. Naštěstí už v minulosti jsme do staveb investovali, takže jsme nezačínali úplně od začátku,“ vysvětluje předseda. Co se týká aplikací přípravků na postřiky a hnojení využívá podnik služeb specializovaných firem, takže žádné chemikálie ani hnojiva neskladuje a nemusí tedy investovat do jejich zabezpečení.
Naproti tomu ceny zemědělské produkce, na jejichž výši si u nás většina prvovýrobců stěžuje, jsou alespoň u mléka na Strakonicku lepší. „Ve srovnání s celorepublikovým průměrem má okres Strakonice vyšší cenu, protože celý okres prodává mléko prostřednictvím Mlékařského hospodářského družstva Jih Tábor do německé mlékárny Goldsteig v Chamu. Ve srovnání s Madetou, kam jsme dříve dodávali, platí německý odběratel o 50 haléřů na litr mléka víc. Navíc platí i za jednotlivé složky mléka, takže u mnohých chovatelů je cena ještě vyšší,“ říká Pavlík
Býky na porážku prodává podnik do a.s. Maso Planá. „Ze zahraničí je tady stálá nabídka odběru skotu, hlavně masná plemena a červenostrakatý skot. V současné době ale výrazně vzrostl zájem o jatečné krávy, u nichž se pohybuje výkupní cena až ke 32 korun za kilogram živé váhy,“ podotýká.
Výraznější problémy, jak se zdá, nemají Přešťovičtí ani s odbytem rostlinné produkce. I když jim jejich skladová kapacita dovoluje krátkodobě uskladnit de facto celou úrodu, obvykle část obilí prodávají již o žních. „ZZN Strakonice, který obilí odebírá, totiž vlastní ze tří čtvrtin zemědělská prvovýroba, takže tady není problém obilí uskladnit. Prodává se za zálohové ceny, které se podle situace na trhu k určitému datu vyrovnají,“ vysvětluje předseda.
Podobně se na Strakonicku postaralo o prodej své produkce i několik chovatelů prasat, kteří si tu založili odbytové družstvo Strakoodbyt s ročním obratem kolem 200 milionů korun. „Tato odbytová organizace se osvědčila a funguje už tři roky i bez státních dotací,“uzavírá Pavlík.
